Genetický kód můžeme přirovnat k šifře, která rozluští, co je zapsáno v genetické informaci. Základní jednotkou genetického kódu je [?] - trojice bází v DNA a po transkripci v [?]. Organické báze v DNA jsou [?]. Vytváříme-li z nich různé trojice, může vzniknout celkem [?] možností (kodonů). Každá bílkovina je tvořena [?], kterých je [?]. Každá aminokyselina tedy může být kódována více kodony. Některé kodony nekódují žádnou aminokyselinu, ale označují konec translace. Genetický kód je universální, shodný pro naprostou většinu organismů.