čelistnatci
struna hřbetní (chorda dorsalis)
plakoidní šupiny
dentin
polyfiodontní chlup
rostrum
heterocerkní ocasní ploutev
typhlosolis
kloaka
rektální žláza
vejcorodí
živorodí
pterygopody
proudový orgán
Lorenziniho ampule
elektrické orgány
venózní srdce
prvoledviny (opistonefros)
lovci
planktofágové
bentofágové
Druhy paryb k poznávání:
žralok liščí
žralok bílý
žralok kladivoun
žralok sleďový
žralok obrovský
máčka skvrnitá
parejnok elektrický
trnucha obecná
manta
chiméra hlavatá
1. Způsob získávání potravy
Paryby získávají potravu třemi způsoby – filtrují vodu, loví při dně nebo plující živočichy. Podle obrázků popište, jak je přizpůsoben tvar jejich těla způsobu života, a u každé skupiny uveďte alespoň tři konkrétní druhy paryb, které se daným způsobem živí.
2. V níže uvedeném textu jsou použity odborné termíny (vyznačeny kurzívou). Upravte text tak, aby místo odborných termínů obsahoval jejich české ekvivalenty nebo jejich vysvětlení.
Chondrichthyes
Tvar těla je torpédovitého nebo dorzoventrálně zploštělého tvaru, středních až velkých rozměrů, ústa jsou spodní. Mají vytvořeno rostrum. Ocasní ploutev je heterocerkní. Kůže je většinou kryta plakoidními šupinami. Endoskelet paryb je chrupavčitý s různým stupněm kalcifikace chrupavky, chorda dorsalis je zachována, ale v různé míře prostoupena neúplnými těly obratlů. Srdce je venózní, rozděleno na 4 oddíly - žilní splav, předsíň, komora a tepenný násadec. Krev obsahuje cca 1% močoviny, což pomáhá vyrovnat osmotický tlak s mořským prostředím. Dýchají žábrami. Trávicí soustava je trubicovitá, střevo obsahuje tyflosolis, končí rektem a ústí do kloaky. Játra jsou veliká, obsahují mnoho tuku. Paryby mají žlučník i pankreas. Paryby jsou gonochoristé s pohlavním dimorfizmem. U samců se ze střední části břišních ploutví vytváří kopulační orgán, tzv. pterygopodium (u některých zástupců může chybět). Gonády jsou párové.
3. Na obrázcích je znázorněna stavba mozku paryb, plazů a ptáků:
Rozhodněte, který mozek patří parybám. Pomůže vám následující text:
U ptáků je nejmohutnější částí mozku koncový mozek. Zvětšení mozečku a jeho členění souvisí s velkou pohyblivostí ptáků.
Ve srovnání s ptáky mají plazi menší polokoule koncového mozku i menší mozeček. Čichové laloky koncového mozku jsou dobře vytvořeny.
Paryby mají mozek protáhlý a je pětidílný. Mají dobře vytvořené čichové laloky koncového mozku. Mezimozek má vyvinutou šišinku. Mozeček je vyvinut především u žraloků, což souvisí s rychlým pohybem.
4. Následující obrázek znázorňuje trávicí soustavu měkkýšů, paryb a ptáků. Pro paryby je však typická jedna zvláštnost ve stavbě trávicí soustavy, podle které ji bezpečně můžeme rozeznat od ostatních dvou skupin živočichů.
a) Rozhodněte, které schéma patří parybám, a uveďte, o jakou zvláštnost se jedná.
b) Popište očíslované části trávicích soustav.
c) Uveďte, pro které paryby schéma neplatí, a vysvětlete, proč tomu tak je.
5. Práce s textem - rozmnožování žraloků
Přečtěte si text a odpovězte na následující otázky:
Většina žraloků je schopna rozmnožování po dosažení šesti let. K páření dochází každý rok, ale u druhů s delší březostí dochází ke styku až ob jeden rok. Žraloci plavou k místům páření často velké vzdálenosti. Jako všechna zvířata bojují i žraloci o partnerku. Při námluvách často kouše samec do samice. To samé se opakuje při páření – samec si samici drží zuby, tak aby mu „neuklouzla“ . K rozmnožování dochází třemi způsoby, ale u všech je samice oplodněna uvnitř těla. Mláďata se také ve všech způsobech rodí plně vyvinutá. Od narození se starají sama o sebe.
Způsoby rozmnožování:
Oviparie
Tito žraloci kladou schránky s oplozenými vajíčky na mořské dno. Vajíčka dosahují velkých rozměrů a jsou chráněna pevnou schránkou, na jejímž konci jsou buď lepkavá vlákna, nebo spirálky. Zárodek je vyživován žloutkem a mořskou vodou.
Ovoviviparie
Při tomto rozmnožování se zárodky živí žloutkem. Žralok se vyklube uvnitř dělohy. Někdy se začne živit ostatními zárodky; takto zůstanou dva žraloci na koncích dělohy, kteří mají po opuštění dělohy velkou šanci na přežití.
Viviparie
Embrya se živí pomocí pupeční šňůry, kterou jsou připojena na oběhový systém matky. Pupeční šňůrou se zárodkům dostává potravy a kyslíku a naopak jsou odváděny škodliviny vzniklé při metabolizmu. Takto se rodí jedné samici najednou i deset mláďat.
(Zdroj: http://zivazeme.cz/zraloci/rozmnozovani.php [cit. 2009-01-06], upraveno)
a) Na fotografii jsou vajíčka žraloka. Rozhodněte, zda se jedná o žraloka oviparního, ovoviviparního nebo viviparního, a své tvrzení zdůvodněte.
b) Vysvětlete, jaký je zásadní rozdíl v rozmnožování ovoviviparních a viviparních druhů žraloků.
c) Proč jsou na konci schránek vajíček oviparních žraloků lepkavá vlákna nebo spirálky?
d) Z jakého důvodu je kůže samic až třikrát silnější než u samců?
Videa:
král oceánu
http://www.youtube.com/watch?v=I5eJkjMLIRM
žralok obrovský
http://www.youtube.com/watch?v=uQrBwN39LJI
útok psa na žraloka
http://www.youtube.com/watch?v=2jkExrrm_sQ
žralok vs. chobotnice
http://www.youtube.com/watch?v=cA8zQw6gDNI
velký bílý
http://www.youtube.com/watch?v=O2FInaOCqoo
Hákarl – fermentovaný žralok
(Zdroj: Jak nechat uhnít žraloka [online]. [cit. 2009-01-11]. Dostupné z: <http://geolog.bloguje.cz/469077-jak-nechat-uhnit-zraloka.php>, upraveno)
Hákarl je specialita islandské kuchyně, připravovaná pro nás poněkud exotickým způsobem. Prodává se v uzavřených skleničkách, protože zápach této delikatesy je doslova nedýchatelný.
Jak se tato tradiční pochoutka připravuje?
Vezměte většího žraloka. Vykuchejte ho, vnitřnosti a chrupavky zahoďte, hlavu odsekněte. Nakrájejte maso na kusy a umyjte v tekoucí vodě, je potřeba zbavit se krve a slizu. Ve štěrku vyhrabejte díru příhodné velikosti, pokud možno někde u moře a v dostatečné vzdálenosti od lidského osídlení. Kusy masa nahažte do díry. Pečlivě namačkejte k sobě. Díru zasypte štěrkem a na něj položte těžké balvany, zvýší se tím tlak na maso. V létě nechte hnít 6-7 týdnů, v zimě 2-3 měsíce.
Za tu dobu by maso mělo změknout a získat čpavkovou vůni. Vyhrabejte ho, umyjte a pověste v sušárně. Jako sušárna postačí jakákoliv chatrč s dostatkem otvorů, kterými bude proudit vzduch, žraločí maso však musí zůstat ve stínu. Nechte viset, dokud maso nevyschne: asi 2-4 měsíce. Velice vhodné je teplé, suché a větrné počasí.
Skliďte maso, odřežte nahnědlou kůrku, bílé maso nakrájejte na malé kousky a podávejte s vychlazenou bramborovou kořalkou Brennivín, mezi lidmi se jí říká Svartidau?i, v překladu Černá smrt. Pijte a jezte, užívejte si pravé, nefalšované hniloby. Bon appetit!
Samotní Islanďané už tyhle dobroty moc často nejedí, většinou jen o svátečních příležitostech.
