Lišejníky

Lišejník vzniká soužitím:
1. vřeckovýtrusné houby s autotrofní bakterií
2. vodní řasy a stopkovýtrusné houby
3. zelené řasy a vřeckovýtrusné houby
4. vřeckovýtrusné houby a sinice
Mapovník zeměpisný má stélku:
1. korovitou
2. lupenitou
3. keříčkovitou
Studiem lišejníků se zabývá:
1. bryologie
2. mykologie
3. lichenologie
4. botanika
Stavební látkou buněčné stěny houbové složky lišejníku je:
1. glykogen
2. chitin
3. inulin
Houbová složka lišejníku:
1. provádí fotosyntézu
2. přijímá vodu a minerální látky
3. poskytuje řase ochranu
4. může na řase parazitovat
Rhiziny jsou:
1. svazky houbových vláken, které slouží k přichycení k podkladu
2. jednotlivá houbová vlákna, která slouží k přichycení k podkladu
3. svazky houbových vláken, které slouží k nasávání vody a minerálních látek z půdy
4. jednotlivá houbová vlákna, která slouží k nasávání vody a minerálních látek z půdy
Lupenitou stélku má:
1. provazovka
2. dutohlávka sobí
3. mapovník zeměpisný
4. hávnatka psí
Na obrázku je:
1. hávnatka psí
2. terčovník zední
3. větvičník slívový
4. dutohlávka sobí
Na obrázku je:
1. provazovka
2. pukléřka islandská
3. hávnatka psí
4. mapovník zeměpisný
Lišejník na obrázku má stélku:
1. korovitou
2. lupenitou
3. keříčkovitou
Fragmentace je:
1. způsob rozmnožování lišejníků
2. typ nepohlavního rozmnožování
3. rozpad stélky
4. typ pohlavního rozmnožování