čtyřnožci (Tetrapoda)

studenokrevnost

zimní strnulost

biotop obojživelníka

tělní typ čolek

tělní typ žába

tělní typ červor

kožní dýchání

kožní žlázy

kožní lem

regenerace

parotidální žlázy

chromatofory

kostra obojživelníka

urostyl

končetiny obojživelníka

svalová soustava obojživelníka

trávicí soustava obojživelníka

polykání obojživelníka

dýchací soustava obojživelníka (dospělec x larva)

hlasový orgán

rezonanční vaky

bubínek

postranní čára

cévní soustava obojživelníka

arteriovenózní srdce

prvoledviny

nervová soustava obojživelníka

pohlavní soustava obojživelníka

kloaka

pohlavní dimorfismus

nepřímý vývin

vajíčko

pulec

oviparie

viviparie

neotenie

význam obojživelníků

ochrana obojživelníků

bioindikátor

krytolebci

mlok skvrnitý

čolek velký, obecný, horský

macarát jeskynní

axolotl mexický

velemlok japonský, čínský

červor vodní

skokan hnědý, zelený, skřehotavý, štíhlý, ostronosý

ropucha obecná, krátkonohá, zelená

rosnička zelená

kuňka obecná, žlutobřichá

blatnice skvrnitá

drápatka vodní

pipa americká

http://atraktivnibiologie.upol.cz/docs/pdf/obojzivelnici.pdf – výuková prezentace obojživelníci

Jelínek J., Zicháček V.: Biologie pro gymnázia, kapitola Obojživelníci

Další zdroje informací:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Oboj%C5%BEiveln%C3%ADci – obojživelníci

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Oboj%C5%BEiveln%C3%ADci_v_%C4%8Cesku - obojživelníci v Česku

http://www.naturfoto.cz/obojzivelnici.html - fotografie obojživelníků

http://www.zoo-ohrada.cz/index.php?id=184&option=com_content&task=view- ochrana obojživelníků

http://stezka.arbesovka.cz/downloads/Oboj%9Eiveln%EDci.pdf – pracovní list s obrázky

http://biologie.amoskadan.cz/files/bi/Obojzivelnici.pps - výuková prezentace obojživelníci

http://amphibia.webzdarma.cz/Klic%20na%20urcovani.doc

– klíč k určování obojživelníků a plazů ČR

http://amphibia.webzdarma.cz/Klic%20snusek.htm

- klíč k určování vajíček a snůšek obojživelníků ČR

Doporučená literatura:

Hančová H., Vlková M.: Biologie v kostce II.

Gaisler J., Zima J.: Zoologie obratlovců

Zwach I.:Obojživelníci a plazi České republiky

Hudec K., Kolibáč J., Laštůvka Z., Peňáz M. a kol.: Příroda České republiky - Průvodce faunou

1. Na obrázcích jsou zástupci známých i ohrožených druhů obojživelníků. Pojmenujte je. O každém z nich si stručně poznamenejte, kde žije.

Zdroj obrázků: http://cs.wikipedia.org/wiki/Oboj%C5%BEiveln%C3%ADci

2.  2. Rozmnožení obojživelníků chovaných v zajetí by zpomalilo jejich katastrofální úbytek a vymírání, kterým je ohrožena třetina všech druhů obojživelníků. Od roku 1980 zmizelo 122 z přibližně 5700 známých druhů obojživelníků……Píše se v článku Přežijí obojživelníci? http://www.vesmir.info/ekologie/vymirani/preziji-obojzivelnici.htm

Přečtěte si následující informaci znovu a odpovězte na otázky, které jsou za ní uvedeny.

a) Proč obojživelníci vymírají?

b) Jak ohrožuje obojživelníky plísňová houba?

c) Je možné katastrofální úbytek druhů zpomalit? Jakým způsobem?

3. 3. Posuďte, jaký je význam obojživelníků. Znáte obojživelníky v okolí svého bydliště? Dokázali byste popsat prostředí, v němž žijí? Pomáhali jste už sami při záchraně obojživelníků? Jak?

4. 4. Ochrana a legislativa

Přísná druhová ochrana obojživelníků žijících na našem území je zajištěna Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb.

Přečtěte si následující informaci a odpovězte na otázky, které jsou za ní uvedeny.

 Za druhy kriticky ohrožené se prohlašují:

Za druhy silně ohrožené se prohlašují:

Za druhy ohrožené se prohlašují:

a) Který zástupce mezi všemi jmenovanými vyhláškou chybí? Zjistěte proč? Jak je to s jeho ochranou?

b) Kolik druhů obojživelníků tedy v naší republice žije?

c) Žije ve vašem okolí některý z kriticky ohrožených druhů?

Tajemství šípových jedů

· Mnoho z velmi silných toxinů pochází z kůže drobných, krásně barevných žabek z čeledi Dendrobatidae žijících v Jižní Americe. Protože domorodí indiáni používají některé z těchto látek k výrobě šípů s otrávenými hroty, vešly toxiny do povědomí jako šípové jedy.

· Předpokládalo se, že toxiny jsou produktem žabí kůže. Ukazuje se však, že přinejmenším některé z nich pocházejí z potravy žabek.

· Některé z šípových jedů jsou tak silné, že i jen drobounká kapka je schopna usmrtit zvíře velikosti koně.

· Jsou-li žáby chovány v zajetí, jejich kůže svou toxicitu brzo ztrácí.

· Vědci nachytali pulce a rozdělili je do dvou skupin. Mladé žáby v první skupině byly krmeny octomilkami (Drosophila spp.), které neobsahují žádné alkaloidy ani jiné toxické látky. V druhé skupině dostávali pulci hmyz ve stejném množství a o stejné druhové skladbě, jako přijímají v přírodě.

· Kůže žab krmených ovocnými muškami neobsahovala žádné alkaloidy, podobně jako u exemplářů chovaných v teráriích zoologických zahrad. Pokožka žab krmených obvyklou stravou obsahovala hned několik alkaloidů.

· Žáby v přírodě dávají při konzumaci potravy přednost obzvláště jedovatým členovcům.

· Některé z nalezených toxinů jsou však přece jen pro žáby unikátní a jejich syntéza probíhá přímo v kůži žab čeledi Dendrobatidae. Tito nebývale krásní obojživelníci tedy používají kombinovanou obranu, jednak svou vlastní, ale “pro jistotu“ si i “vypůjčují“ od okolí.

Zdroj: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=3798 (upraveno)

Všechny básně nemusí být o lásce…:

Albinotická forma axolotla mexického (Ambystoma mexicanum), který je asi nejznámějším neotenickým mlokem. Zachovává si žábry a další larvální znaky, a přitom se rozmnožuje jako dospělec.

Profesor Garstang píše o vývoji axolotla ve své knize „Larvální formy a jiné zoologické verše":

Ambystoma je velký mlok,

v stojaté žije vodě,

potomků mívá bezpočet

a tím je s mloky v shodě.

Též axolotl bývá zván,

má žábry pro svou vodu,

když dospělým se státi má,

je výjimkou však rodu:

Začne-li voda špatná být,

promění se vám rázem,

plíce má pro pobřežní lup,

za nímž se vydá na zem

ve vodě dobré

s kyslíkem a hojnou potravou

zůstane stále mladíkem -

jen pulci poplavou.

Trvaložábří mloci však,

to nejhorší je cháska,

o souši vůbec nedbají,

voda je jejich láska.

Ani je nenapadne dospívat,

žít dle počasí bludu:

Jak pulec jsem se narodil,

pulec jsem, pulec budu.

Zdroj: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=3327 – evoluce neotenií (upraveno)

Věděli jste, že:

· obojživelníci vidí barevně

· žáby polykají pomocí zatahování očních bulev

· pamlok sibiřský je schopen přežít několik let zamrzlý v ledu

· obojživelníci nežijí na pouštích a slaných půdách, vyhýbají se slaným jezerům a mořské vodě

· v povodí Amazonky žije 81 druhů žab na ploše 3 km²

· američtí skokani volští se chovají na maso

· pulec naší blatnice skvrnité může dorůst až do délky 18 cm, kdežto dospělá žába měří nejvýše 8 cm

· samci pipy americké vtlačují při páření oplozená vajíčka do zduřelé hřbetní sliznice samice, kde probíhá jejich další vývoj

· australská tlamorodka polyká oplozená vajíčka a vývoj pulců probíhá až 7 týdnů v jejím žaludku, během této doby samice nepřijímá potravu ani neprodukuje trávicí enzymy, při porodu matka stahem boků postupně vytlačuje malé žabky do tlamy, kterou drží otevřenou

· velké druhy mloků se dožívají až 90 let

· červor cejlonský žije zahrabaný v půdě v hloubce asi 30 cm, samice klade až 40 vajec, která obtáčí vlastním tělem a hlídá

· první fosilní nález velemloka z Německa byl popsán jako kostra člověka žijícího před potopou světa; tento omyl údajně inspiroval Karla Čapka při psaní světoznámého románu Válka s mloky

· mlok skvrnitý neklade do vody vajíčka, ale živé larvy

· jsou známé případy, kdy skokani hravě přeskočili zaparkované auto

Zdroj: Gaisler J., Zima J.: Zoologie obratlovců – kapitola Obojživelníci (upraveno)

obojzivelnici_pracovni_list.doc