Viry |
 |
 |
|
nitrobuněčný parazit virion kapsid kapsomera bakteriofágy fytoviry zooviry mykoviry provirus viroid virologie viróza lytický cyklus virogenní (lyzogenní) cyklus
Jelínek J., Zicháček V.: Biologie pro střední školy gymnazijního typu, kapitola Viry
http://biologie.amoskadan.cz/files/bi/Viry.pps – výuková prezentace
Další zdroje informací:
http://hrdlicka.ic.cz/Virologie.ppt#256,1,Virologie - výuková prezentace
http://www.aids-hiv.cz/popis.html - webové stránky Národního programu boje proti AIDS v ČR
http://www.trojskegymnazium.cz/podklady/biologie-otto/septima/viry.ppt - výuková prezentace
http://www.zatlanka.cz/vyukove-materialy/biologie/celek_14.ppt - výuková prezentace
Stockholm - Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získávají pro rok 2008 tři virologové. Němec Harald zur Hausen a Francouzi Françoise Barréová-Sinoussiová a Luc Montagnier. Oznámila to švédská akademie věd ve Stockholmu. Zur Hausen objasnil vznik rakoviny děložního čípku. Francouzští vědci se zasloužili o významné objevy při zkoumání viru HIV.
Haralda zur Hausena výbor odměnil za to, že objevil lidské papiloviry, které způsobují rakovinu děložního čípku. Barréové-Sinoussiové a Montagnierovi se před čtvrt stoletím podařilo izolovat virus způsobující AIDS.
Jejich objev byl zásadní pro to, aby vědci mohli lépe poznat a porozumět biologii viru, který představuje v současné době pro lidstvo obrovskou hrozbu nové pandemie. Jejich práce umožnila rozvoj metod, jak pomocí krevních testů diagnostikovat infikované pacienty.
I když k pochopení nemoci objev těchto virologů velmi pomohl, přesto stále pro nákazu HIV a AIDS neexistuje žádná léčba, která by pacienty úplně uzdravila. Výzkum této nemoci nicméně přispěl k tomu, že se život nakažených pacientů stále zkvalitňuje. Někteří nakažení ze západních zemí mohou dokonce desítky let žít zcela normálně jako zdraví lidé. V rozvojovém světě ale není léčba pro nemocné ani dnes snadno dostupná. "Musíme lidem stále opakovat, že AIDS existuje, že se virus šíří a že je nutné se před ním chránit," uvedl Luc Montagnier.
 Od roku 1981 zemřelo na AIDS přes 25 milionů lidí. Na světě žije 40 milionů lidí, kteří jsou nakaženi virem HIV. "Ještě nikdy věda a medicína neobjevily tak rychle původ a léčbu nové nemoci," ocenila akademie vědecký výzkum.
Profesor zur Hausen objevil Human papilloma virus (HPV), který způsobuje rakovinu děložního čípku. Dopomohl také k objevu vakcíny proti HPV, která u očkovaných mladých žen pomůže prevenci proti této nemoci.
Hypotézu, že nemoc způsobují HPV, zveřejnil zur Hausen v roce 1976 a začátkem 80. let se mu podařilo tyto viry izolovat z tkáně děložního čípku napadeného rakovinou.
Vladimír Vonka, hematolog z Všeobecné fakultní nemocnice to komentuje: "To je objev téměř převratný. O tom, že karcinom děložního čípku je infekčního původu, se vědělo od padesátých až šedesátých let. Dlouho byl podezříván jako původce tohoto onemocnění takzvaný genitální virus Herpes simplex typu 2. Harald zur Hausen začátkem 70. let vystoupil s hypotézou, že tomu tak není a že původcem by mohly být papilomaviry."
"Na začátku bylo to, čemu se říká vědecká intuice," pokračoval Vonka, podle něj proto nejprve této hypotéze nikdo nevěřil. Zur Hausen se svým týmem spolupracovníků ale pracoval na výzkumu a hypotézu se mu podařilo vědecky potvrdit. "Jsem překvapený a šťastný. Uznání je důležité, doufám, že přitáhne pozornost, je před námi ještě mnoho práce," reagoval na oznámení švédské akademie věd zur Hausen.
 Rakovina děložního čípku je druhým nejčastějším typem rakoviny, kterým onemocní ženy. HPV má ve svém těle asi 25 procent žen mezi 18 až 25 lety. Ženy nad 35 let jsou až dvěstěnásobně více ohrožené, že rakovinou onemocní. Časná stadia rakoviny jsou ve většině případů vyléčitelná. Včasné rozpoznání nemoci pomáhají pravidelné preventivní gynekologické prohlídky.
Nobelova cena za lékařství a fyziologii se uděluje od roku 1901. Její nositelé získají deset milionů švédských korun (přibližně 25,4 milionu korun). Laureáti převzali ocenění 10. prosince 2008, kdy se bude v den výročí smrti zakladatele ceny Alfreda Nobela konat slavnostní ceremoniál.
zdroj: ČTK, ČT24, BBC
Prionovou teorii formuloval profesor Stanley B. Prusiner v roce 1982. Ten také poprvé použil slovo prion. Prionovou teorii Prusinel formuloval v souvislosti s hledáním původce Creutzfeldt-Jakobovy choroby (CJD). Jím objevený prion představuje něco úplně nového. Až do roku 1982 se považovalo za absolutně platné, že infekční nemoci může způsobovat pouze infekční organismus, obsahující nukleovou kyselinu nesoucí genetickou informaci. Prion ovšem žádnou nukleovou kyselinu neobsahuje, je to bílkovina, která se „rozmnožuje“ tím, že mění podobné bílkoviny v organismu. V roce 1997 Stanley B. Prusiner dostává za přínos v této oblasti Nobelovu cenu.
Nervové buňky savců obsahují tzv. prionové bílkoviny. Má se za to, že tyto prionové bílkoviny hrají významnou úlohu při odpočinku a spánku. Prion představuje vadnou formu této normální bílkoviny, od které se odlišuje rozdílným prostorovým uspořádáním. Důsledkem této změny je mimořádná odolnost vůči různým fyzikálním vlivům, prakticky absolutní odolnost proti štěpným enzymům odklízejícím vadné bílkoviny a schopnost navazovat se na zdravé formy prionových bílkovin a konvertovat je na svoji vadnou formu. Následkem je, že se v buňce hromadí rostoucí chuchvalce propojených vadných molekul prionové bílkoviny, kterých se buňka nedokáže zbavit, posléze je zcela zaplněna a uhyne.
Předchozí část teorie je obecně přijímána. Navazující část je sice přijímána většinou odborníků, nicméně ne absolutně. Ta předpokládá možnost přenosu prionových onemocnění potravou nejen mezi jedinci jednoho druhu (což je též obecně přijímáno – v případě nemoci kuru se to má za dostatečně podložené), ale i mezi jedinci různých druhů, zejména pak se zdůrazňuje přenos ovce (scarpie) - kráva (BSE) a kráva (BSE) - člověk (nová varianta CJD). Zde mají někteří vědci výhrady a nepovažují tuto část teorie za dostatečně prokázanou.
 BSE (nemoc šílených krav) způsobuje v mozkové tkáni krav vakuoly, které vypadají jako díry.
V nedávné době byl Mathiasem Pfeiferem a několika dalšími německými vědci objeven a ověřen způsob, kterým by se díky RNA interferacím dala prionová onemocnění úspěšně léčit, a to tak, že by se z RNA buněk odstranila část, která je zodpovědná za tvorbu prionových bílkovin, bez kterých se živočich může obejít. Tím by se zabránilo jejich mutaci na nebezpečné priony. S dvoutřetinovou úspěšností vyzkoušeno na laboratorních myších. Předpokládá se využití u zemědělských zvířat, jako jsou ovce a krávy.
zkráceno a upraveno podle http://cs.wikipedia.org/wiki/Prion
|
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Investice do rozvoje vzdělávání.
Investice do rozvoje vzdělávání.
Vytvořil SilesWEB.cz 2009.