Dřeviny mají schopnost druhotného tloustnutí stonku, která je umožněna činností druhotného dělivého pletiva - [?]. Je to souvislá vrstva buněk, která svou dělivou činností vytváří směrem dovnitř nové vrstvy (obsahují cévy a , které vedou vodu a minerální látky od k listům) a směrem ven nové vrstvy (obsahují sítkovice a vedou roztoky látek). Dřeva vzniká několikanásobně více než lýka. Činnost kambia má periodický charakter. Nejintenzivnější je na jaře, tvoří tenkostěnné [?] buňky, vzniká [?] světlé dřevo. V létě se tvoří tlustostěnné [?] buňky, vzniklé dřevo je [?] a tmavé. Na podzim činnost kambia ustává. Střídáním jarního a letního dřeva vznikají .
Na povrchu dřevin je (lidově kůra), která nahrazuje odumírající primární krycí pletivo (epidermis). Borka vzniká činností druhotného dělivého pletiva - [?]. Ten je tvořen jednou vrstvou buněk majících schopnost se dělit. Směrem ven vznikají vrstvy , směrem dovnitř 1-2 vrstvy zelené kůry. Korek, felogen a zelená kůra tvoří sekundární kůru. U některých dřevin felogen funguje trvale, borka je pak hladká, málo rozpraskaná (např. buk, osika, líska). U většiny ostatních dřevin felogen ukočuje svou funkci a v hlubších vrstvách se zakládá felogen nový. Vnější vrstvy odumírají a charakteristicky praskají - vzniká již zmiňovaná borka, důležitý určovací znak dřevin.