Přírodní poměry Evropy

Tisk Email

Pobřežní členitost:

poloostrov Kola

poloostrov Kanin

Skandinávský poloostrov

Jutský poloostrov

Bretaňský poloostrov

Pyrenejský poloostrov

Apeninský poloostrov

Balkánský poloostrov

Peloponéský poloostrov

poloostrov Krym

Island

Špicberky

Nová země

Faerské ostrovy

Velká Británie

Irsko

Man

Hebridy

Shetlandy

Orkneje

Lofoty

Vesterály

Gotland

Sjaelland

Baleáry

Korsika

Sardinie

Sicílie

Liparské ostrovy

Malta

Kréta

Sporady

Kyklady

Atlantský oceán

Severní ledový oceán

Barentsovo moře

Bílé moře

Baltské moře

Severní moře

Norské moře

Irské moře

Keltské moře

Středozemní moře

Ligurské moře

Tyrhénské moře

Jaderské moře

Jónské moře

Egejské moře

Marmarské moře

Černé moře

Azovské moře

Dvinský záliv

Oněžský záliv

Finský záliv

Rižský záliv

Botnický záliv

Biskajský záliv

Lví záliv

Kattegat

Skagerrak

La Manche

Severní průliv

Svatojiřský průliv

Gibraltarský průliv

Bonifácký průliv

Messinský průliv

Sicilský průliv

Otrantský průliv

Kerčský průliv

úžina Bospor

úžina Dardanely

Calaiská úžina

Povrch:

Alpy

Karpaty

Skandinávské pohoří

Apeniny

Pyreneje

Kantaberské pohoří

Kastilské pohoří

Iberské pohoří

Sierra Morena

Sierra Nevada

Francouzské středohoří

Skotská vysočina

Ardeny

Dinárské hory

Pindos

Ural

Kavkaz

Česká vysočina

Francouzská nížina

Severoněmecká nížina

Středopolské nížiny

Baltská nížina

Velká uherská nížina

Rumunská nížina

Pádská nížina

Černomořská nížina

Kaspická nížina

Východoevropská rovina

Vodstvo:

Finská jezerní plošina

Karelská jezerní plošina

Mazurská jezerní plošina

Pomořanská jezerní plošina

Meklenburská jezerní plošina

Ladožské jezero

Oněžské jezero

Čudské jezero

Vanern

Vattern

Ženevské jezero

Bodamské jezero

Gardské jezero

Comské jezero

Blatenské jezero

Volha

Ural

Emba

Kuma

Pečora

Severní Dvina

Západní Dvina

Oněga

Němen

Odra

Visla

Labe

Weser

Rýn

Temže

Seina

Loira

Garonne

Duero

Tajo

Guadalquivir

Ebro

Rhona

Pád

Tibera

Dunaj

Dněpr

Dněstr

Don

Bičík I. a kol.: Regionální zeměpis světadílů, NČGS, Praha 2002, kap. Přírodní poměry Evropy, str. 12-13
Školní atlas světa, Kartografie Praha
 
Další zdroje informací:

1. K daným číslům 1 - 16 na mapě přiřaďte správné pojmy:
alt

Tajo

Pádská nížina

Skagerrak

Botnický záliv

Západní Dvina

Vanern

poloostrov Kola

Sporady

Sierra Nevada

Azovské moře

Otrantský průliv

Jutský poloostrov

Velká uherská níž.

Korsika

Dinárské hory

Pomořanská jez. plošina

 
 
2. Z uvedených pojmů sestavte hranici mezi Evropou a Asií od nejsevernějšího místa po nejjižnější a vyhledejte tato místa na mapě:
 
Azovské moře, úžina Bospor, východní úpatí pohoří Ural, Egejské moře, Kerčský průliv, řeka Emba, úžina Dardanely, severní pobřeží Kaspického moře, Marmarské moře, Černé moře, Kumomanyčská sníženina.
 
 
3. Vytvořte správné trojice:

Karpaty

Corno Grande 2637 m n. m.
Pyreneje Smolikas 4807 m n. m.
Sierra Nevada Mont Blanc 2655 m n. m.
Apeniny Gerlachovský štít 3404 m n. m.
Skandinávské pohoří Mulhacén 2914 m n. m.
Alpy Pico de Aneto 2469 m n. m.
Pindos Galdhopiggen 3478 m n. m.
 
 
4. K daným číslům na mapě přiřaďte správné biomy:
alt

tajga

tundra

středozemní tvrdolisté lesy

step

horský les

alpinská tundra

mírné pásmo listnatých lesů

 

5. Doplňte průlivy, kterými lodě proplují:

a) z Irského moře do Keltského moře

b) ze Severního moře do Biskajského zálivu

c) z Jaderského moře do Jónského moře

d) ze Středozemního moře do Atlantského oceánu

e) z Azovského moře do Černého moře

 

 

6. K daným oblastem Evropy přiřaďte uvedené klimadiagramy:

a) Málaga, Španělsko b) Split, Chorvatsko c) Moskva, Rusko d) Astrachaň, Rusko e) Londýn, VB

f) Innsbruck, Rakousko

alt alt
alt alt
alt alt

Zdroj: www.klimadiagramme.de/index.html

 

7. Vyberte správnou odpověď:

 

a) Podnebí v evropské části Ruska je:

kontinentální, přechodné, oceánské.

b) V subtropickém pásu neleží ostrovy:

Kyklady, Baleáry, Hebridy, Sardinie.

c) Alpy nezasahují do státu:

Švýcarsko, Itálie, Lichtenštejnsko, Slovinsko, Španělsko.

d) Přirozenou hranici mezi Bulharskem a Rumunskem tvoří převážně:

pohoří Karpaty, řeka Dunaj, pohoří Pindos.

e) Která z uvedených řek nepatří k úmoří Baltského moře?

Západní Dvina, Visla, Pečora, Odra.

f) Většina evropských jezer je původu:

ledovcového, tektonického, krasového, sopečného.

g) Kterým ze států protéká řeka Němen?

Německo, Litva, Polsko, Estonsko.

h) Která řeka neústí do Středozemního moře?

Ebro, Rhona, Tibera, Tajo.

i) Poloostrov Krym leží na severu:

Barentsova moře, Baltského moře, Černého moře, Jaderského moře.

j) Meklenburská jezerní plošina se rozkládá na území:

Polska, Německa, Francie, Finska.

k) Hekla je sopka ležící:

na Islandu, na Apeninském poloostrově, na Sicílii, na Liparských ostrovech.

l) Které z uvedených pohoří nebylo vyvrásněno alpinským vrásněním?

Apeniny, Český masív, Pyreneje, Karpaty.

m) Mezi Britské ostrovy nepatří:

Man, Orkneje, Shetlandy, Lofoty.

n) Přístav Le Havre leží při ústí řeky:

Seiny, Loiry, Rýna, Temže.

 

 

8. Vytvořte správné dvojice:

Úmoří Černého moře Visla
Úmoří Baltského moře Volha
Úmoří Severního moře Dunaj
Úmoří Středozemního moře Seina
Úmoří Severního led. oceánu Pád
Úmoří Atlantského oceánu (přímo) Pečora
Úmoří Kaspického moře Rýn


Laponsko - kouzelný kraj Severu

 
Laponsko se nachází v nejsevernějším území Evropy, v oblastech Skandinávie (Norsko, Švédsko a Finsko) a ruského poloostrova Kola. Je to rozlehlá oblast, která nebere ohled na území a hranice států. Celková rozloha je 390 000 km2.
 
 
Pohlednice z Finska
 
Cesta přes rovinaté a jezernaté Finsko je pro milovníky přírody učiněný ráj. Krajina je jemně kopečkovitá, lesy střídají louky a jezera. V létě přibývá denního světla, až postupně na severu je světlo celých čtyřiadvacet hodin, což je vůbec jedním z největších tamních zážitků. Dalším pozitivním zjištěním je velmi příjemné klima, žádná vedra, ale také ne chladno, prostě ideální počasí k túrám a ke spaní pod širákem. Dokonce ani v létě moc neprší, v Laponsku je spíše kontinentální sušší léto. Jedinou nepříjemností jsou komáři, jejich hustota se ale mění místo od místa.

Přírodní krásy Laponska
Národních parků je za polárním kruhem pět.
NP Oulanka leží na polárním kruhu na hranicích s Ruskem. Je určen tokem řeky Oulanky, kde jsou krásné peřeje, skály a celý park je pokryt severským pralesem.
Opravdovou tundru můžeme vidět na severu v NP Urho Kekkonen a NP Lemmenjoki. Tam lesa ubývá a objevuje se kamenitá tundra, sem tam zarostlá malými břízkami či jen travinami. Zejména Lemmenjoki vyniká úžasnou atmosférou, řeka Lemmen v něm vytváří čistá jezírka a zátoky, kde je možné se kdykoliv vykoupat. V Laponsku lze úplně všude bez obav pít vodu z jezer, řek či potoků.

NP Urho Kekkonen působí trochu drsnějším dojmem. Vynikající specialitou finských národních parků jsou četné chaty, které jsou stále otevřeny, vybaveny vařičem, kamny, dřívím, často i jídlem po předešlých turistech a především – jsou zdarma. Někdy je najdete už plné, hlavně v Oulance, ale většinou tam nějaké místo bývá, turistů na severu totiž není mnoho. Finové, Norové či Švédové, kteří takto cestují po svých zemích, jsou velmi ohleduplní, milí a chrání si svou přírodu.

Žádný návštěvník by si neměl nechat ujít jezero Inari – posvátné jezero Laponců rozkládající se na úplném severu Finska. Je to jedno z nejkrásnějších míst na světě. Od jednoho konce jezera na druhý je to 80 –
100 km, je na něm 3600 ostrůvků. Rozmrzá v květnu - červnu, v červenci je v něm skvělé koupání. Voda je dokonale čistá, máte pocit, že vás objímá a nechce pustit ven.
 
alt
 

Další zajímavá místa v Laponsku jsou např. rezervace Kevo – mohutná soutěska kolem říčky Kevo, národní park Pallas Ounastunturi se stejnojmennými horskými vrcholky či národní park Pyhatunturi s jediným ametystovým dolem v Evropě a velice malebným pohořím.
 
O krásách severu by se dalo psát dlouho – je tam velmi málo lidí, na silnicích nepotkáte mnoho vozů, silnice jsou mimochodem jedny z nejlepších v Evropě. Jak je stále světlo, tak nejste omezeni časem, můžete se vydat na túru klidně o půlnoci, stejně jako si můžete o půlnoci číst v lese knížku. Všude je fantastické, ohromující, léčivé ticho, na které si městský člověk musí nejprve zvyknout, ale potom se ho nemůže nabažit.
 

 

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Investice do rozvoje vzdělávání.
Vytvořil SilesWEB.cz 2009.