Obyvatelstvo světa

Tisk

přirozený pohyb obyvatelstva
demografie
 
 
přirozený přírůstek,úbytek
 
 
porodnost/natalita
 
 
úmrtnost/mortalita
 
 
demografická revoluce
 
 
populační exploze
 
rozmístění obyv.na Zemi
územní pohyb obyvatelstva
 
 
hustota osídlení
 
 
migrace,emigrace,imigrace
 
 
urbanizace
 
 
suburbanizace
 
 
asimilace
 
 
etnická čistka
 
rasy, národy, jazyky
europoidní rasa
 
 
mongoloidní rasa
 
 
ekvatoriální rasa
 
 
rasismus
 
 
apartheid
 
 
antisemitismus
 
 
vlastenectví
 
 
nacionalismus
 
 
šovinismus
 
 
míšenec
mestic,mulat,zambo
 
jazyková rodina
 
náboženství
křestˇanství
římsko-katolické,
protestantismus,
pravoslavné
 
islám
sunnité, šíité
 
judaismus
 
 
buddhismus
 
 
hinduismus
 
 
ekumenismus
 
 
monoteismus
 
 
fundamentalismus
 
struktura obyvatelstva
věková pyramida
 
 
střední délka života
 
 
předproduktivní věk
 
 
produktivní věk
 
 
poproduktivní věk
 
 
ekonomicky aktivní obyv.
 
 
primární sektor/primér
 
 
sekundární sektor/sekundér
 
 
terciární sektor/terciér
 
 
předindustriální společnost
 
 
industriální společnost
 
 
postindustriální společnost
 

 

 

Herink J., Valenta V.: Současný svět, NČGS, Praha 2004, kap. Obyvatelstvo a sídla, str. 6-17

 
Další zdroje informací :
 
Mirvald S. a kol. : Geografie pro SŠ – Socioekonomická část, SPN, Praha 2003, str. 5-13
Bičík I. a kol.: Hospodářský zeměpis – Globální geografické aspekty světového hospodářství,
NČGS, Praha 2003, kapitola Obyvatelstvo, str.6-14 a 21-28
Dnešní svět, číslo 5, ročník 2006/2007 ( Sídla na Zemi)
Dnešní svět, číslo 3, ročník 2006/2007 ( Náboženství na Zemi)
Dnešní svět, číslo 6, ročník 2008/2009 ( Počet obyvatel na Zemi)

 

Poznámka : Všechny použité grafy, tabulky, mapky a obrázky jsou staženy z http://www.wikipedia.org, anglická verze http://en.wikipedia.org
 
1. Údaje z následujících grafů a diagramu využijte pro tyto úkoly :
A. Který kontinent se podílí nejvíce na počtu obyvatel světa ? Přibližně kolika
procenty?
B. Jak se postupně měnilo % zastoupení jednotlivých kontinentů od roku 1750?
C. Jaký je vývoj ve druhé polovině 20.století – ve kterých kontinentech obyvatel
přibývá / ubývá – rychle, nebo pomalu? Čím je to způsobeno?

obyv1.JPGobyv2.JPGobyv3.JPG

( údaje v milionech )

 
2. Následující mapka vás informuje o porodnosti ve světě. Najděte odpovědi :
A. Ve kterých regionech světa je nejvyšší porodnost?
B. Vyjmenujte 10 států, kde je porodnost nejvyšší. Kde se většina z nich nachází?
Nezapomeňte pracovat i s atlasem.
obyv4.JPG 
3. Z následujících mapek vyčtěte údaje o hustotě obyvatelstva na Zemi. Odpovězte :
A. Ve kterých částech světa je hustota osídlení nejvyšší? Zdůvodněte.
B. Ve kterých částech světa je hustota osídlení nejnižší? Zdůvodněte.
 
 
Hustota osídlení podle států
obyv5.JPG 
Hustota osídlení ve světě ( http://en.wikipedia.org/wiki/Population_density )
obyv6.JPG 
4. Následující tabulka uvádí státy, které mají nad 100 mil. obyvatel;údaje jsou z roku 2008
A.Najděte si všechny uvedené státy v mapě. Dodejte, jaké náboženství v
. daných státech převládá.
1. Čína 1 335 530 000 ………………………….
2. Indie 1 142 320 000 ………………………….
3. USA 305 083 000 ………………………….
4. Indonésie 229 005 000 ………………………….
5. Brazílie 188 378 000 ………………………….
6. Pákistán 165 203 000 ………………………….
7. Bangladéš 158 665 000 ………………………….
8. Nigérie 148 093 000 …………………………..
9. Rusko 141 900 000 …………………………..
10.Japonsko 127 690 000 …………………………..
11.Mexiko 106 682 500 ……………………………
B, Podle přiložené mapky vyjmenujte státy s 50-100 miliony obyvatel.
obyv7.JPG 
5. Následující mapka vás informuje o urbanizaci v jednotlivých státech světa.
A. Ve kterých státech je urbanizace nejvyšší?
B. Platí úměra, že čím vyspělejší stát, tím je urbanizace vyšší? Proč ano / ne ?
obyv8.JPG 
6. Hlavní náboženství světa už znáte. Z přiložených mapek si prostudujte, kde jsou na světě
A. Která náboženství převládají v Evropě? Která na území Severní a Jižní Ameriky –
zdůvodněte.
B. Ve kterých státech světa převládají – islám / buddhismus / hinduismus / křestˇ. ?
obyv9.JPG 
obyv10.JPG
7. Které obrázky patří ke křestˇanství / islámu / hinduismu / buddhismu ?
obyv11.JPGobyv12.JPG
8. Co vyčtete z těchto věkových pyramid? Znázorňují poměry ve vyspělých, nebo rozvojových
zemích? Proč tak usuzujete?

obyv13.JPG

obyv14.JPG

9. Pokuste se dát příklady států k jednotlivým typům věkových pyramid. Text v

angličtině můžete, ale nemusíte použít.
img width="690" height="257" alt="obyv15.JPG" src="/soubory/Zemepis/obyvatestvo-sveta/obyv15.JPG" /> 
10. Mapka ukazuje, jaký je průměrný věk obyvatel států http://en.wikipedia.org/wiki/Ageing
A. Ve kterých státech je nejnižší věk obyvatel? Čím je to ovlivněno?
B. Jaké problémy provázejí nebo mohou nastat ve státech s vysokým průměrným věkem?
obyv16.JPG 
11. Zařaďte následující etnika do konkrétního regionu nebo státu. Použijte informace http://www.wikipedia.org.
obyv17.JPGobyv18.JPG

 

 

 


Demografie (démos - lid graféin - psát, popisovat) je věda, která studuje proces reprodukce lidských populací. Objektem studia demografie tedy jsou lidské populace, předmětem jejího studia je proces demografické reprodukce, tedy přirozený proces obnovy obyvatelstva důsledkem rození a vymírání. Procesy demografické reprodukce jsou úmrtnost (též mortalita), nemocnost, porodnost (též natalita), potratovost, sňatečnost a rozvodovost. Tyto procesy jsou také v centru demografického zájmu.
Obyvatelstvo je soubor všech lidí obývajících určité území. Počet obyvatel určitého území se obvykle zjišťuje pomocí sčítání lidu, které většina států pořádá jednou za určitý počet let. Pojem obyvatelstvo je třeba odlišovat od pojmu populace, jenž je vymezen jako skupina lidí, mezi nimiž dochází k demografickým událostem
Úmrtnost neboli mortalita je demografický ukazatel, udávající podíl zemřelých z určité skupiny za určité časové období. Uvádí se v promilích (‰), tedy v přepočtu na 1 000 jedinců. S rostoucím věkem sledované populace se významně zvyšuje. Z úmrtnosti se také odvozuje naděje dožití, někdy nazývaná střední nebo průměrná délka života.
Porodnost neboli natalita je demografický ukazatel udávající podíl narozených z určité skupiny za určité časové období. Uvádí se v promilích (‰), tedy v přepočtu na 1 000 jedinců.
Přirozený přírůstek je statistický údaj udávající rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých ve sledované populaci během určitého období. Je praktické uvádět hodnotu v procentech. Měří se obvykle buď jako roční přirozený přírůstek, tedy rozdíl během jednoho zpravidla kalendářního roku, nebo v dlouhodobém měřítku obykle deseti let. Jestliže v populaci převažují zemřelí, vychází hodnota přirozeného přírůstku záporně a označuje se jako přirozený úbytek. Přírůstek se vypočítá: {(živě narozený-právě zemřelý):počtem obyvatel}*100=......%
Věková pyramida představuje grafické znázornění věkové struktury obyvatelstva daného regionu. Název je odvozen od trojúhelníkové podoby grafu, ze kterého lze věkovou strukturu obyvatelstva vyčíst. Znázorňuje počet mužů a žen v daném věku, v daném okamžiku a na vymezeném území.
 
Hustota zalidnění je údaj, který se běžně uvádí u států či jiných území a charakterizuje jejich průměrnou míru osídlenosti lidmi. Obvykle se udává v počtu obyvatel na čtvereční kilometr (/km2) a lze ho vypočítat jako podíl počtu obyvatel a plochy (rozlohy) daného území.
Struktura obyvatelstva představuje jeden z nejzákladnějších výchozích pramenů demografické analýzy v demografii. Jejím grafickým vyjádřením je věková pyramida, pomáhá pochopit strukturu dané populace v daném okamžiku na daném území.
Plodnost (fertilita) je demografický ukazatel vyjadřující průměrný počet potomků na jednu ženu (někdy zaměňováno s natalitou). Za hraniční hodnotu potřebnou k zachování populace se obvykle považuje hodnota 2,1 potomků na jednu ženu.
Střední délka života neboli naděje dožití je statistický údaj udávající průměrný, tedy předpokládaný, věk, jehož dosahují členové dané populace. Rozlišuje se přitom pohlaví, ženy se dožívají obvykle o desetinu vyššího věku. Hodnoty ovlivňuje stav zdravotnictví, úroveň kriminality, vojenský stav země, životní prostředí a řada dalších faktorů. Nejnižší hodnoty jsou měřeny v Africe (muži okolo 35 let), nejvyšší v Japonsku (ženy přes 80 let) a ve Skandinávii.
(cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Demografie)
Odhad střední délky života v jednotlivých zemích světa podle The World Factbook pro rok 2008 (v letech):
 
alt
více než 80 77,5-80 75-77,5 72,5-75 70-72,5 67,5-70 65-67,5
60-65 55-60 50-55 45-50 40-45 méně než 40 nezjištěno

(cs.wikipedia.org/wiki/střední_délka_života)

 

Tabulka 10 zemí s nejvyšší délkou života

Místo
Země
(očekávaná délka života (v letech)
1
81,5
2
80,1
3
79,4
4
79,2
5
79,2
6
79,1
7
79,0
8
79,0
9
78,9
10
78,8
 
 
odhad

Tabulka 10 zemí s nejnižší délkou života

Místo
Země
(očekávaná délka života (v letech)
1
36,1
2
38,0
3
38,1
4
39,3
5
40,2
6
40,5
7
40,6
8
40,9
9
42,2
10
42,9

(cs.wikipedia.org/wiki/Obyvatelstvo)

Počty věřících v hlavních světových náboženstvích
Nejvíce lidí se dnes hlásí ke křesťanství, následuje islám a hinduismus. Někteří muslimové však tvrdí, že praktikujícíh muslimů je více, než praktikujícíh křesťanů.[18] To je však velmi relativní a teoretická otázka, která je úzce spojená s chápáním a používaním termínů apod.
Více než miliarda lidí se s žádným náboženstvím neztotožňuje. Následující tabulka je přibližná a udává základní informace o největších náboženstvích světa.[19]
 

Jméno skupiny
Název náboženství
Odhadovaný počet stoupenců
Doba vzniku
Hlavní oblasti výskytu
2,1 miliardy
1. století
Celosvětové rozšíření kromě severozápadní Afriky, Arabského poloostrova a některých částí střední, východní a jihovýchodní Asie
1,5 miliardy
7. století
Střední východ, severní Afrika, střední a jižní Asie, západní a východní Afrika, Indický subkontinent, Rusko, Čína, Balkán a Majské souostroví
14 milionů
7 miliónů
19. století
Celosvětové rozšíření bez hlavních center výskytu
20 000, 700, 800 000
 
Blízký východ
 
20. stol
Jamajka
 
500 000
neznámá
severní Irák
900 milionů
neznámá
Indický subkontinent, Fidži, Guyana a Mauricius
376 milionů
doba železná
Indický subkontinent, východní Asie, oblast Indočíny a některé ruské regiony
23 milionů
16. století
4,2 milionů
doba železná
Východoasijská náboženství
500 milionů
neznámá
Čína a čínské diaspory
neznámá
Čína, Korea, Vietnam a čínské a vietnamské diaspory
4 miliony
neznámá
1-2 miliony
1925
1,13 milionů
1812
1-2 miliony
okolo 1900
394 milionů
neznámá
Čína
Etnická/domorodá
400 milionů
 
 
 
 
Původní americká náboženství
 
neznámá
100 milionů
neznámá
Afrika, Amerika
 
neznámá

(cs.wikipedia.org/wiki/Světová_náboženství)
 
Náboženství ve světě
alt
(en.wikipedia.org/wiki/Religion_distribution)
 
Katolická poutní místa
Na místě zázraku bývá zpravidla postaven kostelem či kaplí s ambity. Příkladem takového poutního místa je např. Svatá hora u Příbrami nebo kostel svatého Jana Nepomuckého u Žďáru nad Sázavou. Mezi nejvýznamnější katolická poutní místa Evropy patří Santiago de Compostela, Lurdy, Fatima, Jasná Hora u Čenstochové a Mariazell, mimo Evropu pak Guadalupe a řada míst ve Svaté zemi (Betlém, Jeruzalém atd.) Ne zcela oficiálním katolickým poutním místem je Medžugorje v Hercegovině (tamější zjevení Panny Marie nejsou katolickou církví oficiálně uznána za pravá). Poutními místy svého druhu se stávají i rodné domy papežů, zejména Jana Pavla II. (Wadowice) a Benedikta XVI. (Marktl am Inn).
Katolická poutní místa v ČR
V Českých zemích je řada poutních míst navštěvovaných katolíky. Katolické poutě se zde rozšířily především v baroku. Na konci 18. století byly Josefem II. zakázány, zákaz ale nevydržel dlouho. Znovu byly poutě zakázány na počátku komunistického režimu, který řadu poutních míst přímo zlikvidoval nebo znepřístupnil. Nejvýznamnější poutní místa Česka jsou na Moravě Velehrad, Svatý Hostýn a Svatý Kopeček u Olomouce a Svatá Hora a Stará Boleslav v Čechách.
Muslimská poutní místa
Pro muslimské náboženství je nejvýznamnějším poutním místem Mekka, mezi další patří Medína, Jeruzalémský chrám, Ziyarat a další místa, spojená s pobytem a činy Mohameda. Pro irácké šíity je poutním místem Karbala.
Buddhistická poutní místa
Hlavní poutní místa buddhistů jsou zpravidla čtyři a všechna jsou spojována s působením Buddhy Gautamy. Je to Lumbiní, místo narození Buddhy, Bódhgaja, kde Buddha dosáhl probuzení, dále Sárnáth, kde byla Buddhou pronesena první rozprava a konečně Kušinagara, kde dosáhl konečného vyvanutí. Mimo tyto hlavní oblasti existuje velké množství méně významných buddhistických poutních míst, jako např. Sáňčí, Adžanta nebo Varánásí.
(cs.wikipedia.org/wiki/poutní_místo)
 
DigiCam Corp. alt alt alt

Jeruzalém, Izrael

(cs.wikipedia.org/wiki/Svatá_země)

Betlém, Izrael

(cs.wikipedia.org/wiki/Betlém)

Řím, Itálie

(cs.wikipedia.org/wiki/Řím)

Karbala,Irák

(en.wikipedia.org/wiki/Karbala)

alt alt alt alt

Medína,Saudská Arábie

(cs.wikipedia.org/wiki/Medína)

Mekka,Saudská Arábie

(cs.wikipedia.org/wiki/Mekka)

Lumbiní, Nepál

(cs.wikipedia.org/wiki/Lumbiní)

Bodhgaja, Indie

(cs.wikipedia.org/wiki/Bodhgaja)