Rychlé odkazy
- Regionální geografie
- Regionální geografie - východní Evropa
- Střední Asie a Zakavkazsko
- Regionální geografie - střední Evropa
- Rusko - socioekonomické poměry
- Regionální geografie - jižní Evropa
- Regionální geografie - západní Evropa
- Rusko a SNS - přírodní poměry
- Severní Evropa
- Jihovýchodní Evropa
- Asie - přírodní podmínky, jádrové a periferní oblasti
- Rozdělení Asie do menších celků
Jihovýchodní Evropa |
 |
 |
|
Bičík I. a kol.: Regionální zeměpis světadílů, NČGS, Praha 2002 Baar V. a kol.: Hospodářský zeměpis - Regionální aspekty světového hospodářství, NČGS, Praha 2003
Školní atlas světa, Kartografie, Praha, 1989, 1996
Školní atlas světa, Kartografie, Praha, 2007, 2008
1. Co rozumíme pod pojmem JIHOVÝCHODNÍ EVROPA? Prohlédněte si následující mapky - obě zobrazují jihovýchodní Evropu, a porovnejte, které státy byly do tohoto regionu zařazeny. (cs.wikipedia.org/wiki/Jihovýchodní_Evropa)
2 .Jihovýchodní Evropa je nejméně stabilizovaný a ekonomicky nejzaostalejší region v Evropě. Má za sebou velmi složitý historický vývoj, kdy se zde střetávaly zájmy mocností západní i východní Evropy a islámské civilizace. Prohlédněte si mapky znázorňující vznik a zánik státních celků v tomto regionu během 19. a 20. století.
a) Jak se měnily hranice po 1.světové válce? Které státy zanikly, které nově vznikly? b) Porovnejte hranice po 1. a po 2.světové válce - co se změnilo?
(cs.wikipedia.org/wiki/Balkán) Na poslední mapce je znázorněna situace v roce 2008. c) Porovnejte situaci v roce 2008 a 1945. Které státy vznikly z bývalé Jugoslávie? Které se oddělily nejdříve? d) Najděte si v atlase hlavní města všech států jihovýchodní Evropy.
3. Prostudujte si tabulku, ve které najdete údaje o počtu obyvatel, náboženském a národnostním složení a velikosti HDP a měně. Poté odpovězte na tyto otázky:
a) Který stát jihovýchodní Evropy je nejlidnatější? Kde žije nejméně obyvatel? b) Ve kterých státech lze platit eurem? Které jsou v roce 2009 členy Evropské unie? c) Ve kterých státech vyznává většina obyvatel římsko-katolické náboženství? d) Ve kterých státech vyznává většina obyvatel pravoslavné náboženství? e) Ve kterých státech je většina muslimů, příp. kde žije silná muslimská komunita? f) Který stát je nejbohatší, který má naopak nejnižší HDP? g) Které státy mají pestré národnostní složení - tzn. že vedle národa, který dal státu název, zde žijí i další početné národy?
( en.wikipedia.org/wiki/Albania-Slovenia), údaje jsou většinou z roku 2008
4. Práce s atlasem: a) Vyhledejte si v mapě pohoří, která jsou na obrázcích.
b) Pomocí atlasu vytvořte správné dvojice - pohoří a jeho nejvyšší horu
5. Státy jihovýchodní jsou turisticky velmi atraktivní. Mají bohatou minulost a nádhernou, často téměř neporušenou krajinu. Nabízejí historické památky na mnohé civilizace ( je jich mnoho i na seznamu kulturního dědictví UNESCO), vysoká pohoří vhodná pro vysokohorskou turistiku i zimní sporty, krasová území s kaňony, jeskynními systémy, jezery i kaskádami, a samozřejmě nespočetné možnosti pro letní dovolenou strávenou u moře v mnoha malebných městečkách.
a) Zařadˇte následující místa a regiony do konkrétního státu - Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Albánie, Srbsko, Makedonie
b) Najděte si o daných místech více informací. Čím jsou zajímavé?
6. Za pomoci atlasu zjistěte:
a) Které z následujících plodin jsou typické pro státy jihovýchodní Evropy:
- vinná réva, kukuřice, pšenice, palma kokosová, brambory, tabák, olivovník, len, bavlník, slunečnice, citrusové ovoce, čajovník, rýže, cukrová řepa
b) Které oblasti v tomto regionu jsou zemědělsky velmi významné?
7. Za pomoci internetu či jiných zdrojů spojte následující pojmy v obou sloupcích:
Víte, že na jihovýchodě Rumunska, v Banátu, žije česká menšina? Žijí v několika vesnicích - Gernik, Rovensko, Svatá Helena, Bígr, Šumice a Eibentál. Čeští osadníci sem přicházeli v 19. století, kdy toto území patřilo Uhersku. Místní obyvatelé jsou hlavně zemědělci. V poslední době se rozvíjí agroturistika - přijíždějí sem hlavně Češi, kteří využívají vyznačené turistické cesty - ty byly vyznačeny Klubem českých turistů.
JV Evropa – stručné informace o jednotlivých státech:
AlbánieMezi lety 1945 a 1990 měla Albánie jeden z nejtvrdších režimů v Evropě a ocitla se v mezinárodní izolaci; nejprve přerušila kontakty se západem a později i s východními zeměmi. Roku 1968 vystoupila na protest proti okupaci ČSSR z Varšavské smlouvy.
V letech 1990 až 1992 byla ukončena komunistická vláda a zřízena pluralitní demokracie. Transformace se ukázala být obtížnou, protože se vlády musí vypořádávat s vysokou nezaměstnaností, korupcí, zničenou infrastrukturou, velkou sítí organizovaného zločinu s napojením na vládní úředníky a roztříštěnou politickou opozicí. Došlo k nepokojům i silným ekonomickým propadům. Opět bylo povoleno náboženství, tak dlouhou dobu krutě potlačované. Dne 1. dubna 2009 se Albánie stala plnoprávným členem NATO a v současné době usiluje o integraci do EU
Bosna a HercegovinaZa vlády Osmanské říše bylo mnoho bosenských křesťanů obráceno na islám, vzniklo tak specifické etnikum - bosenští Muslimové (popř. Muslimové).Roku 1875 se Bosňáci úspěšně vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce 1878 se tak Bosna stala protektorátem Rakouska-Uherska. To ji roku 1908 anektovalo. V Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vzniklém v r. 1918 (1929 přejmenovaném na Jugoslávii) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu. V jugoslávské federaci (od r. 1945) se stala Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik, vymezenou na národnostním základě (s rovnoprávným postavením všech tří etnik).Bosňáci a Chorvati vyhlásili 3. března 1992 nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě vůle bosenského a chorvatského obyvatelstva vyjádřené v referendu dne 1. března 1992. Srbové referendum bojkotovali a 7. dubna 1992 vyhlásili vlastní republiku. Politický konflikt přerostl v ozbrojené srážky, kterým padlo za oběť mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny (mj. v tzv. etnických čistkách) a které velmi posílily vzájemnou nevraživost mezi národnostmi země. V této válce bojoval prakticky každý proti každému. OSN vyslala do Bosny a Hercegoviny jednotky, které rozdělily bojující strany. Po 42 měsících bojů byla pod tlakem USA 21. listopadu v Daytonu uzavřena mírová dohoda, která byla slavnostně ratifikována všemi bojujícími stranami v Paříži 14. prosince 1995.Nejvyšším správním orgánem země je Předsednictvo Bosny a Hercegoviny, neboli Prezídium (Predsjedništvo). Má tři členy (jednoho Bosňáka, jednoho Srba a jednoho Chorvata), kteří jsou do funkce voleni každé 4 roky. Na postu předsedy Předsednictva se střídají každých 8 měsíců. Jsou voleni přímo (z Federace BaH, která vybírá Bosňáka a Chorvata, a z Republiky srbské, která vybírá srbského člena).
Černá HoraČernou Horu lze označit za stát relativně multikulturní. Podle sčítání lidu v roce 2003 měla Černá Hora celkem 620 145 obyvatel, z nichž Černohorci tvořili pouze 43 %; další část tvořili Srbové (32 %), Bosňáci (8 %), Muslimové (5 %), Albánci (3 %), zbytek jsou jiné národnosti.[3] Odhaduje se, že každý druhý Černohorec žije mimo Černou Horu.[zdroj?] Při sčítání v roce 2003 se 74 % obyvatel země přihlásilo k pravoslavnému vyznání, 18 % jsou muslimové, římských katolíků jsou v zemi necelá 4 %. V zemi je velmi malý počet ateistů, dohromady s lidmi jiného než výše řečených vyznání tvoří méně než 5 % obyvatelstva.Černou Horu lze označit za stát relativně multikulturní. Podle sčítání lidu v roce 2003 měla Černá Hora celkem 620 145 obyvatel, z nichž Černohorci tvořili pouze 43 %; další část tvořili Srbové (32 %), Bosňáci (8 %), Muslimové (5 %), Albánci (3 %), zbytek jsou jiné národnosti.[3] Odhaduje se, že každý druhý Černohorec žije mimo Černou Horu.[zdroj?] Při sčítání v roce 2003 se 74 % obyvatel země přihlásilo k pravoslavnému vyznání, 18 % jsou muslimové, římských katolíků jsou v zemi necelá 4 %. V zemi je velmi malý počet ateistů, dohromady s lidmi jiného než výše řečených vyznání tvoří méně než 5 % obyvatelstva.V Černé Hoře velmi rychle kvete turistický ruch. Hlavní turistická letoviska se nacházejí u moře, jedná se o města Budva, Kotor, Ulcinj aj. ( Sveti Stefan, Sutomore , Bečići…)
ChorvatskoChorvatská ekonomika by se dala charakterizovat jako středně rozvinutá v rámci Evropy. HDP na obyvatele je zde přibližně o 10 000 USD nižší než v České republice. V dobách Jugoslávie patřilo Chorvatsko k nejrozvinutějším zemím tohoto soustátí. Bylo zde povoleno soukromé podnikání, dobře rozvinutý turistický průmysl a bylo zde koncentrováno i několik větších zahraničních investic. Ekonomika země velice silně utrpěla v letech 1991-95, kdy probíhala první balkánská válka, které bylo chorvatsko aktivním účastníkem. Nejenže tato válka zemi finančně vyčerpala, ale navíc se jí vyhnula velká vlna zahraničních investic, které přitáhly zejména země Střední Evropy. Po skončení války, se Chorvatsko začalo silně zaměřovat na rozvoj turistiky, čímž došlo k oživení ekonomiky, díky přílivu zahraničních měn. Od roku 2000 se ekonomická situace znatelně lepší a roční růst HDP se pohybuje v rozmezí 4-6%. Velkou měrou se na ekonomickém růstu podílí spotřeba domácností a snadná dostupnost úvěrů. Inflace je pod kontrolou a chorvatská měna stabilní. Přesto se Chorvatsko i nadále potýká s mnoha ekonomickými problémy. Je zde velká nezaměstnanost, která dosahuje hranice 12%. Dalším problémem je silně záporná bilance zahraničního obchodu a velká státní účast v hospodářství, díky neochotě vlád dát zelenou privatizacím větších podniků, což je i způsobeno odporem veřejnosti. V neposlední řadě se Chorvatsko potýká s velkými rozdíly mezi regiony, což je způsobeno nerovnoměrnou politikou regionálního rozvoje. Zatímco se vlády soustředí na dynamický rozvoj pobřežních oblastí, vnitrozemí zůstává stranou, bez větších šancí na získání státních prostředků, které nutně potřebují k rozvoji. Šance na zlepšení tohoto stavu a na získání potřebných rozvojových dotací pro tyto regiony dává členství v EU, které se v Chorvatském případě stane realitou v brzké době.
MakedonieRepublika Makedonie (do OSN přijatá pod prozatímním názvem the former Yugoslav Republic of Macedonia, zkracováno jako FYROM[2] — bývalá jugoslávská republika Makedonie) je stát ležící na Balkáně. Jeho sousedy jsou Kosovo, Srbsko, Bulharsko, Řecko a Albánie. Název i symboly státu navazují na historickou Makedonii, což se nelíbí Řecku, které obsahuje větší část tohoto území a také moderní Řekové mají historické, kulturní a také genetické spojení s antickými Makedonci. Republika Makedonie se dokázala držet stranou všech konfliktů na území bývalé Jugoslávie, teprve v roce 1999 během konfliktu v sousedním Kosovu se Makedonie stala dočasným útočištěm pro uprchlíky z Kosova. V letech 2000 - 2001 v zemi zuřil ozbrojený spor mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci z Národní osvobozenecké armády, který se dostal až na hranu občanské války. Po zprostředkování NATO a Evropskou unií se spor podařilo uklidnit, i když vztahy mezi slovanskými a albánskými Makedonci zůstávají napjaté. V roce 2004 Makedonie podala přihlášku do EU. Makedonie patří v Evropě mezi státy s nejvyšší porodností a přirozeným přírůstkem a i díky tomu je makedonská populace čtvrtou nejmladší v Evropě. Národnostně náleží k nejméně homogenním evropským státům
SlovinskoDnes je Slovinsko nejbohatší ze zemí, které si v 90. letech 20. století prožily transformaci od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Postupně se připojuje k vyspělým evropským zemím; vstup země v roce 2004 do EU a přijetí eura na začátku roku 2007 podpořilo již tak vysoký hospodářský růst. Zdejší HDP na obyvatele činí 84 % průměru EU. Přestože se Slovinsko při transformaci vydalo složitou a riskantní cestou, díky tehdejším ekonomům i politikům se úspěšně začlenilo hospodářsky zpět do Evropy a dnes je nejbohatší z post-jugoslávských republik. Slovinsko těží ze své výhodné polohy, která v malém státě spojuje východní část Alp (nejvyšší vrchol Triglav), turisticky významnou ve všech ročních obdobích; 40 km mořského pobřeží a zároveň tranzitní zemi pro cesty na Balkán, především do sousedního Chorvatska. Z ostatních služeb je významné především bankovnictví.
V průmyslu hraje největší význam farmacie (firma Krka) a výroba sportovních potřeb, obzvláště lyží (firma Elán).1 Ani zemědělství není pozadu, na Slovinsku se daří vinné révě a dalším plodinám. Země má velmi dobrou infrastrukturu, hustou a kvalitní dálniční a silniční síť, kvalitní turistická centra. (Bled, Bohinjské jezero, Kranjska Gora, Kranj, Lublaň aj.) Pro svoje ekonomické úspěchy, význam bankovnictví, polohu v Alpách i rozlohu je někdy Slovinsko nazýváno Švýcarskem východu. SrbskoJako samostatný stát vzniklo 5. června 2006 po rozpadu soustátí Srbsko a Černá Hora, kdy Černohorci rozhodli těsnou většinou pro vystoupení ze společného státu v referendu konaném 21. května 2006. Dne 17. února 2008 pak došlo k jednostrannému vyhlášení samostatnosti provincie Kosovo, což vedlo k napětí na mezinárodním i vnitropolitickém poli. Srbská ekonomika je spíše slabší v Evropě. Příčinou slabé ekonomiky je válka v devadesátých letech 20. století. V poslední době však v Srbsku roste průměrná mzda a HDP na obyvatele se také pomalu zvyšuje. Srbská, neboli jugoslávská ekonomika za komunismu byla v tehdejším východním bloku silná. Existovaly zde soukromé firmy a lepší byly i politické vztahy se západem oproti jiným komunistickým státům. Silná ekonomika se však začala hroutit koncem 70. let. V Jugoslávii nastaly národnostní problémy a tím se i zisky firem dostávaly do ztrát. Největší krizi však srbská ekonomika zažila v letech 1992-1995, kdy nastala válka mezi státy, které tvořily rozpadající se Jugoslávii. Politici financovali hlavně zbrojní průmysl. Po válce byly na Srbsko uvaleny od OSN sankce za způsobení válečných zločinů. Po válce se však ekonomika nerozvíjela, kvůli dalšímu národnostnímu problému, tentokrát v Kosovu. Začátkem 21. století se ekonomika začala vzpamatovávat a v současné době roste. Srbsku se v poslední době říká "Balkánský tygr", hlavně kvůli nejrychleji rozvíjející se ekonomice v regionu.
KosovoKosovo je území na Balkánském poloostrově, o jehož postavení se stále vedou spory na mezinárodní půdě. Podle své deklarace nezávislosti tvoří stát Republika Kosovo (albánsky: Republika e Kosovës, srbsky: ????????? ??????, Republika Kosovo). Ostatní státy se v současné době k nezávislosti tohoto území vyjadřují; některé tak již učinily. Srbsko, jehož integrální součástí území dříve bylo, je i nadále považuje za své území a podle srbské ústavy tvoří Autonomní oblast Kosovo a Metohije (srbsky: ????????? ????????? ?????? ? ????????, Autonomna pokrajina Kosovo i Metohija, albánsky: Krahina Autonome e Kosovës dhe Metohisë) a je nedílnou součástí Srbska.[2] Hlavním městem je Priština.
Od 12. června 1999 byla oblast na základě statusu chráněného rezolucí OSN č. 1244 spravována OSN a Kosovu byla v rezoluci přiznána autonomie v rámci Srbska,[3] fakticky ale Srbsko ztratilo nad Kosovem kontrolu. Zdejší Albánci zde záhy vytvořili místní parlament, vládu, jakož i další nezávislé instituce. Kosovský parlament vyhlásil dne 17. února 2008 v 15:50 SEČ nezávislost na Srbsku a prohlásil Kosovo za demokratický, světský a multietnický stát,[4] oficiální orgány a představitelé Srbska však nezávislost odmítají uznat a považují oblast nadále za součást Srbska, postoj jiných států není jednotný MoldavskoI přes malý pokrok v posledních letech je Moldávie jednou z nejchudších zemí Evropy. Navzdory tomu se v poslední době pokouší o rozvoj drobného podnikání. Země má příznivé klima pro intenzivní zemědělství a pěstování některých subtropických plodin, zejména zeleniny, ovoce, tabáku a také vína. Naopak nedisponuje žádným významnějším nerostným bohatstvím.Většinu elektrické energie, stejně tak i paliva, musí Moldavsko dovážet. Země je v energetických otázkách zcela závislá na Rusku, které v zemi vlastní důležité elektrické rozvodny.[zdroj?] Obě země spolu mají vleklé spory ohledně cen ropy a zemního plynu. Důsledkem těchto sporů je ruský zákaz prodeje moldavského vína a zemědělských výrobků v Rusku a také zdvojnásobení ceny za dodávky ropy a zemního plynu. Ekonomika země je ovšem na kolísání cen těchto komodit velmi citlivá. Důsledkem je výrazné zpomalení růstu HDP v roce 2006. Přesto země za rok 2007 vykázala pozoruhodný růst ekonomiky o 6%. Stát si ponechává kontrolu nad velkou částí hospodářství. Ekonomika trpí také poměrně velkou inflací a korupcí.Průměrná mzda v Moldavsku v roce 2007 dosahovala pouze 100USD.[1] Odhadem až 25% práceschopného obyvatelstva pracuje v zahraničí. Proto oficiální nezaměstnanost je pouhých 2,3%.
BulharskoBulharsko je průmyslově-zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, chemie, textilní průmysl a potravinářství. Těží se hnědé uhlí a barevné kovy. Nejdůležitější průmyslová centra jsou Sofie, Plovdiv, Burgas, Pernik a Stara Zagora. V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Využití půdy: orná půda 37 %, louky a pastviny 18 % a lesy 35 %. Pěstuje se pšenice, ječmen, kukuřice, slunečnice, brambory, cukrová řepa, zelenina, broskve, vinná réva, rajčata, melouny a tabák. Chovají se ovce, prasata, skot, buvoli, koně, osli, kozy a drůbež. Produkce vlny, medu a rybích výrobků. V posledních letech příjmy z turistického ruchu v Bulharsku rapidně vzrostly. Přímořská letoviska (Sozopol, Nesebar, Zlaté písky, Slunečné pobřeží,Primorsko, Albena, Varna, Burgas,Kranovo a Balčik) se stávají oblíbenými pro turisty ze západních evropských zemí i pro turisty z Česka, v zimní sezoně jsou populární lyžařská střediska Bansko, Pamporovo a Borovec. Město Primorsko se stává turisticky nejoblíbenějším městem v Bulharsku a je nejoblíbenější mezi českými turisty
RumunskoRumunsko bylo jednou z chudších zemí RVHP a dodnes se řadí k méně rozvinutým zemí Evropy. Mezi zeměmi Evropské unie je jeho HDP na obyvatele dokonce nejnižší. Může za to především dlouholetá autoritativní vláda Nicolae Ceauşesca, která naprosto znemožnila rozvoj rumunské ekonomiky. Tato dnes roste. Patrně nejvýznamnější je pro rumunskou ekonomiku výroba aut značky Dacia, která je součást francouzského koncernu Renault. Tomuto napomáhá rumunské hutnictví - nicméně zásoby rumunského nerostného bohatství nejsou využity tak, jak by mohly být. Dále je Rumunsko poměrně vhodné pro zemědělství - v Rumunské nížině se pěstují plodiny jako pšenice, slunečnice, kukuřice, brambory, zelenina či ovoce. Z živočišné výroby je významný chov vepřů, ovcí či skotu, mimo jiné pro zemědělské účely pak chov koní. Rumunsko má velký potenciál pro cestovní ruch, turisty lákají především Karpaty, ale vzhledem ke slabé úrovni služeb pro turisty jsou příjmy z něj velmi malé.
Vývoj území od roku 1796 do 2008 (cs.wikipedia.org/wiki/Balkán) - mapky států
(cs.wikipedia.org/wiki/Stará_Planina) (en.wikipedia.org/wiki/Kosovo) en.wikipedia.org/wiki/Kosovo)
(en.wikipedia.org/wiki/Slovenia) ( en.wikipedia.org/wiki/Romania) (en.wikipedia.org/wiki/Moldova)
(en.wikipedia.org/wiki/Bosnia_and_Herzegovina)
(en.wikipedia.org/wiki/Montenegro) (cs.wikipedia.org/wiki/Chorvatsko) (en.wikipedia.org/wiki/Republic_of_Macedonia)
- Víte, že BÓRA je nejobávanější vítr na Jadranu? Je to vítr vanoucí směrem k pobřeží a může znamenat velké nebezpečí pro jachtaře a další milovníky vodních sportů. Směrem k pobřeží vane studený vzduch , který se přehoupne přes pohoří Velebit a valí se pak dolů velkou rychlostí. Na pobřeží vznikají velké vlny, které jsou nebezpečné pro lodě v přístavech. (www.chorvatsko.cz)
|
Investice do rozvoje vzdělávání.