Postavení Evropy ve světě, evropská integrace |
průmyslová revoluce
vědecko-technická revoluce
Marshallův plán
studená válka
bipolární rozdělení světa
berlínská zeď
integrační seskupení
Pařížská smlouva
Varšavská smlouva
RVHP
proces transformace
NATO
Euratom
Montánní unie
ES
Schengenská smlouva
Maastrichtská smlouva
EU
EHS
ESVO
EHP
měnová unie
Lisabonská smlouva
Evropské strukturální fondy http://europa.eu/abc/index_cs.htm - portál poskytující základní informace o EU
http://www.euroskop.cz/8/sekce/evropska-unie - portál o EU zřízený Úřadem vlády ČR
http://www.strukturalni-fondy.cz/ - portál o Strukturálních fondech EU
http://www.naep.cz/ - portál národní agentury pro evropské vzdělávací programy
http://eu.geograf.cz/eu_s/eu.html- portál Evropské unie - Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta J. E. Purkyně v Ústí nad Labem 1. Nastudujte z Wikipedie a odpovězte na otázky?
a) Které státy založily EHS, kdy a jakou smlouvou?
b) Proč mezi zakládající členy EHS nepatřila Velká Británie?
c) Ve kterých městech sídlí významné instituce EU (Evropský parlament, Soudní dvůr EU, Evropská centrální banka)
d) Které země patří mezi tzv. kandidátské (určete z mapy viz. níže)?
e) Které země žádaly o vstup, ale nestaly se členy EU?
f) Co znamená eurozóna?
g) Které země jsou členy eurozóny a kolik jich dnes je?
h) Kolik států je k dnešnímu dni členem EU? Dokážeš je vyjmenovat (Pomůže vám následující mapa)?
2. Vytvořte správné dvojice a doplňte zkratku organizace:
3. Přečtěte si článek a odpovězte na otázky: Zdroj: Wikipedie, článek Železná opona Železná opona se na české západní hranici začala vytvářet prakticky již od roku 1948, ovšem skutečně neprostupnou se stala až v letech 1952 a 1953, jako reakce na neustávající útěky některých lidí přes hranici. V Německé demokratické republice proběhlo budování železné opony o něco později, poslední fází byla výstavba Berlínské zdi, která rozdělila město Berlín na dvě části. I v ČSSR bylo vytvořeno hraniční pásmo, do nějž byl povolen vstup pouze na speciální propustku. Hraniční pásmo mělo šířku 4 až 10 km a tato část republiky se tak stala pro normálního člověka nepřístupnou (šlo o 1,5 % rozlohy státu). Většina vesnic v hraničním pásmu byla postupně vysídlena, jejich zbytky byly v letech 1953 až 1959 postupně zničeny, aby stojící opuštěná stavení nemohla uprchlíkům přes hranici poskytovat úkryt. Hraniční pásmo bylo přísně střeženo příslušníky Pohraniční stráže. Ploty byly ve skutečnosti tři – první, který byl asi dva metry vysoký, tvořila změť ostnatých drátů. Další plot, výšky 2,5 metru, byl od roku 1953 nabit vysokým napětím 3 000 až 6 000 voltů. Poslední plot sloužil jako zábrana zvěři, aby směrem od hranice nemohla proniknout k nabitému plotu. Pod ploty se nacházelo zorané pásmo o šířce cca 20–m, kde bylo možno snadno najít stopy a tedy i místo, kde případný narušitel překonal plot. Tento systém plotů nestál přímo na hranici, ale v dostatečné vzdálenosti od ní (cca 2 km), aby i v případě jeho překonání stihli pohraničníci narušitele chytit dříve, než se dostal až na hranici. Kolem celých hranic navíc vedla v asi kilometrové vzdálenosti asfaltová komunikace, která pohraničníkům usnadňovala přiblížení k místu zásahu.
a) Na politické mapě Evropy najdi státy, mezi kterými vedla tzv. Železná opona. b) Jak se jmenovaly tyto státy do pádu Železné opony? c) Jakou podobu měla Železná opona v ČSSR a v Berlíně? d) Víš jak postupovala pohraniční stáž v případě nelegálního překročení hranice?
4. Přečtěte si a doplňte o další body. Jaké výhody a nevýhody přinese přijetí jednotné měny v ČR vám? K výhodám patří:
K nevýhodám patří:
Zdroj: Shrnutí dosažených výsledků. Dostupné z http://ec.europa.eu/snapshot/index_cs.htm
Boj s hladem v nejchudších zemích světa EU ve snaze zlepšovat životy lidí nesleduje jen zájmy svých občanů, ale pomáhá i navenek a bojuje s chudobou a hladem na celé planetě, jak v roce 2009 jasně ukázal její potravinový nástroj ve výši 1 miliardy eur. EU podniká kroky k tomu, aby více než miliarda lidí v Africe, Asii a Latinské Americe netrpěla hlady. V roce 2009 prostřednictvím potravinového nástroje v hodnotě 1 miliardy eur poskytla rychlou a masivní pomoc drobným zemědělcům, a tak podpořila zemědělskou výrobu v 50 zemích, kde populace bojuje s nejistotou dodávek potravin způsobenou jejich vysokými cenami a hospodářskou krizí. EU pomáhá nakupovat hnojiva a osivo, poskytuje záchranné sítě těm nejohroženějším a mikroúvěry místním zemědělcům, zlepšuje dopravu na venkově a zajišťuje školení. V celosvětovém měřítku poskytuje téměř 60 % rozvojové pomoci, což z ní činí největšího dárce na světě. V Zimbabwe dostalo osivo a hnojiva 176 000 zemědělců, což jim pomůže zdvojnásobit produkci tradičních potravin v zemi. V Bangladéši zase existuje projekt, který vytváří pracovní příležitosti pro 78 000 ohrožených zemědělských hospodářství – to jsou jenom dva příklady, jak EU pomohla rozvojovým zemím s dodávkami potravin. Evropská komise zaměřuje svou rozvojovou pomoc hlavně na zajišťování potravin. V rámci iniciativy na potravinové zabezpečení světa, schválené na summitu světových velmocí G8 v roce 2009, přispěla zhruba 3 miliardami eur.
Vrháme nové světlo na klimatické změny Každý může pomoci zachránit planetu – a současně ušetřit peníze. Díky EU se zamezilo úniku 32 milionů tun emisí CO2 do ovzduší. Od září 2009 byly staré, energeticky náročné žárovky nahrazeny lepšími alternativami, které déle vydrží a spotřebují méně elektrické energie. Nová pravidla zavedená během roku 2009 nyní zlepšují energetickou účinnost osvětlení v domácnostech, kancelářích, na ulicích i v průmyslu. Do roku 2020 se tak ušetří elektřina zhruba odpovídající roční spotřebě Belgie nebo 23 milionům evropských domácností – aniž by se na to musela vynakládat nějaká energie. Do konce roku 2012 budou staré žárovky minulostí a nová pravidla ekodesignu zlepší energetickou účinnost denně používaných spotřebičů včetně televizorů, ledniček a mrazniček. Do roku 2020 ušetří dosud přijatá opatření každoročně více než 12 % celkové spotřeby elektrické energie v EU – což je více než roční spotřeba elektřiny domácností Francie a Německa dohromady. Tato opatření jsou praktickým příkladem toho, jak Evropská unie udává směr v boji proti klimatickým změnám. Znamená to, že se sníží emise, které poškozují planetu, a Evropa navíc každoročně ušetří asi 50 miliard eur, které může investovat do své ekonomiky.
Péče o životní prostředí – od pesticidů po benzin Pro zachování co nejčistšího životního prostředí zavedla EU nová pravidla na omezení škodlivých znečišťujících látek z benzinu nebo pesticidů. Pokaždé když do auta tankujete benzin, unikne ho trochu do atmosféry. Benzen ve výparech benzinu může způsobovat rakovinu, navíc přispívá ke zvyšování hladiny přízemního ozonu – známějšího pod pojmem smog –, který patří k látkám znečišťujícím ovzduší, jež jsou lidem i životnímu prostředí nejnebezpečnější. V roce 2009 EU přijala právní úpravu, podle níž mají čerpací stanice povinnost zavádět systémy, které tyto škodlivé emise zachytí a zrecyklují. V rámci téhož úsilí o udržení čistého životního prostředí v Evropě zavedla EU nová pravidla, která vyžadují zvýšenou opatrnost zemědělců používajících ke zlepšení výnosů úrody pesticidy, aby nedocházelo k poškozování lidského zdraví, přírody a životního prostředí. Evropané sdílejí zdroje, jako je voda, vzduch a půda, takže jejich ochrana musí být celoevropská. Nová pravidla požadují, aby se pesticidy využívaly v udržitelné míře tak, aby občané nebyli vystaveni jejich působení například vlivem nebezpečného zacházení s nimi, špatného vybavení pro jejich aplikaci nebo nadbytečných leteckých postřiků. Legislativa se také snaží přesunout zájem zemědělců z chemikálií na integrované systémy boje proti škůdcům, v rámci nichž jsou navrhovány strategie na ochranu rostlin podporující přirozené kontrolní mechanismy. |