Úvod do biologie

Tisk Email

 

biologie

organismus

metabolismus

reprodukce

evoluce

 

botanika

mikrobiologie

mykologie

virologie

zoologie

antropologie

anatomie

morfologie

molekulární biologie

cytologie

histologie

organologie

fyziologie

genetika

embryologie

ekologie

etologie

biogeografie

taxonomie

paleontologie

algologie

bryologie

graminologie

dendrologie

protozoologie

entomologie

ichtyologie

malakozoologie

herpetologie

ornitologie

mamologie

klasifikace organismů

taxonomické jednotky - základní, doplňkové

jméno - rodové, druhové

binomická nomenklatura

 

nebuněční

prokaryota

eukaryota

domény

 

Aristoteles

Hippokrates

Leonardo da Vinci

Jan Jessenius

Antoni van Leeuwenhoek

Carl Linné

Jean Baptiste Lamarck

Charles Darwin

Jan Evangelista Purkyně

Louis Pasteur

span style="font-family: Times New Roman;">Johann Gregor Mendel

Alexander Fleming

James Watson

Francis Crick

 

 


Prezentace - taxonomie a podvojné názvosloví taxonomie_binomicka_nomenklatura.ppt

Prezentace - významní biologové vyznamni_biologove.ppt

Jelínek J., Zicháček V.: Biologie pro střední školy gymnazijního typu, kapitoly - Obecné vlastnosti živých soustav, Taxonomie organismů, Přehled přirozeného systému živé přírody

 

 

Další zdroje informací:

 

 

Cesta historií za objevy v biologii

Učební text - gymnázium Brno

Evoluční teorie

Rosypal S, a kol.: Nový přehled biologie. Praha: Scientia spol. s r. o., 2003.797s. ISBN 978-80-86960-23-4

Campbell Neil A., Reece Jane B.: Biologie. Brno: Computer Press, a. s., 2006, 1332s. ISBN 80-251-1178-4

1. Pojmenujte vědce, který:

 

a) vymyslel způsob konzevace potravin zahřátím na vysokou teplotu a označil mikroorganismy jako původce nemocí

b) provedl první veřejnou pitvu v Praze

c) je považován za zakladatele vědy o dědičnosti a proměnlivosti organismů

d) vytvořil systém třídění organismů do skupin podle příbuznosti

e) založil časopis Živa

 

2. Zařaďte uvedené organismy do systému:

zarazeni_do_syst_hrobarik:

zarazeni_do_syst_lipa:

3. Biologické vědy: 

 

Studiem živých soustav se zabývají biologické vědy, které v souhrnu tvoří vědu o životě neboli biologii. Jejich obsah a předmět studia lze vymezit pouze rámcově, protože v mnoha ohledech se jednotlivé biologické disciplíny překrývají. Celou biologii lze podle různých hledisek rozdělit na dílčí obory.

 

a) Rozdělení biologických věd podle studovaných skupin organismů:

 

Je to nejstarší rozdělení biologických věd. Každý obor se zabývá určitou skupinou organismů a každý obor se dále může dělit na mnoho podoborů. Čtyři základní obory jsou uvedeny v tabulce, dalším oborem je mykologie, která se zabývá studiem hub.

 

Následující podobory doplňte do tabulky a u každého uveďte, co studuje.

 

Podobory: paleoantropologie, ichtyologie, dendrologie, virologie, graminologie, bakteriologie, entomologie, protozoologie, bryologie, fyzická antrolologie, ornitologie, socio-kulturní antropologie

 

mikrobiologie botanika zoologie antropologie
       
       
       

 

b) Vymezení věd podle základních vlastností živých soustav a jejich vztahu k prostředí:

 

Tyto vědy studují strukturu a tvar živých soustav, jejich fyziologické funkce (rozmnožování, metabolismus, reakce na vnější prostředí, udržování rovnováhy), dědičnost a proměnlivost, vývoj, chování, molekulární strukturu apod.

 

Vysvětlete, čím se zabývají následující vědní obory:

 

Věda: Zabývá se:
morfologie  
anatomie  
organologie  
histologie  
cytologie  
fyziologie  
embryologie  
genetika  
etologie  
ekologie  

 

c) Hraniční vědy mezi biologií a některými nebiologickými vědami:

 

Mezi tyto vědy patří například biofyzika, která zkoumá fyzikální vlastnosti živých soustav a zabývá se vlivem fyzikálních faktorů na živé soustavy. Biochemie studuje chemické vlastnosti organismů. Dále sem patří také biomatematika, která se dělí na matematickou biologii a biologickou matematiku.

 

Rozhodněte, čím se zabývá matematická biologie a co je předmětem studia biologické matematiky:

 

Věda, která vytváří a upravuje matematické prostředky tak, aby byly použitelné pro řešení biologických problémů, je ..................................... Věda používající matematických prostředků ke studiu biologických procesů se nazývá.............................

 

 

(Podle Rosypal S, a kol.: Nový přehled biologie. Praha: Scientia spol. s r. o., 2003.797s. ISBN 978-80-86960-23-4, upraveno)

 

4. Darwinismus:

5. Jak se život vyvíjel:

 

Přečtěte si text a odpovězte na následující otázky:

 

Život na Zemi vznikl před 3,5-4 mld. let. Nejstarší zkameněliny prokaryot jsou staré 3,5 mld. let. Prokaryota jsou jednodušší organismy, jejich buňky neobsahují pravé jádro, ale pouze nukleoid (jedna kruhová DNA). V průběhu evoluce vytvořila prokaryota dvě hlavní linie - eubakterie a archebakterie. Eubakterie mají buněčnou stěnu tvořenou peptidoglykanem neboli mureinem. Archebakterie mají buněčnou stěnu, která neobsahuje murein. Žjí na Zemi v extrémních podmínkách, např. ve slaných jezerech nebo vroucích pramenech. Kyslík se začal hromadit v atmosféře zhruba před 2,7 mld. let. Nejstaršími organismy, u kterých byla objevena fotosyntéza, jsou sinice. Před 2,1 mld. let vznikly z prokaryotních předků eukaryotní organismy. Jejich jádro je ohraničeno membránou. Jednobuněčné eukaryotní organismy patří do říše prvoků. Jejich tělo tvoří jediná buňka, která vykonává všechny základní životní funkce. Mnohobuněčné eukaryotní organismy se vyvinuly před 1,2 mld. let. Hlavní rozvoj druhové rozmanitosti živočichů nastal začátkem kambria, pevninu osídlili živočichové (Říše zvířat je tvořena mnohobuněčnými eukarotními organismy, které požírají jiné organismy.), rostliny (Jsou eukaryota, která vykonávají fotosyntézu.) a houby (Heterotrofní organismy, které rozkládají organický materiál.) před 500 miliony let.

 

A) Vyberte správnou odpověď:

 

Nejstarší známé fosílie mnohobuněčných eukaryot:

 

a) jsou staré 1,5 mld. let

b) jsou řasy 2,2 mld. let staré

c) jsou vláknité řasy staré 1,2 mld. let

 

Zvýšení množství kyslíku v atmosféře mělo vliv na prostředí na Zemi.Tato změna byla přínosná pro:

 

a) Vývoj chloroplastů u prvních prokaryot.

b) Přežívání organizmů v anaerobním prostředí.

c) Vývoj buněčného dýchání.

d) Vývoj mnohobuněčných eukaryot.

 

Hlavní rozvoj druhové pestrosti živočichů nastal:

 

a) na počátku Kambria

b) před 1,2 mld. let

c) když se začal v atmosféře hromadit kyslík

 

B) Jaké jsou dvě hlavní skupiny prokaryot a čím se liší?

 

C) Seřaďte následující události podle toho, jak šly časově za sebou:

 

vznik různých druhů živočichů (kambrická exploze), vývoj eukaryotní buňky, první lidé, osídlení pevniny rostlinami a houbami, vznik prokaryot, vývoj mnohobuněčných eukaryot

 

D) Jaké typy buněk jsou na následujících obrázcích? Své tvrzení zdůvodněte:

 

1)
alt
2)
alt
3)
alt

 

Zdroj obrázků: www.wikipedia.org


 

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Investice do rozvoje vzdělávání.
Vytvořil SilesWEB.cz 2009.