Hydrosféra |
 |
 |
|
hydrosféra
povrchová voda
podpovrchová voda
půdní voda
podzemní voda
slaná voda
sladká voda
velký oběh vody
malý oběh vody
bezodtoké oblasti
sněhová pokrývka
sněžná čára
firn
ledovec
ron
pramen
artéský pramen
gejzír
vodní tok
potok
bystřina
zdrojnice
soutok
řeka
meandr
ústí
delta
říční síť
přítok
povodí
rozvodí
úmoří
průtok
režim odtoku
jezero
mokřady
bažiny
rašeliniště
slatiniště
rybník
přehradní nádrž
světový oceán
vnitřní moře
okrajové moře
záliv
průliv
průplav
salinita
brakická voda
hustota mořské vody
teplota mořské vody
barva mořské vody
vlnění
příboj
tsunami
mořské proudy
mořské dmutí
skočné a hluché dmutí
Štulc M., Příhoda P., Srbová H.: Přírodní obraz Země, Fortuna, Praha 1995, kap. Hydrosféra, Vodstvo na souši, Oceány a moře, str. 121-143
Bičík I., Janský B. a kol.: Příroda a lidé Země, NČGS, Praha 2003, kap. Rozdělení zásob vody na Zemi, Voda v mořích a oceánech, str. 24-27
Školní atlas světa, Kartografie Praha
Další zdroje informací:
Kašparovský K.: Zeměpis I. v kostce pro SŠ, Fragment, Praha 2008, kap. Hydrosféra, str. 59-70
1. K daným číslům 1 - 12 na mapě přiřaďte správné pojmy:
2. Vytvořte správné dvojice:
3. K uvedeným obrázkům A - G přiřaďte správné druhy jezer podle způsobu vzniku:
 1) ledovcové - karové jezero
2) sopečné jezero
3) tektonické jezero
4) fluviální jezero
5) limanové jezero
6) krasové jezero
7) ledovcové - morénové jezero
4. Uveďte, jaký je rozdíl mezi rybníkem a přehradní nádrží a pro jaké účely jsou budovány?
5. Obrázky A - G znázorňují režimy odtoku řek:
 a) K uvedeným hydrogramům A - G přiřaďte správné odtokové režimy:
alpské řeky
západoevropské řeky
rovníkové řeky
jihoevropské řeky
monzunové řeky
východoevropské řeky
středoevropské řeky
b) Uvedené řeky přiřaďte správně k jednotlivým odtokovým režimům:
Volha, Amazonka, Temže, Tajo, Rhôna, Kongo, Odra, Tibera, Mekong, Rýn, Dněpr, Vezera, Iravadi, Seina
c) Uveďte zdroje vodnosti řek.
6. Jaké druhy podpovrchových vod znáte a jak se odlišují?
7. Přečtěte si následující text o slanosti mořské vody, prohlédněte si mapku a odpovězte na otázky:
Salinita (slanost) označuje koncentraci minerálních látek (solí) rozpuštěných v roztoku (obvykle ve vodě). Nejčastěji bývá měřena v promile (‰) nebo v gramech na litr roztoku. Nejvíce jsou v mořské vodě zastoupeny chloridy (88,6 %) a sírany (10,8 %), méně uhličitany (0,3 %) a organické látky (0,3 %). Největší podíl mezi látkami rozpuštěnými v mořské vodě má chlorid sodný (asi 70 %). Průměrná salinita mořské vody je asi 35 ‰.
Slanost mořské vody není všude stejná, zejména mezi vnitřními moři jsou značné rozdíly. Salinita roste do nižších šířek a klesá do vyšších šířek – polárních oblastí, okrajová a vnitřní moře mírného pásu a polární oblasti mají sníženou salinitu, vnitřní moře subtropická a tropická mají zvýšenou salinitu. Salinita je ovlivněna následujícími faktory: výparem, srážkami, přítokem vody z řek a tajících ledovců, cirkulací mořské vody, hloubkou apod.
 Obecně platí, že subtropická moře v oblasti obratníků jsou slanější z důvodu vyššího výparu, menšího přítoku sladké vody z řek atd. Nejvyšší slanost má Rudé moře (42 ‰), které má relativně málo říčních přítoků, omezený kontakt s oceánem a vysoký výpar. Pro srovnání, slanost Mrtvého moře, které je vlastně bezodtokým jezerem, je asi 330 ‰. Nejnižší salinita je v Baltském moři, zejména v Botnickém zálivu, kde se salinita blíží nule. Důvodem je nízký výpar, omezený styk s oceánem a významné říční přítoky.
V oblastem ústí velkých řek do moře dochází k promíchávání slané mořské a sladké říční vody, vytváří se tedy smíšená – tzv. brakická voda. Díky rozdílné hustotě vrstva sladké vody spočívá na těžší a hustší slané mořské vodě.
Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Salinita (upraveno)
a) Jaké složení má mořská voda?
b) Jaká je průměrná slanost mořské vody?
c) Čím je ovlivňována slanost mořské vody?
d) Co je brakická voda?
e) Které moře má nejvyšší a které nejnižší slanost?
f) Vysvětlete geografické rozložení slanosti mořské vody.
8. Pomocí atlasu zjistěte, které z uvedených mořských proudů jsou teplé a které studené:
Kuro-šio, Golfský, Peruánský, Západní příhon, Labradorský, Oja-šio, Monzunový, Benguelský.
Které části světadílů a jak ovlivňují?
Jaké další pohyby mořské vody znáte a co je způsobuje?
9. S využitím obrázku vysvětlete pojmy skočné a hluché dmutí. Kdy k nim dochází?
 Mrtvé moře – bez pomoci vyschne?
Mrtvé moře je bezodtoké slané jezero, které se rozkládá mezi Izraelem a západním břehem Jordánu na západě a Jordánskem na východě. Nachází se 420 metrů pod hladinou světového oceánu a je nejníže položeným odkrytým místem na zemském povrchu, nejníže položeným slaným jezerem na světě. Horké klima způsobuje velmi vysokou mineralizaci vody. Slanost dosahuje 30 až 35 % (v závislosti na hloubce a teplotě) – v porovnání s mořskou vodou, která obsahuje v průměru 10x méně solí (35 ‰). Důsledkem vysokého podílu solí je vyšší hustota vody Mrtvého moře, a tedy vyšší vztlaková síla působící na plovoucí předměty. Pro udržení se nad hladinou proto není potřeba plavat – stačí do vody usednout a nechat se nadnášet. Voda v moři, která spíše připomíná olej, má léčebné účinky mimo jiné na klouby a pokožku. Obsahuje tak obrovské množství solí, že v ní nežijí vůbec žádné ryby, ale jen 11 druhů vysoce specializovaných mikroorganismů.
Má rozlohu 1050 km2 (severní část – 810 km2). Je 67 km dlouhé a maximálně 18 km široké. Tyto údaje se v průběhu času mění, neboť jezero poměrně rychle vysychá a také je to důsledek činnosti lidí, kteří z něj těží soli a různé minerály. Izrael, Jordánsko a Sýrie od 60. let odčerpávají pro své potřeby v zemědělství a průmyslu až 95 % vody řeky Jordán, která Mrtvé moře napájí. Zdrojem vody pro Mrtvé moře je kromě této řeky také podzemní voda, jejíž hladina ale také klesá, takže zemědělci v okolí se už ani nepokoušejí hloubit studně. Situaci nepomáhá průmyslová aktivita v okolí moře ani množství hotelů na jeho březích. Izrael i Jordánsko vybudovaly ohromná odpařovací zařízení, v nichž z mořské vody získávají fosfát.
Vysychání Mrtvého moře potvrzuje i to, že nebýt kanálu mezi jeho severní a jižní částí, moře by už dnes netvořilo jeden, ale nejméně dva celky oddělené několika kilometry vyschlé půdy. Kanál obě části moře spojuje a zajišťuje průtok vody. Její nedostatek je obecně jedním z největších problémů nejen Izraele, ale i jeho arabských sousedů.
 Za pár let má začít do vysychajícího Mrtvého moře proudit voda z Rudého moře a odvrátit tak, aby se tato nejníže položená vodní plocha světa zcela vypařila. Izrael oznámil, že po dlouhém jednání získal příslib Světové banky, že bude spolufinancovat první, zkušební fázi projektu. V rámci ní by měl být do roku 2011 vybudován systém potrubí o délce zhruba 180 km, který přivede z Rudého moře první "zkušební" dávky mořské vody. Také bude napájet odsolovací zařízení, která budou zásobovat vodou Izrael, Jordánsko i palestinská území. Pokud se tato testovací fáze osvědčí, po letech může přijít na řadu hlavní fáze - vybudování mohutného kanálu, který by s konečnou platností zvrátil vysychání Mrtvého moře.
To se ztrácí opravdu doslova před očima, každý rok jeho hladina poklesne zhruba o metr. Pokud by se nepřišlo s nějakým řešením, podle pesimistických předpovědí by prastaré moře někdy kolem roku 2050 úplně zmizelo z povrchu zemského.
Skeptici ovšem stále říkají: je to megalomanský plán, který je tak náročný a nákladný, že nejspíš nikdy nebude uveden v život. O propojení obou moří se hovoří několik desítek let a až dosud se celý projekt vždy nakonec zasekl. Kritici varují před tím, že tak dramatický zásah do ekosystému celé oblasti by se mohl vymstít. Nelíbí se jim míchání vody Mrtvého moře s vodou zcela jiného složení. Další argument je takový, že systém by procházel oblastí častých zemětřesení a pokud by byl narušen, slaná voda může kontaminovat životně důležité zásoby sladké podzemní vody.
(upraveno)
|
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Investice do rozvoje vzdělávání.
Investice do rozvoje vzdělávání.
Vytvořil SilesWEB.cz 2009.