Vliv člověka na krajinu a životní prostředí |
 |
 |
|
Herink J., Valenta V. a kol.: Současný svět, NČGS, s.r.o., Praha 2004, str. 80 - 121
Další zdroje informací: Mirvald S. a kol.: Geografie - socioekonomická část, SPN, Praha 2003 (kap. Krajina a životní prostředí, str.66 - 74) Matějček T.: Ekologická a environmentální výchova, NČGS, s.r.o., Praha 2007 Štulc M., Gotz A.: Životní prostředí, NČGS, Praha 1996 Dnešní svět, číslo 2, ročník 2009/2010 - Odpady na Zemi Dnešní svět, číslo 2, ročník 2006/2007 - Znečištění na Zemi Dnešní svět, číslo 6, ročník 2006/2007 National Geographic, září 2004 - Globální hrozba (str.35 - 105) National Geographic - Puls Země - Obrazová zpráva o globálních trendech, leden 2008 Ambrozek L. a kol.: Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny, Ministerstvo životního prostředí, 2001 Bičík I., Janský B. a kol.: Příroda a lidé na Zemi, NČGS, s.r.o., Praha 2001
EKOSYSTÉMY A JEJICH FUNKCE 1. Přiřadťe jednotlivé pojmy k uvedeným definicím.
pojmy - BIOTOP, BIOCENÓZA, EKOSYSTÉM, PRODUCENT, KONZUMENT, DESTRUENT, POPULACE, KONKURENCE, SYMBIÓZA, BIODIVERZITA, POTRAVNÍ ŘETĚZEC, INVAZNÍ DRUH, BIOM, PARAZITISMUS, AREÁL a) ..............organismy téhož druhu, které žijí v určité době na určitém místě, v určitém prostoru b) ..............je zelená rostlina, která při fotosyntéze vyrábí organické látky a do ovzduší uvolňuje kyslík, při tomto procesu využívá energii slunečního záření c) ..............je stanoviště, přirozený domov rostlin a živočichů d) ..............je území, na kterém je určitý druh organismu rozšířen e) ..............je souhrn ekosystémů podmíněných klimatickými podmínkami f) ..............je organismus, který se živí odumřelými těly rostlin a živočichů, tím napomáhá jejich rozkladu na anorg.látky g) .............je složitý přírodní celek vytvořený organismy i abiotickým prostředím, je provázán vzájemnými vztahy h) .............je živočich, který se živí budˇ rostlinami nebo jinými živočichy; mohou být 1., 2., 3.,......řádu i)..............je zavlečený, nepůvodní druh organismu; šíří se na úkor druhů původních j) .............oboustranně výhodné soužití druhů k) ............oboustranně nevýhodný vztah, organismy mají stejný potravní zdroj nebo žijí na stejném prostoru l) ............je společenstvo, jsou to všechny živé organismy žijící v určitém prostředí, v určitém místě m)............jsou organismy živící se např. krví jiných živočichů n) ...........popisuje potravní vztahy mezi jednotlivými druhy v ekosystému; je to zjednodušené vyjádření potravních vztahů v rámci určitého ekosystému, druhy jsou seřazeny v takovém pořadí, že předcházející druh je zdrojem potravy pro následující druh o) ..........je druhová rozmanitost; počet druhů, které se vyskytují na určitém území
2. Prohlédněte si příklady jednotlivých pojmů. Jednotlivé pojmy vysvětlete, obrázky okomentujte.
3. Rozhodněte, zda následující organismy patří mezi konzumenty, destruenty nebo producenty.
KRAJINA 4. Je krajina na obrázcích kulturní či přírodní? Pokud se jedná o krajinu kulturní, je to krajina kultivovaná (vyvážená), degradovaná (narušená) nebo devastovaná (zpustošená)? Vysvětlete proč.
Ostrava, v pozadí halda Ema ( cs.wikipedia.org/wiki/Lom_Jiří) jižní Španělsko
VLIV ČLOVĚKA NA LITOSFÉRU 5. Jak člověk mění reliéf? Při jakých činnostech? Jaké nové tvary vznikají na zemském povrchu?
6. Jak a k jakým účelům se krajina po ukončení těžby surovin rekultivuje? Co je účelem rekultivace? Pokud se takto získaná plocha použije k zemědělským účelům, co se zde pěstuje? K odpovědím použijte uvedené obrázky a texty na: www.vtm.cz/clanek/napravime-co-jsme-znicili nebo www.ecmost.cz/rekultivace.php
VLIV ZEMĚDĚLSTVÍ NA KRAJINU 7. a) Nejdříve si prostudujte stručné shrnutí, jak různé zemědělské činnosti ovlivňují jednotlivé části přírodní sféry. - na půdu a vodu- hnojení = eutrofizace povrchových vod, úbytek humusu - používání pesticidů = znečištění podzemních i povrchových vod, průnik do pitné vody, vstup do potravního řetězce - používání těžké techniky = zhutnění půd - zavlažování = snižování průtoku řek nadměrným odběrem vody, vysychání vodních toků a jezer, zasolování půd - rozorání stepí, odlesnění = zvýšená vodní i větrná eroze = odnos půdy - na atmosféru- zvyšování podílu skleníkových plynů (CH4, CO2,...) = přispívají ke globálnímu oteplování - na biosféru - rozorání stepních formací, vypalování lesů,... = likvidace přirozených porostů- zcelování pozemků = zánik mezí a remízků = ničení přirozených biotopů - rozšiřování pouští (desertifikace) - pronikání nových druhů z jiných, vzdálených geografických oblastí = ohrožování původních druhů b) Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná nebo chybná. Informace najdete na: cs.wikipedia.org/wiki/Eutrofizace, cs.wikipedia.org/wiki/Zasolování_půd, cs.wikipedia.org/wiki/Skleníkové_plyny, cs.wikipedia.org/wiki/Desertifikace, 1. Při eutrofizaci se do vody dostává především dusík a fosfor. 2. Konečným důsledkem eutrofizace vod je vymírání organismů. 3. V Evropě jsou zasolením půd nejvíce postiženy Itálie, Španělsko a Madˇarsko. 4. Při zasolení půd dochází k akumulaci NaCl v půdě. 5. S problémem zasolování půd se setkáme především v suchých oblastech. 6. Vlivem zemědělské činnosti se metan dostává do ovzduší hlavně díky chovu dobytka a pěstování kukuřice. 7. Desertifikací jsou ohroženy rozsáhlé oblasti především v Brazílii. 8. Na vysychání Aralského jezera má největší podíl pěstování bavlníku. 9. Nejohroženějším regionem v Africe z důvodu desertifikace je oblast Sahelu. 10. Sahel je region na rozhraní pouští a tropického deštného lesa.
c) Odpovězte na otázky: 1. Vysvětlete tyto pojmy: eutrofizace, desertifikace, zasolování půd, hutnění půd, pesticidy. 2. K jakému globálnímu problému přispívají skleníkové plyny? Co v rámci zemědělské výroby přispívá k zvýšenému podílu v atmosféře? 3. Kde je v současnosti problém desertifikace nejpalčivější? Jak lze rozšiřování pouští zpomalit nebo zastavit? 4. Proč je důležité, aby v krajině zůstaly meze a remízky mezi lány polí? 5. O jaký problém na obrázku se jedná? Jak k němu přispělo zemědělství?
8. Přečtěte si článek na ec.europa.eu/agriculture/organic/home_cs a odpovězte na otázky: a) Co znamená pojem ekologické zemědělství? b) Jaké jsou principy ekologického zemědělství? c) Jak ekologické zemědělství přispívá k ochraně půdy? d) Jakým způsobem by měli zemědělci hospodařit, aby se nesnižovala biodiverzita daného regionu?
VLIV DOPRAVY NA KRAJINU 9. Doprava ovlivňuje negativně všechny přírodní složky krajinné sféry. Dochází ke znečištění ovzduší, vody i půdy. Doprava způsobuje hluk a vibrace, podílí se na záboru zemědělské půdy i lesních porostů, produkuje odpad a má také vliv na omezený pohyb zvěře způsobený fragmentací krajiny. K odpovědím na následující otázky použijte informace budˇ z části "Zabava a zajímavosti" nebo obrázky uvedené u otázek, u poslední otázky použijte své vlastní nápady. a) Jaké látky se dostávají do ovzduší vlivem dopravy? b) Který druh dopravy (silniční/ železniční/vodní/letecká) se nejvíce podílí na množství emisí oxidu uhličitého? c) K jakým změnám reliéfu dochází při výstavbě dopravních cest?
d) K čemu slouží tyto stavby (samozřejmě mimo dopravu)? Jaký problém pomáhají řešit?
e) S jakými problémy je doprava spojována? Při popisu obrázků použijte tyto možnosti -znečištění atmosféry, znečištění moří, zábor půdy, hluk, fragmentace krajiny, poškození biosféry…..Dodejte další informace – např. co je důvodem, jaké jsou další následky, zda jste o takovém problému již slyšeli či četli, jak lze tento problém řešit apod.
f) Jedním z řešení, jak snížit energetickou náročnost dopravy, je přidávání biosložky do paliv. Je to podle vás řešení, které přispívá k ochraně životního prostředí? g) Jak byste omezili osobní silniční dopravu ve městech? Vymyslete alespoň 5 možností.
Celkové emise z dopravy (tis. t) v ČR
Emise oxidu uhličitého (CO2) za jednotlivé druhy dopravy (tis. t) v ČR
Emise oxidu uhelnatého (CO) za jednotlivé druhy dopravy (t) v ČR
Emise NOx za jednotlivé druhy dopravy (t) v ČR
tabulky převzaty a upraveny z : www.sydos.cz/cs/rocenka-2008
Stává se evropská doprava zelenější? Částečně.
Zveřejněno: 27.04.2010
Zatímco technologický pokrok přináší čistější vozidla, stále více lidí cestuje a více zboží je přepravováno na delší vzdálenosti, čímž se význam přínosu snižuje. Na základě analýzy dlouhodobých trendů vyzývá nová zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) k vytvoření jasné vize, která bude definovat evropský dopravní systém do roku 2050 a důsledné politiky pro jeho dosažení.
U příležitosti desátého výročí agentury EEA představuje její zpráva TERMen přehled vlivu dopravy na životní prostředí, přičemž vychází z analýzy 40 politicky relevantních ukazatelů. Zjištění zprávy za období 1997–2007 prezentují různorodý obraz ukazující určitá zlepšení v případě látek znečišťujících ovzduší a vážné obavy ohledně nepřetržitého růstu emisí skleníkových plynů pocházejících z dopravy.
„Během posledních deseti let jsme se soustředili na opatření, která mají zlepšit mobilitu, a zatím jsme oddělili emise pocházející z dopravy od hospodářského růstu. Dnes vidíme, že díky rozsáhlým investicím do dopravní infrastruktury můžeme pro uspokojení svých každodenních potřeb cestovat dále, ale zároveň to nevede ke zkrácení doby, po kterou jsme vystaveni hluku, zácpám a znečištěnému ovzduší,“ uvedla profesorka Jacqueline McGladeová, výkonná ředitelka agentury EEA. „V budoucnosti se budeme muset zaměřit nejen na způsob dopravy, ale i na příčiny, proč se lidé rozhodují pro cestování, protože koneckonců mobilita je neoddělitelně spjata s kvalitou našeho života."
Doprava, včetně mezinárodní letecké a námořní dopravy, odpovídá za zhruba čtvrtinu celkových emisí skleníkových plynů v EU. Na rozdíl od některých odvětví je vliv dopravy na životní prostředí stále úzce propojen s hospodářským růstem.
Trendy a zjištění
Základní informace o zprávě
Zpráva agentury EEA nazvaná Towards a resource-efficient transport system (K efektivnímu využívání zdrojů v dopravních systémech) je výroční zprávou Mechanismu EEA pro podávání zpráv o dopravě a životním prostředí (TERM), který monitoruje pokrok a efektivnost snah týkajících se integrace strategií v oblasti dopravy a životního prostředí.
Zprávy TERM jsou zveřejňovány od roku 2000 a přinášejí důležité informace, které mohou být přínosem při tvorbě politik EU. Cílem zprávy je pokrýt všechny členské státy EEA.
Argumenty pro využívání biopaliv
V Evropské unii by využití biomasy mohlo být přínosem při stanovení jasných podmínek pro šetrnou produkci a při vhodném výběru plodin. Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) z roku 2006 tzv. evropský potenciál biomasy, který respektuje přísné podmínky ochrany biologické rozmanitosti, umožňuje, aby v roce 2030 mohlo být pokryto energií z biomasy 15 % energetické spotřeby EU. Podle EEA by v EU do roku 2030 mohlo asi 18 % tepla, 12,5 % elektřiny a 5,4 % paliva pro dopravu pocházet z biomasy z evropských zdrojů. Už do roku 2020 by se tak mohly snížit evropské emise o 394 milionů tun oxidu uhličitého.[2]
Argumenty proti využívání biopaliv
Emise (z latinského emittere) jsou látky znečišťující ovzduší. Maximální koncentraci mají u svého zdroje (komín, výfuk, ...), jejich koncentrace se postupně snižuje mísením se vzduchem aj. (cs.wikipedia.org/wiki/Emise) Imise je emise, která se dostala do styku s životním prostředím. Mohou se kumulovat v půdě, vodě či v organismech. V praxi jsou imisemi například těžké kovy nebo jiné znečišťující látky, které se ukládají v životním prostředí, například podél silnic nebo v potravním řetězci.
Imise jsou následkem emisí - koncentrace je stálá a nižší než emise; imise se drží při zemském povrchu (ve městech jsou pravidelně monitorovány). Patří do nich také spad = pevné částice dopadlé na zem. (cs.wikipedia.org/wiki/Imise)
Smog je chemické znečištěníatmosféry, které je způsobené lidskou činností. Název pochází z anglického spojení dvou slov smoke (kouř) a fog (mlha). Jedná se o jev, během kterého je atmosféra obohacena o složky, které v ní normálně nejsou a které jsou škodlivé pro zdraví. Z odborného hlediska se smog rozlišuje na dva typy. (cs.wikipedia.org/wiki/Smog)
Biopaliva představuji způsob využití biomasy, jde o paliva vzniklá cílenou výrobou či přípravou z biomasy. (cs.wikipedia.org/wiki/Biopaliva)
Ekodukt Slovo ekodukt je odvozeno z latinského slova oikos (dům, prostředí) a duco (vést něco). Ekodukty jsou speciální mostní objekty určené pro zachování spojitosti životního prostředí a migračních tras živočichů. Jejich stavbou se také omezí riziko střetu vozidel s přebíhající zvěří(zvěř se naučí přecházet bezkolizně po ekoduktu). (www.ceskedalnice.cz)
Fragmentace krajiny S rostoucí fragmentací krajiny se jednotlivá území drobí na menší vzájemně izolované celky. Fragmentace do menších celků navíc oddělených migračními bariérami negativně ovlivňuje krajinu a početnost volně žijících živočichů. Řada druhů organismů navíc své biotopy ztrácí, příliš malá území neumožňují přežití nebo v důsledku klimatických změn se posouvá areál rozšíření, díky změnám v hospodaření nebo díky znečištění již nenachází vhodné podmínky. (www.priroda.arnika.cz)
Skleníkové plyny jsou plyny, vyskytující se v atmosféře Země, absorbující dlouhovlnné infračervené záření, díky čemuž je ohřívána spodní vrstva atmosféry a zemský povrch. (cs.wikipedia.org/wiki/Skleníkové_plyny)
Pesticidy jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují v zemědělství. (cs.wikipedia.org/wiki/pesticid)
Eutrofizace je proces obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor. Rozlišujeme přirozenou eutrofizaci (jejímž hlavním zdrojem je výplach těchto živin z půdy a rozklad mrtvých organismů) a nepřirozenou, nadměrnou eutrofizaci způsobenou lidskou činností.
Dusíkaté látky a fosfáty způsobující nepřirozenou eutrofizaci často pocházejí z hnojiv používaných v zemědělském sektoru a dešti splavovaných do vodních toků, existují však i jiné signifikantní zdroje (u fosforu třeba některé prací prostředky, přicházející do řek kanalizací).
Důsledkem je nejprve přemnoženíplanktonu (viz vodní květ) a posléze, po jeho masovém odumření, nedostatek kyslíku ve vodě (zejména u dna, kde ho odebírá tlení hmoty) a následné vymíráníryb a dalších organismů, zejména těch žijících u dna (toxické látky pocházející ze sinic, dekompozitorů a rozkládající se organické hmoty však mohou v extrémním případě působit na většinu či celou rybí populaci i další organismy v potravním řetězci). Dostatečnému přístupu kyslíku do spodních vrstev brání pyknoklina - vrstva oddělující vodu s odlišnou hustotou.
(cs.wikipedia.org/wiki/Eutrofizace)
Trvale udržitelný rozvoj (mimo ekonomický kontext též trvale udržitelný život) je takovým způsobem rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Mezi hlavní cíle trvale udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě. (cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj)
Kyselý déšť je definován jako typ srážek s pH nižším než 5,6. Normální déšť má pH mírně pod 6 — je mírně kyselý. Toto přirozené okyselení způsobuje oxid uhličitý, který tvoří s vodou slabou kyselinu uhličitou.
Kyselý déšť je způsoben oxidy síry pocházejícími ze sopečné činnosti a spalování fosilních paliv, nebo také oxidy dusíku pocházejícími například z automobilů. Jakmile se rozptýlí do atmosféry, začnou reagovat s vodou za tvorby sirných a dusíkatých kyselin, které padají na zem ve formě deště. Může také vznikat malé množství kyseliny chlorovodíkové. Zvýšená kyselost v půdě a ve vodních tocích se nepříznivě projevuje na rybách a rostlinstvu. Kyselý déšť také urychlí zvětrávání uhličitanových materiálů (například vápencové skály nebo i omítek na budovách atd.).
(cs.wikipedia.org/wiki/Kyselý_déštˇ)
OCHRANA KRAJINY
Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytváří členské státy Evropské unie. Je určena k ochraně biologické rozmanitosti a jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kriterií. Natura 2000 se nesnaží chránit jednotlivé druhy, ale především ohrožené typy prostředí. Aby tohoto úkolu bylo dosaženo co nejefektivněji, proběhlo (či mělo proběhnout) ve všech členských státech mapování přírodních biotopů.Způsob ochrany území začleněného do soustavy Natura 2000, určuje každý členský stát na svém území podle svých vlastních zákonů.V České republice za naturové oblasti zodpovídá Agentura ochrany přírody a krajiny.
Vytváření probíhá v Česku tak, že vláda vyhlašuje:
- ptačí oblasti - v Česku je k červenci 2009 vyhlášeno 39 ptačích oblastí
- evropsky významné lokajity
Česká vláda 5. října 2009 rozšířila síť evropsky významných lokalit Natura 2000 o 234 nových území, 25 lokalit bylo rozšířeno, u 175 vládní nařízení ustavilo menší změny a 21 lokalit ze seznamu vypadlo. Počet chráněných míst v Česku čini nyní kolem tisíce a jejich rozloha činí asi 10 % území státu. Podle MŽP je budování Natury V České republice téměř uzavřeno.
Chráněná krajinná oblast (CHKO), je dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémůlesních a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány, popřípadě znovu vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití CHKO je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných území.CHKO se vyhlašují vládním nařízením.
Na území České republiky je vyhlášeno 25 CHKO o celkové rozloze 1 041 612 ha. Mezi nejznámější a také nejnavštěvovanější CHKO v ČR patří CHKO Šumava, CHKO Český ráj, CHKO Český kras.
( cs.wikipedia.org/wiki/Chráněná_krajinná_oblast / Beskydy/.....) Biosférická rezervace
Biosférická rezervace je velkoplošné chráněné území, vyhlášené v rámci mezinárodního programu UNESCO Člověk a biosféra. Světová síť biosférických rezervací je rozprostřena tak, aby zahrnovala všechny základní biomy Země. Tato území představují reprezentativní ukázky přírodních krajin, ve kterých zároveň hraje důležitou roli člověk a jeho aktivity. Hlavním posláním je ochrana ekosystémů a rostlinných i živočišných druhů, věda a výzkum, ekologická výchova a zajištěnéí udržitelného rozvoje místních obyvatel. Většina biosférických rezervací zahrnuje jak přírodě blízká území, tak i území narušená činností člověka. To umožňuje studovat konflikty mezi člověkem a přírodním prostředím a podporovat zvyšování biodiverzity v narušených oblastech.
- biosférické rezervace v ČR
Bílé Karpaty Třeboňsko (cs.wikipedia.org/wiki/Biosférická_rezervace)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Investice do rozvoje vzdělávání.