I. Orgány dutiny hrudní

 

a) Pokuste se přeložit popis obrázku. Výčet uvedených cizojazyčných pojmů najdete pod obrázkem.

Trachea –

Right lung –

Left lung –

Right atrium and auricula –

Right ventricle –

Left ventricle –

Conus arteriosu (infundibulum) –

Sup. vena cava (vena cava superior) –

Right and left innom. vein -

Ascending aorta –

Arch of aorta –

Pulmonary artery –

Right and left arteria subklavia –

Right and left arteria carotis communis –

Cut edge of pericardium –

 

b) Přeložené pojmy z obrázku správně přiřaďte k soustavě dýchací a soustavě oběhové.

 

II. Srdce

 

Centrálním orgánem oběhové soustavy je srdce. Jedná se o dutý svalový orgán uložený v dutině hrudní, v osrdečníku. V minulosti bylo předpokládáno spojení mezi srdcem a emocemi. Wiliam Harwey jako první přišel na to, že srdce pumpuje krev do dvou oběhů. Onemocnění srdce jsou stále hlavní příčinou úmrtí. U dospělé populace se jedná především o onemocnění věnčitých (coronárních) tepen. Hlavní příčinou tohoto onemocnění je nezdravý životní styl, kouření, strava bohatá na tuky a nedostatek pohybu. V současnosti existuje mnoho metod léčby coronárních onemocnění zahrnujících léky, chirurgické zákroky, transplantace nebo prosté dodržování zásad zdravého životního stylu. Chorobami lidského srdce se zabývá lékařský obor KARDIOLOGIE. Onemocnění srdce a oběhové soustavy jsou v České republice příčinou více jak 50% úmrtí.

Na prvním obrázku je pohled na uložení srdce, kde pravá a levá plíce je částečně odtažena.

 

a). Odpovězte a zdůvodněte, zda platí následující výrok. Tepny vedou krev okysličenou, žíly krev odkysličenou

ANO/ NE

 

b). Uveďte, jaká je hlavní funkce koronárních tepen?

c). Na prvním obrázku je výřez; pokud by se nejednalo o výřez, byl by vidět osrdečník. Na povrchu osrdečníku dítěte je jeden orgán, který řadíme k žlázám k vnitřní sekrecí. O který orgán se jedná?

 

d). Jaká je hlavní funkce brzlíku? Informace najdete zde: BRZLÍK. (klikni na odkaz)

 

e). Přečtěte si následující texty a odpovězte na otázky, které jsou za nimi uvedeny.

 

Článek 1 

Srdce je dutý svalový orgán, jehož dutina je rozdělena na čtyři části; je to pravá a levá předsíň a pravá a levá komora. Velmi důležité jsou srdeční chlopně, které umožňují krvi vtékat dovnitř a vytékat ven ze srdečních oddílů, pouze však v jednom směru. Srdce, které je naplněno krví, je zhruba stejně velké jako pěst svého nositele.

 

 

Článek 2

Srdce pracuje jako dynamická pumpa. Vypuzuje krev do sítě krevních cév, která je tak dlouhá, že by mohla dvakrát obtočit rovník. Síla krevního oběhu má svůj původ v srdečních komorách. Srdeční komory jsou tvořeny silnými svalovými stěnami, které se stahují, takže krev vytryskává do tepen. Tato činnost se neustále opakuje. Mění se pouze tep a vypuzované množství krve. Tyto proměnné jsou závislé na tělesné námaze nebo na úrovni stresu. 

Srdeční cyklus je rozdělen na dvě hlavní fáze, je to smršťování srdeční svaloviny – systola, a její ochabnutí – diastola. Systola začíná smrštěním svaloviny síní a přechází ve smrštění svaloviny komor. Po systole následuje diastola celého srdce. Rytmická činnost srdce je zajištěna tzv. převodním systémem srdečním. Příčinou činnosti srdce jsou elektrickými impulsy, které vznikají v sinoatriálním uzlíku (nodus sinuatrialis), při ústí horní duté žíly. Tento uzlík funguje jako „přirozený kardiostimulátor“. Impulsy vyvolají kontrakci srdečních síní. Zároveň dochází k převodu těchto impulzů do uzlíku atrioventrikulárního (nodus atrioventricularis), který leží při ústí dolní duté žíly. Následuje krátká pauza (asi 0,2s). Poté impulsy přecházejí tzv. Hisovým svazkem do svaloviny komor, kde se rozvětvují do sítě Purkyňových vláken a vyvolají systolu srdečních komor. Jakákoliv odchylka v této posloupnosti je příčnou vážných zdravotních postižení. Srdeční rytmus ovlivňují vegetativní nervy. Parasympatická vlákna bloudivého nervu snižují klidové tempo srdce na 70 tepů za minutu. Centrum řízení srdeční činnosti je uloženo v prodloužené míše. Proti parasympatickým vláknům bloudivého nervu působí naopak sympatická vlákna, která činnost srdce urychlují. Vlivem stresu nebo fyzickou námahou dochází ke zrychlení srdeční frekvence. Toto zrychlení je řízeno hypothalamem. Tepová frekvence se také zvýší, když jsou uvolňovány některé hormony nadledvin, např. adrenalin.

Objem krve, který je ze srdce vypuzen při jednom srdečním stahu, se označuje jako tepový systolický objem. Jeho hodnota je asi 60-80 ml. Objem krve, který srdce svou činností vytlačí do krevního oběhu je asi 5-7 litrů.

Projevy srdeční činnosti můžeme sledovat hmatem na krkavici či zápěstí nebo poslechem. K poslechu srdeční činnosti může stačit pouze náš sluch, pokud přiblížíme ucho k hrudníku vyšetřované osoby, nebo využijme jednoduchého lékařského přístroje, fonendoskopu. Můžeme pak zřetelně slyšet dvě srdeční ozvy. Prvá ozva spadá do začátku systoly, druhá do jejího konce. V okamžiku, kdy svalovina síní po kontrakci relaxuje, je tlak v komorách vyšší než v síních. Žilní chlopně se uzavírají a na začátku systoly komor jsou zcela uzavřeny. Vznik prvé ozvy tzv. SYSTOLICKÉ souvisí s prudkým vzestupem tlaku na začátku komorové systoly a s náhlým rozechvěním předtím uzavřené trojcípé a dvojcípé chlopně. O hlasitosti prvé ozvy rozhoduje rychlost vzestupu tlaku v levé komoře a anatomický stav dvojcípé chlopně. Druhá ozva tzv. DIASTOLICKÁ vzniká prudkým rozpětím a rozechvěním aortální a plicní chlopně, což souvisí s jejich uzávěrem.

Otázky:

• Vyjmenujte jednotlivé části převodního systému srdečního
• Jaké faktory mohou ovlivnit zvýšení srdeční činnosti
• Kde jsou v centrálním nervovém systému uložena centra pro řízení srdeční činnosti
• Uveďte, co můžeme slyšet při vyšetření srdce pomocí fonendoskopu. 

Článek 3

Důležitým diagnostickým faktorem při léčbě onemocnění člověka je krevní tlak. Jedná se ve skutečnosti o tlak protékající krve na stěnu cévy, kterou tato krev protéká. Tlak je různý v různých částech krevního řečiště a mění se také v závislosti na čase (resp. na fázi srdečního cyklu). Běžně se měří tlak ve velkých tepnách. Největší hodnoty dosahuje ve fázi systoly, kdy je krev vypuzována ze srdečních komor, nejnižší hodnoty nabývá ve fázi, kdy jsou krví naplňovány srdeční komory, v diastole komor.

Ve skutečnosti měříme dvě hodnoty krevního tlaku, systolickou (vyšší) a diastolickou (nižší). Hodnoty krevního tlaku se uvádějí v jednotkách Torrech (milimetrech rtuťového sloupce). Jednou z civilizačních onemocnění je tzv. hypertenze = vysoký krevní tlak. Tlak se může měřit pomocí digitálního tlakového přístroje nebo klasickým měřením pomocí rtuťového tonometru doplněného o fonendoskop.

Fonendoskop	Tonometr

• Vyhledejte a uveďte rozmezí normálních hodnot systolického a diastolického tlaku
• V článku jste si přečetli, že hypertenze je civilizační onemocnění. Uveďte alespoň tři konkrétní příklady, jak si člověk může „dopomoci“ k hypertenzi.
• Vyhledejte v literatuře nebo na internetu mezní hodnoty pro hypertenzi a hypotenzi
• Na posledním obrázku je přístroj, který je součástí rtuťového tonometru. Uveďte název tohoto běžného lékařského přístroje a uveďte, k čemu se ještě využívá.

Článek 4

V této kapitole se budeme zabývat nejčastějšími chorobami ohrožujícími lidský život. Jestliže celá kapitola pojednává o oběhovém systému, pak jistě není žádným překvapením, že budeme hovořit o koronárních onemocněních srdce. Co nám samotný„koronární“onemocnění skrývá. Cor = latinsky srdce a zároveň koronární arterie je tepna odpovědná za zásobení příslušné části myokardu.

Mnozí jsme jistě slyšeli o „atheroskleróze“, těžko si však ve skutečnosti dokážeme představit o jaké onemocnění se jedná. Konkrétně jde o zúžení koronárních arterií. Proces, který vede k ateroskleróze trvá několik let a začíná přebytkem tuků a cholesterolu v krvi. Tyto látky se usazují v cévách, v nichž vytvářejí usazeniny zvané ATENOMY, ty se za několik let se přetvoří v PLÁTY, které se skládají z tukového jádra krytého fibrózní čepičkou. Pokud krevní turbulence zdrsní povrch plátů, mohou se zde rozbíjet krevní destičky a krvinky se přeměňovat v krevní sraženiny. Tyto sraženiny pak mohou úplně uzavřít cévu. Místa, kde se krevní sraženiny vytvářejí nejčastěji, jsou pravá a levá koronární arterie a její větve, ale také aorta.

Dalším neméně významným koronárním onemocněním je angína pectoris. Ta se vyznačuje bolestí na hrudi, která přichází při námaze. Bolest je znakem toho, že myokard nedostává dostatek krve při zvýšené činnosti. Anginózní záchvat se vyznačuje svíravou až tlakovou bolestí za hrudní kostí. Bolest může vyzařovat do krku a čelistí a následně dolů do paží. Bolest nemusí vždy souviset s námahou. Bolest se u postižených angínou pectoris může dostavit, jestliže jsou vystaveni chladu, silným emocím nebo po těžkém jídle. Zatím jsme si popsali příznaky záchvatu angíny pectoris. Co je však příčinou? Odpověď je velmi snadná. Jestliže krevní zásobení myocardu není dostatečné, sval nedostává dostatek kyslíku a živin, kolik by potřeboval. Proto dochází k alternativním chemickým procesům, které však tvoří mnoho odpadních látek (např. kyselina mléčná). Tyto produkty však nejsou dostatečně odstraňovány a výsledkem je popisovaná bolest.

K nejčastějším příčinám úmrtí v ČR dochází po infarktu myokardu. Ten se obvykle vyskytuje náhle s malým nebo žádným varováním. Bolest na hrudi je obdobná jak u angíny pectoris, ale je intenzivnější a s odpočinkem neodeznívá. Postižený se potí, cítí se slabý a ztrácí i vědomí. Těžký infarkt může vést až k zástavě srdce a smrti. Příčnou infarktu myokardu je trvalé zablokování koronární arterie a odumření příslušné části myokardu, který je touto arterií vyživován. Závažnost infarktu souvisí s množstvím postiženého myokardu a stavu ostatních koronárních tepen.

Popis obrázku: RCA – pravá koronární arterie

LCA – levá koronární arterie

1 místo ucpání koronární tepny

2 místo odumření srdečního svalu

Otázky:

• Vyhledejte a uveďte alespoň 3 významné rizikové faktory pro vznik koronárních onemocnění srdce.
• Uveďte alespoň tři rozdíly mezi angínou pectoris a infarktem myokardu
• V textu jste se dozvěděli, že významným faktorem pro vznik koronárních onemocnění je zvýšená hladina cholesterolu. Vyhledejte a uveďte, co je cholesterol po chemické stránce, zda se někde v těle nachází, aniž by páchal škody.
• Vyhledejte, jak lze s jistotou diagnostikovat infarkt myokardu

Zdroj obrázk: www.wikipedia.org

Blokáda koronárních cév může být odstraněna pomocí léků nebo chirurgicky. Jednou z modernějších metod je tzv. balonová angioplastika. Jedná se o chirurgický zákrok, který mohou podstoupit pouze pacienti, kteří mají kriticky zúženou pouze jednu arterii. K zákroku je používán katetr (tenký dutý drát), na jehož konci je balonek, který je při zavedení katetru na postižené místo nafouknut. V místě postižení jsou rozmačkány sklerotické pláty a vytváří se širší kanál pro průchod krve. Je to rychlý zákrok, který nezatěžuje pacienta dlouhodobou rekonvalescencí.

Balonky použité k balonové angioplastice musí být ohebné, drobné a silné. Při zavádění do cévního řečiště nejsou naplněny. Jestliže je katetr zaveden na místo postižení, je balonek naplněn tekutinou.

Angoplastickou variantou je použití laserového katetru. Katetr obsahuje přidružený kabel z optických vláken. To je důležité k tomu, aby bylo přesně lokalizováno místo, kde dojde k emisi laserových paprsků. Katetr obsahuje zároveň balonek, který se nafoukne, aby přerušil krevní zásobení na dobu, kdy budou emitované laserové paprsky rozkládat sklerotický plát. Kromě toho je na katetru umístěno vakuové zařízení na odsávání fragmentů vzniklých aplikací laseru.

To, že dochází k prodlužování života populace v ČR, je obecně známá věc. Mnoho pacientů bylo zachráněno před smrtí operací, tzv. přemostěním neboli bypassem. Tato operace je aplikována u pacientů, kteří mají kriticky zúžené nebo zablokované arterie.

Jedná se o operaci, kdy je jedna nebo několik zdravých pacientových arterií nebo žil použita k přemostění zablokované části. Během operace přebírá funkci srdce a plic mimotělní oběh, který umožňuje chirurgům pracovat na netepajícím srdci. Většinou se k tomu používají pacientovy cévy odstřižené z oblasti stehna. Vlastní transplantace odebrané žíly probíhá mezi aortou a postiženou arterií za jejím uzávěrem. Během jedné operace může být přeneseno i více bypassů. Po provedení přemostění je srdce stimulováno k činnosti. Poté je odpojen mimotělní oběh.

Zdroj obrázk: www.wikipedia.org