chámovod (ductus deferens)

Leydigovy buňky

nadvarle (epididimys)

pyj (penis, řecky phallos)

semenné váčky (vesicula seminalis)

spermiocytogeneze

spermiohistogeneze

bulvotrubicová žláza

bílé tělísko (corpus albicans)

parametrium

šourek (scrotum)

Sertoliho buňky

tetosteron

topořivá tělesa

vajíčko

varle (testis, řecky orchis, didymos)

žláza předstojná (prostata)

intersticiální buňky

předkožka

erekce

děloha (uterus, řecky metra)

čípek děložní

endometrium

menstruace

menopauza

klimaktérium

vaječník (ovarium, řecky oophoron)

primordiální folikuly

Graafův folikul

ovulace

žluté tělísko (corpus luteum)

luteinní buňky

folikulin

estradiol

estrin

estrogen

proliferační fáze

progesteron

progestin

sekreční fáze

ischémická fáze

vejcovod (tuba uterina, tuba Fallopii, řecky salpinx)

Jelínek J., Zicháček V.: Biologie pro gymnázia, kapitola - Soustavy rozmnožovací (pohlavní)

Ivan Novotný, Michal Hruška.: Biologie člověka pro gymnázia, kapitola: Pohlavní soustava

Další doporučené zdroje:

Dylevský Ivan: Somatologie, Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium, Epava Olomouc, 2000

Fleischmann J., Linc R.: Anatomie člověka II, Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1964

Čihák : Anatomie

Hajn V.: Antropologie I. , Univezzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2003

Wikipedie - reprodukční soustava

Test - reprodukční soustava

Test - pohlavní soustava

Moje biologie - pohlavní soustava

1. Přečtěte si následující text a odpovězte na otázky.

Pohlavní soustava se zakládá u obou pohlaví stejně. Vývoj varlat i vaječníků začíná indiferentním stádiem, během kterého nelze rozlišit, zda se jedná o mužské, nebo o ženské pohlavní žlázy. Dalším stádiem ve vývoji pohlavní soustavy je stádium diferenciační, během kterého probíhá diferenciace základu ve varle nebo vaječník.

Z genetického hlediska je pohlaví určeno už v okamžiku spojení vajíčka a spermie ve vejcovodu, tj. v okamžiku oplození tím, zda je v oplozující spermii přítomen chormozom X nebo chormozom Y. Chromozom Y je nositelem lokusu genů pro H - Y antigen, což je specifická bílkovina patřící k vedlejším histokompatibilním systémům. Tento lokus se pravděpodobně nachází na krátkém raménku Y chromozomu.

Normální zastoupení pohlavních chromozomů u ženy je XX a u muže je XY. Při abnormálním zastoupení chromozomů (chromozom nadbývá či chybí) se genetické určení pohlaví člověka řídí přítomností nebo absencí chromozomu Y. Jedinec se zastoupením chormozomů XXY je primárně mužský, naproti tomu jedinec s X0 je primárně ženský. Pro diferenciaci pohlavních žláz tedy platí, že pokud je přítomen H - Y antigen, vyvíjí se varle.

U žen s kombinací XX navíc dochází již v raném embryonálním stádiu ke kondenzaci chromatinu a inaktivaci jednoho z chromozomů X. Tento kondenzovaný chromozom X se označuje jako X-chromatin, pohlavní chromatin, sex chromatin nebo Baarovo tělísko. Je dobře barvitelný a v interfázi se dá dobře prokázat.

Otázky: I. Jak se nazývá genetický systém určení pohlaví, který se používá u člověka (XX - žena, XY - muž)?

II. Pojmenujte a charakterizujte fáze vývoje pohlavních žláz.

III. Vysvětlete vznik Baarova tělíska.

2. Popište stavbu spermie:

3. Odpovězte na otázky:

I. Vysvětlete pojmy anteflexe a anteverse dělohy.

II. Objasněte podstatu přítomnosti Döderleinova bacilu (Lactobacillus acidophilus) v pochvě.

III. Určete, který obrázek endometria odpovídá období těsně před menstruací.

4. Na obrázku jsou schematicky zachyceny změny děložní sliznice (dole) a ovaria (nahoře). K obrázku správně přiřaďte pojmenování jednotlivých fází: (menstruace; ovulace; proliferační stádium; rostoucí folikul; sekreční stádium; vývoj žlutého tělíska).

Pro určení doby ovulace se používá měření bazální teploty. Na internetu zjistěte, jak se bazální teplota měří a k jakým změnám během menstruačního cyklu dochází. Na základě nastudovaných informací se pokuste sestavit graf bazální teploty dvaceti osmi denního cyklu znázorněného na předchozím obrázku, přičemž červenou barvou zakroužkujte plodné dny.

5. Do textu vhodně doplňte chybějící slova:

Vývoj spermií, tzv. __________________, probíhá v ____________________ kanálcích. Epitel těchto kanálků je tvořen spermiogenním epitelem a podpůrnými __________________buňkami. Spermiogeneze trvá _________ dní a probíhá ve _________ fázích.

První fáze = __________________________ zahrnuje množení spermiogonií a vznik ________________ I. a II. řádu během I. a II. _______________ dělení. Na konci první fáze spermiogeneze vznikají zralé buňky ________________.

Druhá fáze = _________________________ zahrnuje proces vývoje ______________ spermatid, který zahrnuje přeskupení organel, tvarové změny a růst ________________.

Sexuálně přenosné infekce

Sexuálně přenosné infekce (SPI), které jsou většinou chybně nazývané sexuálně přenosné nemoci (SPN), jsou infekce obvykle přenášené mezi partnery nějakou formou sexuální aktivity, nejčastěji přes vaginální sex, orální sex nebo anální sex. SPI mohou být také přenášeny jinými aktivitami, mezi které můžeme zařadit kontakt s tělesnými tekutinami (krevní transfuze a jiné krevní produkty), sdílení injekčních jehel, sdílení jehel pro tetování, a porod.

Pod pojmem sexuálně přenosná infekce chápeme přítomnost viru, bakterie nebo parazita, který může způsobit nemoc nebo nevolnost. Infikovaná osoba nemusí nutně mít symptomy nebo znaky, že virus či bakterie působí v jejím těle (nemusí nutně cítit nevolnost). Nemoc značí, že infekce už způsobuje u infikované osoby pocit nemoci nebo nevolnosti. Proto termín SPI je mnohem širší termín než termín SPN.

I. Bakteriální SPI

• Syfilis (Treponema pallidum)

• Kapavka (Neisseria gonorrhoeae)

• Chlamydiová infekce (Chlamydia trachomatis)

• Měkký vřed (Haemophilus ducreyi)
• Granuloma inguinale (Klebsiella granulomatis)

• Lymfogranuloma venereum (LGV) (Chlamydia trachomatis)

• Negonokokální uretritida (NGU) (Ureaplasma urealyticum nebo Mycoplasma hominis)

II. Virové SPI

• Herpes (Herpes simplex virus - HSV)
• AIDS (HIV)
  

• Lidský papilomavirus (Human papillomavirus - HPV; některé kmeny způsobují genitální bradavice nebo změny buněk děložního hrdla, které mohou vést ke vzniku rakoviny)

  
• Hepatitida

III. Parazitické SPI

• Veš muňka (Phthirius pubis)

IV. Prvoci a SPI

• Trichomoniáza (Trichomonas vaginalis)