Kroužkovci

Tisk Email


 
homonomní segmentace
kutikula
disepimenty  
prostomium
pygidium  
coelom  
hydroskelet
parapodium  
cefalizace
nervová soustava
- gangliová
- žebříčkovitá
clitellum (opasek)
trochofora 
fissiparie
fotofobie 
regenerace 
hirudin 
chitinové čelisti 
uzavřená cévní soustava 
pulsující spojky 
metanefridie 
hermafrodit 
vápenaté žlázy 
typhlosolis 
kokon 
ektoparazit 
 
 
Druhy kroužkovců k poznávání:
 
  
 
afroditka plstnatá 
 
rournatec vějířový
 
žížala hnojní
  
žížala podhorská
 
potočnice račí
 
 
hltanovka bahenní
 

                                                     


  

 

 

 

 

 

 

 





 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Výuková prezentace – Kroužkovci
Jelínek J., Zicháček V.: Biologie pro střední školy gymnazijního typu, kapitola Kroužkovci

 

Výuková prezentace - Kroužkovci 2

Další zdroje informací:

 Vermikompostování - jak si založit žížalí kompost

 

Kroužkovci na wikipedii



1. Jeden savec zná anatomii žížaly lépe než leckterý člověk.

Vybrete z nabídky, o kterého savce se jedná, a zdůvodněte, proč výše uvedené tvrzení platí.

a) pes

b) krtek

c) myš

 

K zdůvodnění tvrzení můžete využít článek:

www.21stoleti.cz/view.php

 

2. Na obrázcích je znázorněna stavba těla mnohoštětinatců a máloštětinatců. U druhého obrázku chybí popis částí těla. Pojmenujte je s pomocí prvního obrázku:

 

Obr. 1: Mnohoštětinatci  
alt  
Obr. 2: Máloštětinatci  
alt  

Zdroj obrázků: www.wikipedia.org

 

3. Tělní dutina kroužkovců:

 Na obrázku jsou znázorněni dva živočichové - hlístice a kroužkovec. Přestože na první pohled vypadá jejich tělo podobně, na zvětšeném průřezu vidíme, že jejich tělní dutiny se od sebe liší.

 

 

a) Jak se nazývají typy tělních dutin uvedených živočichů?

b) Vysvětlete, v čem se od sebe liší? 

c) Pojmenujte jednotlivé zárodečné listy (jsou znázorněny žlutou, červenou a modrou barvou).

alt

 

 

 

4. Kroužkovců je mnohem víc než savců

 

Přečtěte si text a odpovězte na následující otázky: 

 

První kroužkovci se na Zemi objevili v pravěkých mořích před půl miliardou let. Postupně osídlili sladké vody (pijavky, nitěnky) a posléze i půdu (žížaly). V současné geologické éře jich žije na 9000 druhů, tedy dvakrát více než savců.
Žížaly se podílejí na úrodnosti půdy. V údolí Bílého Nilu v Súdánu, se uvádí: „…úrodnost půdy v tomto údolí je dána z největší části činností žížal…“ Bylo spočítáno, že žížaly zde za šest měsíců přetvoří a obohatí svými exkrementy 250 tun půdy na hektar. V evropské orné půdě je to samozřejmě daleko méně, ale i tak jsou to úctyhodná čísla: 20 až 25 tun na hektar.
Žížaly se dožívají až několika let a tropické druhy měří i přes metr. Ze svých chodeb vylézají většinou v noci. Victor Hugo napsal, že jsou zamilované do hvězd. Žížaly neustále promíchávají spodní a svrchní vrstvy půd. V úrodných oblastech se odhaduje 4000 až 5000km chodeb žížal na jeden hektar. Jejich prostory sice tvoří pouze jediné procento celkového objemu půdy, ale mají zato veliký význam. Žížaly v nich hromadí rostlinné zbytky, zejména spadané listí, které ve svém trávicím ústrojí dále přeměňují na exkrementy. Jsou tu přítomny i bakterie vázající vzdušný dusík, které obohacují půdu výtečným hnojivem. V chodbičkách je rovněž zadržována srážková voda, která by jinak stekla bez užitku po povrchu půdy. Žížaly jsou rovněž významnou složkou potravního řetězce. Požírají je zejména drobní živočichové a ptáci, ale občas jimi neopovrhnou ani lišky, jezevci nebo divoká prasata. Žížaly ve svém těle střádají některé látky a tato vlastnost byla využita ke sledování znečištění životního prostředí. Představíme-li si, že tito živočichové po věky vždy žili v prostředních plných bakterií, virů a jiných parazitů, musíme obdivovat jejich imunitní systém. Kroužkovci neumějí tvořit protilátky, ale jejich obranné mechanismy jsou přesto tak účinně, že jim umožnily přežít – podstatou jsou totiž biologicky velmi účinné substance, z nichž řada již byla vědci popsána, přičemž se dokonce studují možnosti jejich využití v lékařství.
Většina evropských žížal byla zdecimována v dobách ledových. V současnosti jim nejvíce škodí pesticidy, požáry a průmyslové znečištění.

(Zdroj: TŘEBICHAVSKÝ, Ilja: Neviditelní oráči v podzemí planety [online]. [cit. 2009-03-31]. Dostupné z: <www.pi-voda.cz/vzdelavani/zivprostredi/oraciplanety.htm >. upraveno)

 

a) Vyberte správnou možnost: žížaly v potravním řetězci zaujímají místo predátora - konzumenta 1. řádu - producenta - dekompozitora

b) V čem se liší imunitní systém človeka od imunitního systému kroužkovců?

c) Rozhodněte, zda platí následující tvrzení:

 

 

 

 

 

Žížaly se dožívají maximálně jednoho roku ano/ne
Žížaly obohacují půdu o humus, který se vytváří průchodem jejich trávicím ústrojím ano/ne
Kroužkovci žijí v mořích, sladkých vodách a ve vlhké půdě ano/ne
Žížaly najdeme pouze v mírném pásu a v subtropech ano/ne
Největší nalezená žížala měřila 68 cm ano/ne

 

 

 

 

 

d) Zamyslete se nad touto větou: "Ze svých chodeb vylézají většinou v noci. Victor Hugo napsal, že jsou zamilované do hvězd."  

  • Je toto tvrzení pravdivé?
  • Co umožňuje žížalám reagovat na světlo, když nemají oči?
  • Žížaly vylézají z půdy také za deště. Jaká je příčina takového chování žížal?

e) Žížaly jsou velmi důležité pro zúrodňování půdy, přesto jich v Evropě postupně ubývá. 

  • Co je příčinou úbytku žížal v soušasnosti?
  • Docházelo k úbytkům i v minulosti? Proč?
  • Navrhněte, jak zmírnit nebo zabránit vymírání žížal.

5. Pojmenujte zástupce kroužkovců na obrázcích a uveďte, co mají tyto druhy společného:

a) b) c)
alt alt alt

Zdroj obrázku: www.wikipedia.org

 

 

6. Vylučovací soustava kroužkovců

 

Na obrázku je znázorněna vylučovací soustava kroužkovců - metanefridie. Vysvětlete, jaké procesy představují šipky označené písmeny A, B, C a k číslům 1 - 4 přiřaďte názvy částí metanefrifií: měchýřek, sběrný kanálek, nefrostom, nefridiopór

alt

 

 


Léčba pijavicemi se vrací!

(Zdroj: PIVODOVÁ, Kristýna: Takhle se do vás zakousne PIAJVICE! [online]. [cit. 2009-03-10]. Dostupné z: <iaha.cz/cz/zajimavosti/30239/takhle-se-do-vas-zakousne-pijavice-/>. upraveno)

Chlapec přišel při nehodě o malíček. Lékařům se ho sice podařilo přišít zpět, ale prst začal odumírat. Přikládali jsme pravidelně tři pijavice a za čtyři dny se tkáň krásně prokrvila, zánět zmizel a malíček zrůžověl.

A jak to vlastně funguje? Nejde o žádné šarlatánství, účinek lze lékařsky zdokumentovat. Pijavice vypouštějí do krve svého hostitele hirudin, který ředí krev a brání jejímu srážení, a další protizánětlivé a analgetické látky. Pomáhají například při vysokém tlaku, bolestech hlavy, nespavosti, zánětech kloubů. Léčí i hemoroidy nebo zbytnění prostaty, ale při představě, kam by se v takovém případě pijavice přikládaly, člověka zamrazí...

Hirudoterapie, jak se léčba pijavkami lékařskými odborně nazývá, je populární zejména v Polsku, Rusku a na Ukrajině. Pijavice tam koupíte v lékárnách a přiloží vám je i doktor. U nás se léčbou pijavicemi zabývá jen několik lidí.

 

alt

 

 www.wikipedia.org

 

Krvežízniví tvorečkové by vám měli pomoci minimálně u tří desítek neduhů. Musíte však být ochotní vzdát se trochy vlastní krve a mít odvahu na první pohled poněkud hororovou léčbu podstoupit.

 

 

 

 





 

 

 

 

 

 

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Investice do rozvoje vzdělávání.
Vytvořil SilesWEB.cz 2009.