diferenciace

embryonální fáze růstu

meristém

kambium

felogen

prodlužovací fáze růstu

diferenciační fáze růstu

fytohormony

stimulátory růstu

auxiny

cytokininy

gibereliny

inhibitory růstu

kys. abscisová

etiolizace

růstové korelace

polarita růstu

apikální pól

bazální pól

apex

báze

regenerace

kalus

explantát
ontogeneze

monokarpické rostliny

polykarpické rostliny

jednoleté rostliny (annuely)

dvouleté rostliny (bieny)

víceleté rostliny (plurieny)

trvalky (pereny)

javorizace

fotoperiodismus

vegetativní rozmnožování

šlahouny

oddenky

hlízy

cibule

latentní meristém

stonkové řízky

listové řízky

genotyp

očkování

roubování

odkopky

zygota

zárodek

hygrospopické pohyby

koheze

adheze

lokomoční pohyby

ohybové pohyby

tropismy

nastie

autonomní pohyby

taxe

JELÍNEK, Jan; ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia : teoretická a praktická část. 9. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2007. Růst, vývoj a pohyb rostlin, s. 575. ISBN 978-80-7182-213-4.

Další zdroje informací:

Růst rostlin - text

Vodní režim, růstové a vývojové procesy rostlin - text

Vodní režim a růst rostlin - doc

Růst a vývoj rostlin - prezentace

Růst, vývoj a pohyby rostlin - doc

Růst a vývoj rostlin - test

Růst a vývoj rostlin - přednáška - prezentace

Ontogeneze rostlin a regulace exprese genů - přednáška - prezentace

Fytohormony - přednáška - prezentace

Růst a vývoj rostlin - Eurogymnazia

1. Uveďte konkrétní příklady projevu růstových korelací:

2. Vysvětlete následující pojmy:

a) meristémy

b) dormance

c) ontogeneze

3. Správně přiřaďte:

4. Vysvětlete rozdíly:

a) mezi epigeickým a hypogeickým klíčením semene

b) mezi fyziologickou a patologickou regenerací

5. Charakterizujte jednotlivá období vývoje rostlin:

6. Z následujících pojmů sestavte pojmovou mapu: (indukované pohyby; taxe; pasivní pohyby; ohybové pohyby; tropismy; aktivní pohyby; lokomoční pohyby; autonomní pohyby; fyzikální pohyby; vitální pohyby; nastie; orientované pohyby; hydroskopické pohyby; kohézní pohyby; explozivní pohyby; nutace)

7. Podívejte se na následující video, pojmenujte a charakterizujte pohyby rostlin.

Pohyby rostlin

Rostliny jsou chytřejší, než si myslíme 

Michal Andrle

Kanadští vědci přišli nedávno se zjištěním, že rostliny mají řadu vlastností, dříve připisovaných pouze živočichům. Jednou z nich je i schopnost dobře zvážit, zda má cenu vydávat se nebezpečnou výpravu za potravou. Pochopitelně, že ne „po svých“, ale díky růstu svých kořenů. 

Ekolog z University of Alberta v kanadském Edmontonu J.C. Cahill se věnuje velmi zvláštní oblasti výzkumů – inteligenci rostlin. Zde se asi většina vědecky uvažujících lidí zarazí. Rostliny přeci nemají centrální nervovou soustavu, takže o nějaké skutečné inteligenci nemůže být ani řeč! Obavy z nevědeckého způsobu uvažování zde však nejsou na místě: profesor Cahill rozhodně není pavědcem, který by se snažil rostlinám připsat nějaké nadpřirozené schopnosti. Rostliny však podle něj musí řešit stejná dilemata, jako živočichové, nejrůznější prvoci či dokonce bakterie. Tato rozhodování se týkají v první řadě rozhodování o tom, nakolik budou ochotné při svém boji o živiny riskovat. Vezměme si např. takového lva. Ten se také musí rozhodnout, zda se mu vyplatí běžet za antilopou a získat z ní potravu, či zda nebude lepší, když si pohoví ve stínu akácií a nebude riskovat ztrátu drahocenné energie. Rostliny pochopitelně nikam běžet nemohou. Jediné, co jim zbývá, je nechat své kořeny růst směrem, v němž cítí zdroj živin. Prof. Cahill proto připravil řadu pokusů, při nichž sledoval růst kořenů rostlin v květináči pomocí speciální drobné kamery. V prvním pokusu nechal v květináči rostlinu pouze jednu, v druhém do něj zasadil dvě. Zatímco v prvním případě prorůstaly kořeny půdou víceméně rovnoměrně, ve druhém byl kořenový systém dvou rostlin jasně oddělen. „Rostliny si „uvědomily“, že při rovnoměrném rozdělení živin v půdě se jim soupeření s kořeny rostliny druhé prostě nevyplatí. Znamená to tedy, že jsou nějakým způsobem schopné integrovat informace o rozložení potravy i o umístění konkurenta,“ interpretuje své závěry prof. Cahill. Zjistit, jak přesně se jim to daří, je úkolem dalších výzkumů. 

ANDRLE, Michal. Rostliny jsou chytřejší než si myslíme. 21. století : Revue objevů, vědy, techniky a lidí. 30.6.2010. Dostupný také z WWW: <http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2010063001>.