Vegetativní rozmnožování vychází z totipotence rostlinných buněk, tj. schopnosti každé buňky uchovávat úplnou genetickou informaci pro tvorbu celé rostliny. Při vegetativním rozmnožování vzniká nový jedinec z vegetativní části mateřského organismu. Zejména pro semenné rostliny má tento typ rozmnožování značný význam (např. v souvislosti se schopností taxonu rychle obsadit určité stanoviště či proniknout do nového společenstva). Vegetativní rozmnožování má značný komerční význam, např. pro pěstitele představuje u řady druhů (cibulovin aj.) mnohem rychlejší způsob získání nové kvetoucí rostliny v porovnání s jejich množením semeny. Protože je vegetativním rozmnožování plně závislé na mitóze, všichni potomci jsou klony mateřské rostliny. Klon tvoří skupiny geneticky shodných jedinců vzniklých rozmnožením z jediného organismu (tj. kopií mateřské rostliny). Klonálně vytvořená část s vlastními kořeny (např. odnože trav) a schopna nezávislé existence se označuje jako rameta. Klonální rostliny tvoří často i rozsáhlejší porosty (výběžkaté trávy, rákos, jahodník, hasivka orličí, vodní mor kanadský, z dřevin – topol osika, trnka, borovice kleč aj.). Stáří některých klonů se odhaduje až na 12 000 let (± od poslední doby ledové). Vegetativní rozmnožování má velký význam pro rostliny, které se jen obtížně rozmnožují semeny (např. kvůli nepříznivých podmínkám na okraji areálu, kolem horní hranice lesa apod.) nebo semena vůbec netvoří. U některých druhů rostlin, zavlečených mimo oblast původního rozšíření, může vegetativní rozmnožování zůstat jediným způsobem jejich rozmnožování; pouze vegetativně se u nás rozmnožuje např. puškvorec obecný (původem z Indie), který zde sice kvete, ale netvoří plody, nebo vodní mor kanadský (do Evropy se dostaly jen samičí rostliny). Některé rostliny se však kromě rychlého šíření vegetativním způsobem vyznačují též schopností velmi dobře se šířit i semeny, např. orobince (Typha). Orobinec širokolistý, díky kombinaci rozmnožování vegetativního (výběžkatý oddenek) a pohlavního (semeny), patří mezi nejrozšířenější rostliny na Zemi (zaujímá tzv. kosmopolitní areál). Vegetativní rozmnožování rovněž nabývá na významu – na úkor pohlavního rozmnožování - u dřevin rostoucích v nepříznivých růstových podmínkách, v horách kolem horní hranice lesa; tímto způsobem vznikají např. celé skupiny smrků (v důsledku zakořenění spodních větví). Intenzivně se vegetativně rozmnožuje (částmi prýtů) vodní mor kanadský (Elodea canadensis), u nás plně zdomácnělá vodní rostlina řazená mezi invazní druhy, která zcela postrádá sexuální rozmnožování.

1. Na fotografii je pýr plazivý. Jak označuje část vyznačenou červeně? Víte, která část slouží této rostlině k vegetativnímu rozmnožování?

 

 

2. Proč je komerčně výhodné využívání vegetativního rozmnožování rostlin?

3. V textu se vyskytla řada odborných pojmů, procvičte si je v následujícím cvičení:

 

 

4. Rozhodněte, zda platí:

 

 

Pokuste se určit, co je na následujících obrázcích, a vysvětlete, jak obrázky souvisí s vegetativním/nepohlavním rozmnožováním rostlin. Nápovědou jsou přesmyčky pod obrázky.