Organismy a prostředí, abiotické a biotické faktory |
 |
 |
|
ekologie (autekologie, demekologie, synekologie) jedinec (individuum)
populace
společenstvo (cenóza)
ekosystém
biosféra
stanoviště (biotop)
areál
ekologická valence (druhy s úzkou či širokou valencí)
biorytmy
bioindikátory
druh kosmopolitní
endemit
relikt
synantropní druh
invazní druh
ekologická nika
světlo (světlobytné a stínobytné rostliny, dlouhodenní a krátkodenní rostliny, závislost aktivit živočichů na světle)
teplota a adaptace organismů na vysoké a nízké teploty
voda (složení, teplota, pH, čistota, obsah plynů a solí) a odpovídající adaptace rostlin a živočichů na prostředí s dostatkem a nedostatkem vody, adaptace na život v proudící vodě
ovzduší (složení atmosféry, teplota, proudění)
půda (obsah kyslíku, vody, pH, obsahu, humusu a minerálních látek) a odpovídající adaptace rostlin
a živočichů na půdy s různým obsahem živin
vzájemné ovlivňování organismů
Jelínek J., Zicháček V.: Biologie pro střední školy gymnazijního typu, kapitoly Ekologie rostlin a hub, Živočichové a prostředí 1. VODA
Přečtěte si následující text, odpovězte na otázky a vypracujte úkoly: Vlastnosti vody a jejich vliv na vodní organismy
Voda je nezbytnou podmínkou života všech organismů. Tvoří u nich základ vnitřního prostředí a pro mnohé vodní organismy je také životním prostředím. Na Zemi je voda přítomna ve třech skupenstvích. Vodní plochy pokrývají dvě třetiny povrchu Země. Převážně jde o vodu slanou, pouze zhruba 3% připadají na vodu sladkou, z čehož dvě třetiny jsou vázány v ledovcích.
Tlak vody se s přibývající hloubkou zvyšuje. To vyžaduje zvláštní adaptace u organismů žijících ve velkých hloubkách. Podmořské výzkumy v poslední době přitom ukázaly překvapivě velkou rozmanitost organismů přizpůsobených životu v hlubinách, často v oblastech podmořské sopečné činnosti s extrémně vysokou teplotou. Důsledkem vysoké hustoty vody je její velká nosnost, která umožnila vodním organismům vyvinout se do značných tělesných rozměrů. Největšími živočichy, kteří kdy obývali Zemi, nebyli známí suchozemští veleještěři, ale jsou jimi mořští savci ze skupiny kytovců (např. plejtvák 100 tun). Na druhé straně vysoká hustota vody je příčinou menší pohyblivosti. Překonávání odporu vody vede u aktivně plovoucích živočichů často k hydrodynamickému tvaru těla. Hustotu vody podstatně ovlivňuje ovšem i salinita. Život ve slané vodě však vyžaduje jiné fyziologické adaptace než ve vodě sladké. Proto jen málo organismů dokáže měnit tato odlišná prostředí. (např. lososi nebo úhoři při tahu) Množství světla pod hladinou závisí na hloubce vodní nádrže a přítomnosti rozpuštěných a rozptýlených látek. U rostlin žijících ve velkých hloubkách (např. řasy chaluhy a ruduchy) jsou přítomna kromě chlorofylu i další barviva pohlcující zejména modrou, fialovou a zelenou složku spektra, tedy složky, které vodou lépe pronikají. Množství světla v různých hloubkách také ovlivňuje zrakovou orientaci živočichů. U hlubinných živočichů proto bývají oči někdy redukovány, často se vyvíjejí světélkující orgány, umožňující orientaci nebo lákání kořisti.
a) Vysvětlete odborné pojmy, které jsou v textu vyznačeny tučně.
b) Odpovězte na otázky:
c) Rozhodněte, zda platí:
d) Na obrázku je znázorněn koloběh vody na Zemi. Popište tento proces vlastními slovy a zjistěte, jaký je rozdíl mezi malým a velkým koloběhem vody na Zemi.
e) Rostliny můžeme podle nároků na vodu rozdělit na hydrofyty, hygrofyty a xerofyty. V odborném ekologickém a přírodovědném slovníku (klikni pro otevření) si zjistěte, co tyto pojmy znamenají, a poté vypracujte následující cvičení:
2. Koloběh dusíku
Prohlédněte si schéma oběhu dusíku v přírodě a odpovězte na následující otázky:
a) Které rostliny žijí v symbióze s hlízkovitými bakteriemi (= bakterie na kořenových hlízkách rostliny)? Jak prospívají tyto bakterie rostlinám? b) Jakými způsoby se dostává vzdušný dusík do půdy? c) Která skupina bakterií produkuje amoniak? d) Je možné, aby se dostal dusík z rostlinného těla do těla živočichů? e) Jaká je v koloběhu dusíku funkce denitrifikačních bakterií?
3. Teplota
Přečtěte si text a odpovězte na následující otázky:
Teplota má vliv na většinu metabolických dějů, které urychluje dvakrát až třikrát. Na studenokrevnosti a teplokrevnosti není tolerance vůči teplotě přímo závislá. Jsou známé případy, kdy jak bezobratlí (např. chvostoskoci), tak i obratlovci (hlubinné arktické ryby) jsou aktivní i při teplotách pod bodem mrazu. Naopak někteří plži nebo velbloudi snášejí teploty 40 - 50°C. Zcelá zvláštní adaptací je zimní (hibernace) a letní (estivace) spánek obratlovců. Teplota má vliv i na morfologické znaky a rozmnožování. Podle Bergmanova pravidla s klesající teplotou roste velikost živočichů. Allenovo pravidlo říká, že s rostoucí teplotou se prodlužují externity (čili výrůstky) těla. Glogerovo pravidlo udává, že v teplejším a vlhčím klimatu jsou živočichové tmavší a podle Jordanova pravidla mají ryby v teplejších vodách nižší počet počitatelných znaků (třeba počet obratlů).
a) Uveďte příklady živočichů, u kterých se setkáme s letním a zimním spánkem.
b) Na obrázku je znázorněno jedno z uvedených pravidel. O které pravidlo se jedná?
c) Proč velbloudi snášejí tak vysoké teploty? Jestliže si nevíte rady s odpovědí, pomůže vám článek o velbloudech (klikni pro otevření).
4. Procvičte si pojmy z ekologie:
|
Investice do rozvoje vzdělávání.