Rusko a SNS - přírodní poměry |
oceány : Severní ledový, Tichý moře : Bílé, Barentsovo, Karské, Laptěvů, Východosibiřské,Čukotské, Beringovo,Ochotské, Japonské, Černé, Azovské zálivy : Oněžský, Dvinský, Češský, Bajdaracký, Obský, Jenisejský, Janský, Anadyrský, Sachalinský, Šelichovův, Petra Velikého průlivy : Karská vrata, Beringův První kurilský,La Perousův, Tatarský ostrovy : Nová Země, Severní Země, Novosibiřské, Wrangelův, Kurily, Sachalin poloostrovy : Kola, Kanin, Jamal, Tajmyr, Gydský, Čukotka, Kamčatka pohoří : Valdajská vrchovina, Středoruská vrchovina, Povolžská vrchovina, Ural, Kavkaz, Ťan - Šan, Kazašská plošina, Pamír, Tarbagataj, Altaj, Středosibiřská vysočina, Západní a Východní Sajan, Bajkalské pohoří, Jablonovyj chrebet, Stanovoj chrebet, Aldanská plošina, Džugdžur, Verchojanské, Čerského,Kolymské, Čukotské, Korjacké, Středokamčatské nížiny : Východoevropská rovina, Karelská jezerní plošina, Kaspická , Západosibiřská rovina, Turanská, Černomořská, Severosibiřská jezera : Ladožské, Oněžské, Aralské, Bajkal, Balchaš, Issyk - kul,Zajsan, Kaspické pouště : Karakum, Kyzylkum řeky : Severní a Západní Dvina, Pečora, Dněpr, Don, Dněstr, Volha, Ural, Emba, Ob, Irtyš, Tobol, Jenisej, Lena, Indigirka, Kolyma, Jana, Amur, Angara, Amudarja, Syrdarja, Prut další : Elbrus 5 642 m n.m., Belucha - Altaj 4 506 m n. m., Ključevskaja 4 750 m n.m., Bratská vod.nádrž, vod.kanály : Bělomořsko - baltský, Volžsko - Donský podnebí,podnebná pásma : kontinentální, arktické, subarktické,mírné, subtropické, drsné,extrémní teploty Golfský proud, monzuny, permafrost vegetační pásma : tundry, tajgy, stepi,polopouště, pouště
Praha 2003. Regionální geografie světadílů ,nakladatelství České geografické společnosti,Praha 2000. K.Kašparovský , Zeměpis II. v kostce pro SŠ,Fragment , s.r.o.,2008 V.Baar,Zeměpis Amariky, Asie a Evropy,Fortuna Praha 2005
1. S pomocí mapy charakterizujte Rusko a odpovězte na otázky.
Která moře a oceány omývají břehy Ruska ? Kudy prochází hranice mezi Evropou a Asií ? Do kterých moří(jezer) se vlévají tyto řeky : Pečora, Dněpr,Don,Ural,Ob,Jenisej,Lena,Kolyma,Amur,Angara, Indigirka,Volha,Emba,Severní Dvina. Která je nejdelší řeka Evropy,najděte, kde pramení,do kterého moře ústí,jak se nazývají přehrady na jejím toku,kolik měří,která města se na ní nacházejí.
2.a)Přiřaďte správné pohoří : Belucha...................................... Elbrus ....................................... Ključevskaja ............................. Munku Sardyk.............................. Narodnaja........................................ b) Přiřaďte správný vrchol : Východní pohoří (3 528m n.m.)................. Kavkaz ( 5 033 m n. m.).............................. Ťan - Šan (7 439 m n.m.).............................. Pamír ( 7 495 m n.m.).......................... Jižní Ural (1 640 m n.m.).......................
3. Pomocí následujícího článku a atlasu odpovězte na otázky . Přes řadu rozdílů mezi jednotlivými oblastmi je podnebí téměř v celém Rusku kontinentální,zonálně uspořádané(od arktického na severu po téměř subtropické v okolí Soči).V celé zemi teplota v zimě běžně klesá pod - 20°C,na Sibiři ale nejsou výjimkou padesátistupňové mrazy,v Ojmjakonu v Jakutsku byl naměřen teplotní rekord severní polokoule -71,2°C.Ve stejných oblastech ale teploty přesahují 30°C,což Sibiř staví mezi lokality s největší teplotní amplitudou vůbec. Zvláštní klima panuje v Murmansku ,kde díky teplému Golfskému proudu moře nezamrzá, a ve Vladivostoku, kam dosahuje vliv monzunu .Srážek není mnoho, obvykle 400- 700 mm (nejvíce na pobřeží Tichého oceánu,nejméně v Kaspických stepích),ale vzhledem k nízkému výparu dostačují.Přes polovinu území pokrývá sníh i více než 6 měsíců za rok, většina řek i moří zamrzá.Moskva má průměrnou roční teplotu 4,2°C za rok a 600 mm srážek,sibiřský Novosibirsk 2,3°C a úhrn srážek 460 mm za rok.Téměř 58 % rozlohy pokrývá permafrost. (zdroj : Geografické rozhledy, ročník 13,3/2003-04).
a) Které podnebné pásy zasahují na území Ruska ? b) Kde byly naměřeny nejnižší teploty a jaká je jejich hodnota ? c) Co znamená teplotní amplituda ,s jakým typem podnebí souvisí a proč? d) Pomocí mapy určete, ve kterém podnebném páse se nachází město Murmansk,který činitel ovlivňuje jeho podnebí ? e) Co ovlivňuje podnebí jihovýchodního pobřeží Ruska, vysvětlete fungování tohoto proudění. f) Charakterizujte rozložení srážek na území Ruska, najděte místa s největším a nejmenším množstvím srážek g)Vyskytují se na území Ruska(popř.dalších států SNS) pouště ? h) Vysvětlete pojem permafrost . ch)Vysvětlete, jaký vliv má sibiřská tlaková výše na počasí ve střední Evropě. i)Vyhledejte na wikipedii, co znamená pojem pingo a ve které části Ruska se nachází?
4. Jmenujte nejvýznamnější jezera v Rusku(popř. ve státech SNS),lokalizujte je na mapě,zjistěte, zda jsou něčím zajímavá.Např, Kaspické moře,Bajkal,Ladožské j..Aralské j.,Balchaš,Zajsan. V souvislosti se vznikem jezer vysvětlete pojem kryptodeprese(viz .část zajímavosti). 5. Rozhodněte, která z následujících tvrzení o evropské části Ruska jsou pravdivá : Největší plochy Ruska zaujímají lesy. ANO/NE Hlavní město Ruska leží uprostřed úrodných stepí. ANO/NE Tundra se rozkládá jedině za severním polárním kruhem . ANO/NE V okolí Kaspického moře je dostatek srážek. ANO/NE Nejúrodnější jsou tundry,protože orbě nebrání stromy a horké podnebí. ANO/NE Šířkové pásy probíhají téměř rovnoběžně,protože se málo mění nadmořská výška ANO/NE 6. Vyškrtněte z následujících vět nesprávné výrazy. Povolží je chudou - bohatou zemědělskou oblastí. Většinu území evropské části Ruska odvodňuje řeka Volha - Dunaj - Visla - Don. V jižní části Uralu se těží a zpracovává železná ruda - sůl - měď - zlato - nikl - platina. Většina ruských řek je - není splavná. Území severně od 60.rovnoběžky pokrývají úrodné stepi - tajga - ledovce. 7. Zjistěte tyto údaje o řece Volze. kde pramení........................... kam se vlévá............................. pravé přítoky............................... levé přítoky................................ délka řeky.................................. plocha povodí............................. plavební kanály spojují Volhu s několika moři....................................................................................... přehrady na Volze................................................................................................................................ města na Volze......................................................................................................................................
8. Lokalizujte na mapě tyto řeky. Zjistěte o nich následující informace:
- kde pramení, kam ústí,kudy protékají(podnebí,přírodní krajiny) - zda se na nich vyskytují přehradní nádrže - která města na nich leží - které jsou splavné(popř.které jsou propojeny vodními kanály) - na území kterých států se nacházejí
obrázky : č. Irtyš, č. 2 Dvina, č.3 Angara, č.4 Lena, č.5 Ob, č.6 Pečora, č.7Jenisej, č.8 Ural, č.9 Volha (zdroj obrázků wikipedie)A
9.Lokalizujte na mapě tato jezera a zjistěte základní údaje.(např.plocha,hloubka řeky,ekologická situace).
obrázky(wikipedie) : č.1 Aral, č.2 Balchaš, č.3Karakul, č.4 Bajkal, č.5 Oněžské j., č.6 Kaspické m., č.7 Ladožské j., č.8 Zajsan, č.9 j.Horských duchů(Sajany) 10. Lokalizujte na mapě tato pohoří(hory),zjistěte základní údaje.(Nadmořská výška,vznik,geologická stavba).
obrázky : č.1 Ključevskaja - Výcodní hory, č.2 Belucha - Altaj,č.3 Pik Gorkij - Ťan - Šan, č.4Pik Komunisma - Pamír, č.5 Avačinský vulkán, č.6 Kavkaz
razně rozlámán a jeho části vyzdviženy až výšek přes 4 000m.Dnes je v některých částech silně zalesněn (Kazachstán,Rusko), na východě (Čína,Mongolsko)je pokryt převážně stepmi a polopouštěmi a poměrně řídce obydlen,Má výrazně vyvinuté vegetační stupně vrcholové partie jsou zaledněny.Nejvyšším vrcholem je Pik Hujtun(4 683 m n.m.), nejznámějším je Bělucha( 4 506 m n.m.),z jejíhož ledovce pramení řeka Katuň, jedna ze zdrojnic veletoku Obu. 2.Ob - je řekou s nejrozsáhlejším povodím na Sibiři o rozloze téměř 3mil.km2.Jeho délka činí 3 650 km,včetně delšího levostranného přítoku je délka vodní soustavy Ob - Irtyš 5 410 km.Ústí do Kárského moře ,kde dosa- huje průměrného průtoku 12 700m3/s. 3.Kamčatka - dominují zde vysoké, téměř dokonale pravidelné kužely sopek, které se zvedají 2-3 km nad rozsáhlé lávové plošiny.Z téměř 240 přítomných je dodnes 29 aktivních, čímž se Kamčatka řadí mezi vulka- nicky nejaktivnější oblasti na Zemi.Součástí kamčatské vulkanické oblasti je i nejvyšší sopka asijského konti- nentu - Ključevskaja( 4 800m n.m.), u níž bylo od roku 1967 zaznamenáno více než 80 erupcí a která patří mezi nejproduktivnější vulkanická centra na světě. V průběhu kvartéru vyprodukovala sopka Ključevskaja spolu s ostatními vulkány Kamčatky 22 tisíc km3 materiálu,tedy téměř 1/5 světové produkce lávy. 4. Jezero Bajkal - je nejhlubším jezerem naší planety,max.hloubka je 1637 m.Střední úroveň výšky hladiny jezera je 456 m n.m.,dno se tedy nachází 1181m pod úrovní mořské hladiny a jezero je tedy nejhlubší kryp- todepresí(proláklina zatopená vodou, jejíž dno leží leží níže než 0 m n.m. a hladina oceánu naopak nad úrovní oceánu)na zemském povrchu.Objem zadržované vody činí 20 % světových zásob sladké vody . Do jezera ústí 544 přítoků, odvodňuje jej jediná řeka Angara. Geologický vývoj Bajkalského riftového systému pokračuje do současnosti.Protější břehy se od sebe vzda - lují rychlostí asi 2 cm za rok. Na stále probíhající pohyby upozorňují například častá zemětřesení a výskyt 35 minerálních pramenů, nejteplejší má 81°C. Žije zde velké množství živočichů a rostlin,z toho je 60% endemitů. Jezero Bajkal bylo zapsáno do seznamu UNESCO -předmětem ochrany je příroda Bajkalského regionu, kte- rá představuje unikátní kombinaci živočišných a rostlinných druhů, geologických a geomorfologických objektů, jež mají obrovskou hodnotu pro zachování geofondu Země. 5.Kdysi čtvrté největší vnitrozemské jezero světa postupně vysychá.Během posledních padesáti let se zmenšilo z 69 900km2 na 37 000km2 v roce 1990 na 17 160km2,protože došlo k nadměrnému přehrazování a rozvádění vody na závlahy. Řeky, které jezero napájely, především Amudarja a Syrdarja, v současnosti do jezera př nižších stavech vody již nedotékají.Břehy ustoupily o 150 km a nechaly za sebou 45 000km2 mořského dna. Pozvolné vysychání rozsáhlého jezera má katastrofické důsledky pro obyvatele a biosféru v okolí jezera. Bývalé rybářské osady jsou nyní hluboko ve vnitrozemí, odříznuté od svých původních zdrojů obživy a kdy- si zavlažována půda se nyní mění v polopoušť.
|