Prokaryotická buňka, bakterie, sinice |
protoplast
fykocyan, fykoerytrin, ß karoten
Jelínek J., Zicháček V.: Biologie pro střední školy gymnazijního typu, kapitola Prokaryota
Dějiny bakteriologie - výuková prezentace Gymnázia Na zatlance Patogenní bakterie - výuková prezentace Gymnázia Na zatlance Sinice - výuková prezentace Gymnázia Na zatlance Bakterie - výuková prezentace Amos Kadaň Sinice - výuková prezentace Amos Kadaň
1. Pročtěte si následující odkaz a uveďte tři klíčové charakteristiky prokaryotických buněk.
2. Podle obrázku popište prokaryotickou buňku:
3. Přečtěte si text shrnující historický vývoj výzkumu bakterií a odpovězte na otázky za textem:
Bakterie poprvé pozoroval roku 1676 nizozemský přírodovědec Antoni van Leeuwenhoek, a to mikroskopem vlastní výroby. Jméno bacterium zavedl až Christian Gottfried Ehrenberg v roce 1838. Pojem pochází z řeckého slova bacterion, které znamená malý klacek či tyčka (první pozorované bakterie byly tyčinky). V roce 1859 Louis Pasteur dokázal, že kvašení způsobují různé typy mikroorganismů, a vypracoval metodu tepelné sterilizace, která brání nežádoucímu kvašení potravin - tzv. pasterizace. Vyhlásil teorii, že nemoci, hniloba a zánět jsou způsobeny rovněž živými mikroorganismy. Byl prvním lékařem, který dokázal vytvořit vakcínu proti nějaké chorobě z původce choroby. Vyvinul a prováděl očkování např. proti anthraxu a proti vzteklině (virová nákaza). Robert Koch byl průkopníkem v oblasti lékařské mikrobiologie a studoval původce cholery, TBC a anthraxu. Při výzkumu TBC s konečnou platností dokázal, že bakterie jsou původci této nemoci, za což dostal v roce 1905 Nobelovu cenu. Gramovo barvení, metoda k rychlé klasifikaci bakterií do několika skupin, bylo vyvinuto v roce 1884 Hansem Christianem Gramem. V 19. století již bylo známo, že jsou mnohé bakterie patogenní, ale nebyly známy účinné léky. Za první systémově použitelné antibiotikum se uvádí penicilin, jehož účinků si všiml Alexander Fleming. Byl známý tím, že si kultury ponechával i několik týdnů ve své laboratoři, aby mohl pozorovat, jestli se nestane něco neobvyklého. (Nebo byl nepořádný?). V roce 1928 zjistil, že plíseň Penicilinum notatum, která byla zanesena do Petriho misky s bakteriemi otevřeným oknem, vytváří látky, které zabíjí některé kmeny bakterií. V roce 1941 se začal penicilín masově vyrábět a používat v medicíně. Zásluhu na tom mají také německý biochemik Ernst Chain a australský patolog Howard Florey, kteří objevili způsob izolace a průmyslové výroby. Všichni tři dostali za své objevy v roce 1945 Nobelovu cenu.
a) Kteří dva známí biologové dostali za objevy v bakteriologii Nobelovu cenu? b) Který přírodovědec poprvé pozoroval bakterie? c) Kdo první prováděl očkování proti bakteriální nemoci? d) Co je pasterizace? e) Proč se původce tuberkulózy - bakterie Mycobacterium tuberculosis někdy označuje jako Kochův bacil? f) Kdo a kdy objevil penicilín? g) Jak dlouho od objevení penicilinu trvalo, než se začal masově vyrábět?
4. Některé bakterie jsou patogenní - mají stálou schopnost vyvolávat za určitých podmínek onemocnění.
b) Vysvětli rozdíly mezi pojmy epidemie, pandemie, endemie
c) Paní XX, které lékař diagnostikoval chřipku, je rozzlobena, že nedostala antibiotika. Vždycky jí hned pomohou a ona potřebuje jít brzo do práce. Jednal lékař správně? Vysvětli proč.
5. Vylušti křížovku v Hot potatoes.
1. Prozradit vás může i váš bakteriální podpis Andrle, Michal. Prozradit vás může i váš bakteriální podpis [online]. Vystaveno 24. 3. 2010 [cit.4. 4. 2010]. Dostupné z: Stará pravda říká, že vaši přátelé o vás mohou hodně prozradit. Každý si totiž vybírá takové přátele, jací jsou nejblíže jeho povaze. Vědci z univerzity v coloradském Boulderu nedávno dokázali najít takové „přátele“ i na klávesnicích našich počítačů - jednalo se však o mikroby. Nová metoda by mohla být důležitým doplňkem k tradiční daktyloskopii.
Lidské tělo má s nejrůznějšími mikroby uzavřenou velmi pestrou paletu „koaličních smluv“. Řada z nich žije v nejrůznějších částech naší zažívací trubice a život bez nich by byl pro člověka prakticky nemyslitelný. Mikrobi, tedy bakterie a archebakterie, však nemusí žít pouze uvnitř našeho těla. Velký počet druhů nalezneme i na našem povrchu, na kůži. Produkty potních žláz a zbytky kůže totiž představují pro bakterie ekvivalent provoněného lahůdkářství. Nejvíce v oblibě mají proto ty části našeho povrchu, kde se hodně potíme, například podpažní jamky, třísla či prsty na nohou. Na takových místech žije až stovka tisíc bakterií na čtvereční centimetr. Na jiných částech těla sice není bakteriální „osídlení“ tak husté, to však neznamená, že by tam nebyly bakterie žádné. Nalezneme je pochopitelně i na dlaních a špičkách prstů. Zajímavé je, že složení vlastní „zoologické zahrady“ bakterií je u každého člověka individuální a jedinečné. Stopy, které zanechává náš dotyk na nejrůznějších předmětech, proto tvoří dokonalý bakteriální podpis každého člověka. Vědci z univerzity v Boulderu se rozhodli využít tohoto podpisu pro přesnou identifikaci lidí. Sebrali proto vzorky z řady počítačových myší a zkoumali, zda se jim je ve slepém testu podaří přiřadit k jejich uživatelům. Výsledky byly takřka stoprocentní. I když autoři studie podotýkají, že jejich metoda není stoprocentně odzkoušená, zdá se, že kriminalisté dostávají do rukou další účinný nástroj.
2. Přečtěte si referát o průmyslovém využití bakterií z následujícího odkazu:
tylakoidy
vodní květ
akineta
hormogonie
očkování (vakcinace)
patogenní bakterie
bakterie - nitrifikační, denitrifikační, hlízkovité
bakterie - aerobní, anaerobní, fakultativně anaerobní
replikace DNA
dělení
tyčinkovité bakterie - vibrio, spirila, spirocheta
koky - kok, diplokok, streptokok, stafylokok
spora
bakteriochlorofyl
bičík
glykokalyx
fimbrie
pouzdro (kapsula)
plazmid
peptidoglykan
permeabilní
p> buněčná stěna
semipermeabilní
cytoplazmatická membrána
ribozom
chromozom
nukleoid
cytoplazma |