Sídla

Tisk

Venkovské sídlo

Městské sídlo / město
Urbanizace
Suburbanizace
Industrializace
Industriální společnost
Aglomerace
Konurbace
Megalopolis
Územní struktura měst
Funkce sídel
Slumy, favely, ranchos
Brownfields
Zázemí
Středisková obec
Jádrová oblast
Periferní oblast


Herink J., Valenta V.: Současný svět, NČGS, Praha 2004, Obyvatelstvo a sídla, str.18-25
 
Další zdroje informací :
 
Mirvald S. a kol. : Geografie pro SŠ – Socioekonomická část, SPN, Praha 2003, str.14-21
Bičík I. a kol.: Hospodářský zeměpis – Globální geografické aspekty světového hospodářství,
NČGS, Praha 2003, kapitola Obyvatelstvo, str.15-21
Dnešní svět, číslo 5, ročník 2006/2007
 


1.Porovnejte, v čem se liší venkovská a městská sídla.

sid1.bmp
 

 

sid2.bmp

 

 

 

 

2. Prohlédněte si různé typy venkovských sídel z různých částí světa.
 A. Jaký materiál byl použit k jejich stavbě? Jakou funkci obydlí plní? Jak odpovídají obydlí a celá sídla stylu života obyvatel v dané lokalitě?
B. Najděte si všechny státy / regiony/, kde se daná sídla nacházejí, v mapě.

sid3.bmpsid4.bmpsid5.bmp

 

3. Údaje v tabulce jsou z let 2007 a 2008 a jsou vybrány z následujících zdrojů
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_cities_proper_by_population

 

Udávají počet obyvatel největších měst na světě – v první jsou jen města, ve druhé celé aglomerace.
A. Nacházejí se v první dvacítce měst na obou seznamech stejná jména? Proč ano/ne?
B. Kde se nachází většina z 20 největších měst? Které je největší evropské město?
C. Najděte si všechna města v atlase.
Největší města světa – údaje v tis.
Největší aglomerace – údaje v tis.
1. Bombaj 13 662
1. Tokio – Jokohama 34 400
2. Karáčí 12 991
2. Jakarta 21 800
3. Istanbul 11 372
3. New York City 20 090
4. Dillí 11 325
4. Soul – Incheon 20 010
5. Sao Paolo 10 990
5. Manila 19 550
6. Moskva 10 452
6. Bombaj 19 530
7. Soul 10 421
7. Sao Paolo 19 140
8. Shanghai 10 030
8. Mexico City 18 430
9. Peking 9 535
9. Dillí 18 009
10.Mexico City 8 836
10.Ósaka – Kóbe – Kjóto 17 270
11.Tokio 8 731
11.Káhira 16 750
12.Jakarta 8 489
12.Kalkata 15 010
13.New York City 8 274
13Los Angeles 14 730
14.Lagos 7 937
14.Shanghai 14 460
15.Kinshasa 7 843
15.Moskva 13 260
16.Teherán 7 797
16.Peking 12 770
17.Lima 7 605
17.Buenos Aires 12 390
18.Londýn 7 581
18.Guangzhou - Foshan 11 810
19.Bogota 7 155
19.Shenzhen 11 710
20.HongKong 6 985
20.Istanbul 11 220
( poznámka : Existují různé tabulky, vždy s trochu odlišnými údaji. Záleží na tom, ze kterého
údaje pocházejí, liší se také územní velikost určitého města či aglomerace. )
 
4. Podle mapky zjistěte, kde ve světě se vyskytují velká města .

A. Kde je jejich největší koncentrace?
B. Lokalizujte alespoň 30 z nich.
sid6.bmp
 

 

 

5. Následující mapky vám přiblíží některé světové magalopolis. Ke každému regionu vyhledejte velká města, která jsou součástí magalopolis ( počet je v závorce ).sid7.bmpsid8.bmp


 

 

6. Podle mapky určete, kde ve světě se nacházejí slumy. Proč vznikají? Popište je. Jaké další názvy se používají?

sid9.JPGsid10.JPGsid11.JPG

 

 
 

 

7. Následující obrázky souvisí se suburbanizací. Vysvětlete, jak.

 
sid12.JPG

 

 

8. Vysvětlete pojem BROWNFIELDS. Kde se s ním setkáváme? Jak se mění?
K čemu jsou využívány? Použijte k vysvětlení následující obrázky.

sid13.JPG

 

 

 

9. Vyberte oblasti, které jsou PERIFERNÍ.

 

Západní pobřeží USA, delta Gangy, Grónsko, západní Evropa, Sahel, Amazonská nížina, východní Asie, Havajské ostrovy, Himálaj, Horní Slezsko, střední Anglie, oblast Velkých jezer, tundry
 
  
10. Jaká funkce převažuje u následujících sídel?

Luhačovice, Ostrava, Olomouc, Špindlerův Mlýn, Praha, Karlovy Vary, Havířov, Mekka,

Oxford, Frankfurt n.Mohanem, Strasbourg, Rotterdam, Salzburg, Řím, Las Vegas, Katovice, Cannes

 
  
11. Porovnejte úroveň urbanizace ve státech světa.

 http://en.wikipedia.org/wiki/File:Urban_population_in_2005_world_map.PNG

A. Ve které části světa je urbanizace nejvyšší?

B. Platí, že v rozvojových státech je urbanizace nízká?

sid14.JPG
 
 

 

 
12. Přečtěte si pozorně článek o Londýně a odpovězte na otázky pod textem.
 

 

 

I když existují jisté známky roztroušených britských osad, první větší obec Londinium zde založili roku 43Římané. Tato osada byla ale vypálena kolem roku 61 po útoku keltského vojska královny Boudiccy. Obnovená osada velmi dobře prosperovala a překonala svým významem Colchester. Ve 2. století, v době největší slávy, zde žilo asi 60 000 obyvatel.
Kolem roku 600 vybudovali Anglosasové novou osadu nazývanou Lundenwic asi 1 km proti proudu od původního římského města. V ústí řeky Fleet zřejmě existoval rybářský a obchodní přístav. Roku 851 na město zaútočili Vikingové, kteří je dobyli a vypálili. Král Alfréd Veliký později s Vikingy uzavřel mír a přestěhoval město za původní římské hradby. Za vlády dalších anglosaských králů město vzkvétalo jako středisko mezinárodního obchodu a důležité politické centrum. Přesto občasné útoky Vikingů pokračovaly a dosáhly svého vrcholu v roce 1013, kdy Dánský král Canute město dobyl a donutil anglického krále Ethelreda II. k útěku. Eduard III. po svém nástupu na trůn nechal obnovit Westminsterské opatství a Westminsterský palác[4].
Po vítězství v bitvě u Hastingsu byl Vilém Dobyvatel korunován na Vánoce roku 1066 v nově dokončeném Westminsterském opatství. Vilém přiznal obyvatelům města zvláštní privilegia, ale nechal na jeho jihovýchodním okraji postavit hrad, který mu umožnil město kontrolovat. Roku 1097 začal Vilém II. stavět v blízkosti opatství Westminster hall, která byla ve středověku královskou rezidencí. Westminster se stal sídlem královského dvora a vlády, zatímco City se stala centrem obchodu a byla spravována vlastní institucí Corporation of London. Obě sousedící části města se postupně rozrůstaly a staly se základem moderního centra Londýna a ve 12. století převzaly po Winchesteru roli hlavního města.
Ve středověku se počet obyvatel z 18 000 v roce 1100 zvýšil na 100 000 v roce 1300. V polovině 14. století zasáhla Londýn morová epidemie (Black Death), která způsobila smrt asi jedné třetiny obyvatel [5]. Mor zasáhl město i v letech 16651666 (velký mor). Další velkou katastrofou byl velký požár. Ten zničil velkou část City, ale nezpůsobil téměř žádné ztráty na životě a v jeho důsledku pak již Londýn nezasáhla žádná morová rána. Obnova města trvala více než 10 let [6].
Po expanzi města v 18. století byl Londýn největším městem světa v letech 18311925. Tento růst byl doplněn i první železnicí. Železniční síť se rozvíjela velmi rychle. Nárůst dopravy byl doplněn roku 1863 vznikem prvního metra na světě [7]. Místní samospráva měla s rozvojem města a vybudováním infrastruktury velké problémy. V letech 18851889 nastartovala řešení těchto problémů instituce Metropolitan Board of Works, později nahrazena prvním voleným správním orgánem Radou hrabství Londýn.
V důsledku bombardování v průběhu druhé světové války bylo zabito více než 30 000 obyvatel města [8] a zničeno velké množství budov. Rekonstrukce města v poválečném období byla charakterizována použitím různých architektonických stylů a změnila tak charakter Londýna. V roce 1965 došlo k rozšíření hranic města a tato oblast byla ustanovena jako Velký Londýn. Poválečná imigrace změnila složení obyvatel a Londýn se tak stal multikulturním městem. Ekonomický rozvoj města v 80. letech 20. století vrátil městu jeho pozici jako města mezinárodního významu. Při sčítání obyvatel v roce 2001 klasifikovali obyvatelé Londýna svou etnickou příslušnost takto: 76 % - běloch , 10 % - Ind, Bangladéšan a Pakistánec, 5 % - Afričan, 5 % - Karibik, 3 % - míšenec, 1 % - Číňan. Náboženství: 58,25 % – křesťané, 15,8 % - bez vyznání. Asi 21,8 % obyvatel uvádělo místo narození mimo Evropskou unii.V Londýně žije asi 14 000 Čechů a 17 000 Slováků.Počet obyvatel Londýna včetně příměstských částí (angl. urban area) byl podle výsledků sčítání obyvatel v roce 2001 8 278 251 [9]. Počtem obyvatel je Londýn včetně příměstských částí třetí největší v Evropě po Moskvě (11,7 miliónů obyvatel v roce 2000) a Paříži (9,6 milionů obyvatel v roce 1999).
 
1. Londýn byl založen : A. Kelty B. Římany C. Anglosasy
2. Název LONDON pochází z : A. latiny B. germánského jazyka C. keltského jazyka
3. Alfréd Veliký byl králem: A. Vikingů B, Keltů C. Anglosasů
4. V 5.st.n.l..byl Londýn: A. velkým městem B. opuštěným městem C. významnou voj.pevností
5. Do 12.století bylo hlavní město Anglie : A. Londýn B. Colchester C. Winchester
6. 100 000 obyvatel měl Londýn v: A. roku 1 100 B. ve 2.st.n.l. C. roku 1300
7. Londýn byl největším městem světa: A. roku 1300 B.roku 1980 C. roku 1910
8. Tři čtvrtiny Londýňanů jsou : A. europoidní rasy B.mongoloidní rasy C. ekvatoriální rasy
9. Většina přistěhovalců pochází z : A. Evropy B. Asie C. zemí EU

 

 

 

 

 


 

 

 

 


 

 

- nejstarší města vznikala v Mezopotámii, Egyptě a Palestině, tj.v oblasti úrodného půlměsíce
- mezi nejstarší města patří Jericho v Palestině a Babylon, Ur ( dnešní Irák )
- i ve starověku existovala města s více než 100 000 obyvateli ( Babylónie, Egypt, Čína,
antické Řecko a Řím ), v Římě žilo přes 1 000 000 lidí
- nejstarší souvisle osídlené město v Evropě je Cádiz ( Špan.), byl založen v 1100 př.n.l.
- asi polovina obyvatel světa žije na území, které představuje jen 5 % plochy souše
- nyní žije na venkově asi 3,3mld obyvatel, tj.asi jedna polovina lidí, většina z nich ( 3 mld )
v rozvojových zemích ( v Číně a Indii dohromady 1,6 mld )
- nejvíce urbanizované regiony jsou Evropa, Severní i Latinská Amerika – nad 70 %, mezi
státy s nejvyšší urbanizací patří - Belgie, Island, Uruguay ( nad 90 % ), Austrálie, Nový
Zéland, Argentina, Venezuela, Chile ( 85-89 % ), USA ( 79 % )
-ve slumech dnes žije asi 1 mld lidí, což je jedna šestina obyvatel světa
- pro území obývané člověkem se používá pojem EKUMENA ( zabírá asi 40 % souše ),
SUBEKUMENA – území s občasnými sídly, např.kočovných pastevců, nevhodné pro
trvalé osídlení, ANEKUMENA – neosídlená území

( Zdroj : časopis Dnešní svět, číslo , ročník 2006/2007, upraveno )