Rychlé odkazy
- Regionální geografie
- Severní Amerika - státy a regiony
- Přírodní poměry Severní Ameriky
- Oceánie
- Polární oblasti
- Austrálie-přírodní poměry
- Austrálie( Australský svaz)
- Subsaharská Afrika - socioekonomické poměry
- Jižní Amerika - socioekonomické poměry
- Severní Afrika - socioekonomické poměry
- Oceány a moře
- Přírodní poměry Afriky
- Jižní Amerika - přírodní poměry
- Latinská Amerika - státy a regiony
Polární oblasti |
 |
 |
|
Arktidaostrovy a souostroví:Baffinův, Banksův, Devon, Ellesmerův, Mellvillův, Viktoriin Grónsko, Island, Jan Mayen Špicberky, Nová země, Severní země, Novosibiřské o-y, Země Fr.Josefa, Wrangelův moře:Grónské, Norské, Barentsovo, Karské, Laptěvů, Východosibiřské, Čukotské, Beringovo Beaufortovo, Baffinovo průlivy:Dánský, Beringův, Davisův, Hudsonův zálivy:Hudsonův ostatní:Antarktická smlouva Antarktidaostrovy a soustroví:Ohňová země, Jižní Shetlandy, Jižní Orkneje, Rossův, Scottův, Falklandy moře:Weddelovo, Krále Haakona VII., Mackenziovo, Rossovo, Amundsenovo, Bellingshausenovo průlivy:Drakeův povrch:Transantarktické pohoří, Mount Erebus, Vinson Massif ostatní:Antarktická smlouva Bičík I. a kol.: Regionální zeměpis světadílů, NČGS, Praha 2002
Další zdroje informací: Školní atlas světa, Kartografie Praha, 1989,1996 Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2007,2007 cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida, en.wikipedia.org/wiki/Antarctica cs.wikipedia.org/wiki/Arktida, en.wikipedia.org/wiki/Arctica www.seaplanet.eu/index.php/cs/planeta/historie/121-severni-pol-arktida-struna-historie-objevovani
1. Přečtěte si text Geografie Antarktidy. Po přečtení odpovězte na následující otázky:
1. Se kterými kontinety byla Antarktida v minulosti spojena? Kdy se odpojila a doputovala do oblasti jižního pólu? 2. Jak se nazývá pohoří, které rozděluje Antarktidu na východní a západní část? 3. Která z těchto dvou částí je kompaktní, celistvá a která je tvořena souostrovím? 4. Jak se nazývá nejvyšší hora Antarktidy? Je vyšší než nejvyšší hora Evropy? 5. Kde se nachází a jak se jmenuje nejvyšší činná sopka Antarktidy? 6. Jak se jmenuje průliv oddělující Antarktidu od Jižní Ameriky?
Antarktida byla v minulosti společně s Jižní Amerikou, Afrikou, Austrálií a Arabským a Indickým poloostrovem součástí prapevniny Gondwana a po jejím rozpadu zaujala ve třetihorách svoji dnešní polohu v blízkosti pólu. Nejstarší částí kontinentu je Antarktický štít. Je tvořen třemi tektonickými jednotkami uloženými podle geologického stáří. Pevninský štít zaujímá celou Východní Antarktidu a část Západní Antarktidy.
Jih od nejvyšší centrální oblasti je Jihopolární plošina se středem v jižním geografickém pólu - výška do 2835 m n. m. Oblasti při pobřeží a v zázemí Východní Antarktidy se nazývají země královny Maud - nejvyšší Vorterkaka 3630 m n. m., Enderbyho země, země McRobertsona s nejvyšší horou Mount Menzies 3322 m n. m. a s největším ledovcovým proudem na světě - Lambertovým ledovcem, stékajícím do Ameryho šelfového ledovce, Americká vysočina, Wilkesova země a Viktoriina země.
Povrch Východní Antarktidy pokrývá ledovec, který se pozvolna sklání od centrální oblasti o nadmořských výškách 4000 m k okrajům s nadmořskou výškou mezi 2000 až 2500 m. Podloží ledovce leží většinou nad úrovní mořské hladiny. Nejmladší tektonickou soustavou je alpínský systém Západní Antarktidy, jehož vznik úzce souvisí se vznikem And v sousední Jižní Americe koncem druhohor a ve třetihorách.
Rozhraním Východní a Západní Antarktidy je Transantarktické pohoří. Začíná při jižním okraji Filchnerova šelfového ledovce nunatakovým pohořím Pensacola - nejvyšší bod měřící 3660 m n. m. a pokračuje při jižním a západním okraji Rossova šelfového ledovce až k západnímu pobřeží Rossova moře, kde končí v pohoří Admirality - nejvyšší bod Mount Minto 4165 m n. m.
Z jednotlivých částí pohoří - Horlickovy hory, pohoří královny Maud, hory královny Alexandry s nejvyšší horou Mount Kirkpatrick 4528 m n. m., hory královny Alžběty, Churchillovy hory a pohoří prince Alberta stéká velké množství ledovcových proudů.
Oblast Západní Antarktidy je vlastně souostrovím spojeným v jednotný celek pevninským ledovcem, ze kterého vyčnívají vrcholy a hřebeny podledovcových hor. Především díky Antarktickému poloostrovu je pobřeží Západní Antarktidy členitější. Severní zúžená část poloostrova se nazývá Grahamova země, širší jižní Palmerova země. Východní okraj poloostrova je lemován Larsenovým šelfovým ledovcem.
Jižně od Palmerovy země se rozkládá rozsáhlý šelfový ledovec ústící do Weddellova moře - západní část se nazývá šelfový ledovec E. Ronneové, východní Filcherův šelfový ledovec. Na západě sousedí šelfový ledovec E. Ronneové s mohutným Ellsworthovým pohořím s nejvyšším vrcholem celé Antarktidy Vinson Massif měřící 4897 m n. m.
Dále k západu se prostírá země Marie Byrdové, kde z několika nunatakových pohoří vystupuje nejvýše pohoří Výkonného výboru - nejvyšší bod Mount Sidley 4181 m n. m. Jižně od země Marie Byrdové leží plošiny Rockefellova a Hollicka - Kenyona. Zde leží Bentleyův subglaciální příkop (Bentley Subglacial Trench) - 2538 m pod hladinou moře, probíhající paralelně s Transantarktickým pohořím.
Rossův šelfový ledovec je největším svého druhu na světě. V severozápadním cípu je Rossův ostrov s nejvyšším činným vulkánem Antarktidy Mount Erebus měřící 3794 m n. m.
Stálé vodní toky v Antarktidě neexistují. Pouze během letního období vznikají dočasné toky především v oblastech nepokrytých ledem. Na přilehlých ostrovech bývá těchto toků více. V depresích vyhloubených ledovcem do skalního podkladu se vytvářejí jezera.
Antarktida je vymezena jednak jako území kontinentu (13,176 mil. km2) a také jako jižní polární oblast na jih od jižního polárního kruhu - za 66°32’ již. šířky nebo území vymezené klimatickou hranicí, kde letní teplota (leden) nepřevyšuje 10°C. Klimaticky vymezená oblast má rozlohu 67,84 mil. km2.
cs.wikipedia.org/wiki/Geografie_Antarktida jezero Fryxell - cs.wikipedia.org/wiki/Geografie_Antarktida jižní pól - cs.wikipedia.org/wiki/Geografie_Antarktida
Mt Erebus -cs.wikipedia.org/wiki/Geografie_Antarktida rychlost posunu ledovce-0-250 m/rok - en.wikipedia.org/wiki/Antarctica
1. Proč nelze na území Antarktidy těžit nerostné suroviny? 2. Zásoby jakých surovin jsou v Antarktidě významné? 3. Jak je v současnosti Antarktida využívána? K jakým účelům? 4. Spadne na území kontinentu málo či hodně srážek? 5. Jakých hodnot dosahují teploty v Antarktidě v zimě a v létě? Která část je nejteplejší? 6. Jaká nejnižší teplota zde byla naměřena? 7. Kdo jako první dobyl jižní pól? Kdy to bylo? 8. Vyjmenujte 5 známých cestovatelů a mořeplavců, kteří se podíleli na objevování kontinentu a dobytí jižního pólu. 3. Kteří z následujících živočichů žijí v Antarktidě nebo v blízkých mořích a oceánech?
plejtvák obrovský sob tučňák císařský rypouš sloní kalmar Hamiltonův
liška polární albatros mrož lední velryba jižní buřňák ( fotografie z : cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida, en.wikipedia.org/wiki/Antarctica ) 4. K práci s touto mapkou budete potřebovat také atlas světa. a) V atlase si vyhledejte pojmy uvedené v tabulce. b) Pokuste se vysvětlit, proč na území východní Kanady zasahuje region Arktidy hluboko na jih od severního polárního kruhu, kdežto na severu Evropy se posunul až za polární kruh.
5. Na cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Arktida si vyhledejte seznam měst, která vznikla za severním polárním kruhem. a) Zařadˇte je do států, ve kterých se nacházejí. Rusko ........................................................................................................................................................................................ Finsko ........................................................................................................................................................................................ Norsko ........................................................................................................................................................................................ Švédsko....................................................................................................................................................................................... b) Ve kterých z nich žije více než 100 000 obyvatel? ....................................................................................................................... c) Proč města v těchto chladných oblastech vznikala? Jaké jsou jejich převažující funkce?................................................................. 6. Prohlédněte si následující mapky a graf, a pokuste se několika větami vyjádřit, o jaký problém se jedná, čím je způsoben, jaké následky může mít ( pozitivní či negativní).
modrá barva=ubývání ledovce(0-20 cm vody/rok) graf=počet dní, kdy taje ledu mezi lety 1980 a 2005 ( en.wikipedia.org/wiki/Arctic_shrinkage) mapky=červeně jsou území, kde taje led rychle; modře-tání je pomalejší 7. Přečtěte článek o Arktidě. Poté určete, zda následující tvrzení jsou správná nebo chybná. Pokud je tvrzení nesprávné, opravte jej. 1. Teplota v letních měsících se v oblasti severního pólu pohybuje kolem mínus 10 stupňů Celsia. 2. Extrémní teploty se vyskytují na SV Ruska, např. v okolí Ojmjakonu byla naměřena teplota mínus 78 stupňů Celsia. 3. Dalším regionem, kde vyskytují tak extrémní teploty, je sever Grónska - ve Fort Good Hope bylo naměřeno -63 stupně Celsia. 4. V regionu spadne málo srážek, většinou mezi 150 a 400 mm ročně. 5. V celém regionu Arktidy žije kolem 10 milionů lidí. 6. Nejseverněji položené město je Ny Alesund (skoro 79 stupňů sev.šířky) na Špicberkách. 7. Mezi původní obyvatele Arktidy patří Inuité v Americe, Saamové v Evropě a na severu Asie jsou to např. Čukčové. 8. Mezi vegetační pásy, které se území Arktidy vyskytují, patří mrazové pouště, tundry a místy i severské lesy. 9. Mezi živočichy žijící na území Arktidy patří - lední medvěd, polární opice, polární liška, tučňáci, hranostaj, rosomák, lumík, svištˇ, polární vlk, hadi, polární zajíc, sob, medvěd grizzly, racci, buřňáci, polární kachny, polární husy, tuleni, lachtani , mroži. 10. Permafrost je druh horniny vyskytující se pouze v Arktidě.
Vymezení oblasti
Hranice Arktidy lze stanovit různými způsoby. Nejčastěji se definuje buď jako oblast na sever od severního polárního kruhu, tj. 66°32’ sev. šířky (v tom případě zabírá oblast o rozloze 21,18 mil. km2), nebo jako oblast na severní polokouli, v níž průměrná teplota ani v létě nepřesahuje 10 stupňů Celsia. Její hranice se přibližně kryje s hranicí lesa. V současné době má takto vymezená Arktida rozlohu více než 26 mil. km2. Z politického hlediska je Arktida definována jako oblast ležící na území 8 arktických států (Norsko, Finsko, Rusko, USA, Kanada, Island, Grónsko (Dánsko), včetně Laponska.
Většinu plochy Arktidy zaujímá Severní ledový oceán, převážnou část roku zamrzlý nebo s plovoucími ledovými krami, které cirkulují kolem pólu. Zbytek připadá na severní okraje Evropy, Asie, Grónska a Severní Ameriky včetně přilehlých ostrovů
Podnebí
Arktické klima je ovlivňováno relativním oteplujícím vlivem moře (mořské proudy) a relativně ochlazujícím vlivem pevniny, zejména v zimním období (pevninské ledovce a studené vnitrozemské klima).Globální oteplování v posledních desetiletích se nejzřetelněji projevuje právě v polárních oblastech a v Arktidě způsobuje tání mořského kerného ledu. Tato situace může v blízké budoucnosti významně ovlivnit celosvětové změny klimatu v důsledku změn působení a tras mořských proudů.Po většinu roku převládá vysoký tlak vzduchu (Arktická tlaková výše), je tedy málo oblačnosti i srážek.Oblast ovšem ovlivňují i 2 rozsáhlé pravidelné tlakové níže – Aleutská a Islandská. Jsou zdroji silného vzdušného proudění, zejména v zimě.Aleutská se v zimě nachází nad Aleuty a zasahuje i nad nejzazší západ Ameriky a východ Asie. V létě se potom posouvá na západ do Asie. Islandská se v zimě nachází v severní části Atlantiku, nad Grónskem, zčásti nad severní Kanadou a severní Evropou, v létě významně slábne, zmenšuje se a stěhuje se na západ směrem do Kanady.
Srážky
Vzhledem k převládajícímu vysokému tlaku vzduchu jsou srážky v oblasti všeobecně nízké, mezi 100–150 mm/rok. Naprostá většina srážek je sněhových. Na severním pólu je dlouhodobý průměr 149 mm/rok, na jižním okraji Arktidy 200–400 mm. Jižní výběžek Grónska počítá s 1000–1300 mm ročně.
Teplota
Teplotní podmínky jsou nesrovnatelně vyšší než v Antarktidě. V zimě jsou střední lednové teploty od +3°C (jižní okraj Arktidy) do -40 °C v centrální Arktidě. Naopak střední červencové teploty se pohybují od +10°C na jižním okraji po 0°C v centrální části.Na Severním pólu dosahuje v létě teplota 0-3 °C, v zimě se pohybuje okolo -30 až -40 °C. Nejnižší naměřená teplota je zde -56 °C, nejvyšší +6 °C.Extrémní teploty se vyskytují zejména v subarktických oblastech kontinentální Sibiře a Severní Ameriky, kde např. v okolí východosibiřského Ojmjakonu dosahují zimní minima -78 °C a letní maxima přesahují +30 °C. V oblasti severoamerického Fort Good Hope byla naměřena teplota -63°C.
Obyvatelstvo
Původními obyvateli Arktidy jsou už po tisíciletí Eskymáci, kteří sami sebe nazývají Inuité (Lidé). Naučili se žít v těchto nehostinných polárních krajích Severní Ameriky a Grónska. Kolem polárního kruhu na Aleutských ostrovech žijí Aleuté, kočovní Laponci (Saamové) obývají severní Skandinávii a Čukčové osídlili severovýchodní Sibiř, kde chovají stáda sobů. Polární Eskymáci, nejseverněji žijící lidé na světě, obývají zemi věčného ledu v Qaanaaqu v severozápadním Grónsku, necelých 1 600 km od severního pólu.
V současné době je osídlení člověkem velice nízké, méně než 1 osoba/km2. Osídlení je vázáno zejména na oblasti těžby nerostů, a to hlavně v Asii, kde se nacházejí i města s více než 100 000 obyvateli, jako např. Murmansk, Norilsk či Vorkuta. Nejseverněji položené město je Ny Alesund (78°56´ s.š.) na Svalbardu, nejsevernější sídlo je Alert (82°30´ s.š.) na Ellsmerově ostrově. Celkové osídlení Arktidy čítá asi 10 mil. obyvatel.
Arktida je převážně oblast ledu, sněhu a nezalesněné zmrzlé půdy. I přes nehostinné prostředí však není Arktida mrtvou oblastí, ale překypuje životem. Od jednoduchých organismů žijících v ledě, přes pestrou skladbu mořského života, mořských a suchozemských savců až po lidské osídlení.
Půdy Arktidy
Na nejseverněji položených ostrovech se půdy nevyskytují, je zde mrazová poušť, vyskytují se zde pouze svahové a soliflukční sedimenty. Pouze se místech, kde je větší množství ptačího trusu nalezneme mechy a lišejníky.V Arktidě nalezneme strukturní půdy, vzniklé díky kryogenním jevům. Jižněji potom málo vyvinuté tundrové, bažinaté, močálové a rašelinné půdy s mechy, lišejníky, ale i kvetoucími rostlinami. Velké rozšíření zde má permafrost, trvale zmrzlé půdy. Jejich aktivní vrstva v létě roztává do hloubky 1 m, což se v rovině projevuje jako bažina a v místech mírného sklonu (1°- 2°) způsobuje soliflukci (půdotok). Souvislý permafrost najdeme hlavně v Severní Americe, v nesouvislých pokryvech ho nalezneme až u Bajkalu.
Flora
V Arktické mrazové poušti je rostlinstvo velmi chudé, je zde málo druhů i málo jedinců, směrem k jihu nalézáme kvetoucí rostliny.V přechodné zóně pouštní tundry nalezneme mechy, lišejníky i kvetoucí rostliny, vegetace je však přerušovaná, vzrůst rostlin je malý. Z rostlin jsou zde například lomikámeny, řeřišnice, dryádka polární, trávnička, polární vřes, pryskyřník, rdesno a různé trávy. Z dřevin nalezneme vrbu bylinnou.V tundře se nachází souvislá vegetace, je zde i bohatší druhové složení. To obsahuje výše zmíněné druhy a z dalších např. břízu zakrslou, vrbu laponskou, pěnišník laponský, olši zakrslou či zakrslé jeřáby. Vše je keřovitého charakteru.Na několika místech do Arktidy zasahuje tajga, např, v Severní Americe (Sewardův ostrov, dolní tok Mackenzie, SV od Velkého medvědího jezera), Asii (Tajmyr, ústí řek Chatonga, Lena, Kolyma, Jana, Indigirg) nebo jižním Grónsku.
Fauna
Živočišstvo je v Arktidě chudé, ale bohatší než v Antarktidě. Nejvíce druhů nalezneme v moři. V oblasti zcela chybí plazi, obojživelníci a stromoví živočichové.Nejseverněji žijící živočichové jsou lední medvěd a polární liška. Z kožešinových živočichů zde nalezneme hranostaje, rosomáka, lumíky, sviště, polární vlky, polární zajíce či ovci sněžnou. V Severní Americe soba, jelena karibu či pižmoně. V Arktidě žije mnoho ptáků, jen málo jich zde ale hnízdí. Najdeme zde racky, buřňáky, chaluhy, rybáka dlouhoocasého (migruje z Antarktidy až 22 tis. km), polární kachny, polární husy a kura sněžného. V létě je zde velké množství hmyzu, hlavně komáři v bažinatých územích. Na vodu vázané živočichy můžeme rozdělit na 3 kategorie: sladkovodní (pstruh, losos, štika, lipan), mořstí (treska, sleď, platýz, grónský žralok, kapelín) a velcí mořští savci (velryby, tuleni, lachtani, mroži).
Historie poznávání Arktidy
Poznávání Arktidy začalo kolem roku 330 př. n. l., kdy se Pytheas z Massilie vydal na Britské ostrovy, odkud podnikl cestu na sever, k zemi Thule (dodnes se neví, co za zemi to mělo být), za kterou se rozkládá „mrtvý ledový oceán“. Prvními skutečnými objeviteli byli ovšem až Vikingové. Roku 850 n. l. objevili Faerské ostrovy, r. 865 objevili a osídlili Island, odkud se vydal Gunnbjörn do Grónska. Jižní a jihozápadní pobřeží Grónska bylo osídleno v dalších letech poté, co sem r. 981 se 14 loděmi dorazil Erik Rudý. Kolem r. 1001 se Leif Eiriksön vylodil na pobřeží Labradoru. V roce 1114 objevili souostroví Svalbard (Špicberky; dán. „Holé pobřeží“). Od 15. století zamrzal severní Atlantik (od Islandu ke Grónsku byl souvislý led), což způsobilo úpadek a zánik vikinských kolonií v Grónsku a New Foundlandu. Dalšími objeviteli v arktické oblasti byli především Portugalci, kteří kolem r. 1500 zkoumali jižní Grónsko, New Foundland a Labrador.
Hledání severovýchodní cesty
Hledání severovýchodního průjezdu bylo důležité zejména z ekonomických hledisek kratšího námořního spojení mezi Evropou a Asií. První pokusy o nalezení této cesty začaly již od poloviny 16. století. Na konci 16. st. se neúspěšně vrátil např. Holanďan Vilém Barents, jenž chtěl plout přímo přes pól. Roku 1648 Rus Samion Děžněv plující z Novosibiřských ostrovů objevil nejvýchodnější bod Asie a obeplul ho (Děžněvův mys), celým průlivem však neproplul. To, že se jedná o průliv objevil až v letech 1725–1730 Dán v ruských službách Vitus Bering, jehož jméno dnes průliv nese. První celkový průjezd severovýchodní cestou vykonala v letech 1878–1880 švédská výprava lodi Vega, kterou vedl Nordenskjöld.
Hledání severozápadní cesty
Při hledání severozápadního průjezdu se uskutečnilo mnoho neúspěšných výprav, jichž se účastnili objevitelé jako např. Frobisher, Hudson, James Clark Ross (r. 1831 objevil severní magnetický pól), John Franklin, McClure a další. Úspěšnou výpravou byla až v letech 1903–1905 výprava Roalda Amundsena na motorové lodi Gjöa. Loď sice uvízla, avšak Amundsen pokračoval pěšky a průjezd objevil.
Soupeření velmocí
Oblast je strategickou i z pozice supervelmocí, jelikož přelet přes Arktidu byl v dobách Studené války nejkratší spojnicí mezi soupeřícími velmocemi. Stavba vojenských základen v oblasti na sebe nenechala dlouho čekat.Na počátku 21. století vyvstala také otázka nároků na mořské dno v této oblasti. Jsou předpoklady, že se zde nacházejí ložiska surovin, o něž jeví zájem všechny státy oblasti. V roce 2007 zahájilo Rusko výzkumy, mající zdůvodnit jeho nároky na oblast až k pólu.
lachtan ušatý lumík rosomák pižmoň hranostaj
(cs.wikipedia.org/wiki/Lachtan_ušatý) (cs.wikipedia.org/wiki/Lumík) (cs.wikipedia.org/wiki/Rosomák) (en.wikipedia.org/wiki/Muskus) (cs.wikipedia.org/wiki/Lasice_hranostaj)
iglú Inuité rok 1917 saamská žena Čukča v zimním oděvu Čukčové - 19.století
(cs.wikipedia.org/wiki/Iglú) (en.wikipedia.org/wiki/Eskimo) (cs.wikipedia.org/wiki/Sámové) (sibirskakultura.blogspot.com)
Severní pól na Zemi je místo, kde zemská osa protíná zemský povrch, a ze kterého se navíc Země při pohledu dolů jeví, jako by se otáčela proti směru hodinových ručiček. Severní pól se nachází přibližně uprostřed Severního ledového oceánu. Geografický severní pól je situován na 90° zemské šířky. Ještě v 19. století panovaly o přesné pozici severního pólu nejasnosti. První výprava na dobytí a prozkoumání severního pólu podniknuta roku 1871 byla vedena Charlesem Francisem Hallem pod patronací Američanů . Výprava nesla označení Polaris expedition (Polární expedice) a skončila katastrofou.Další expedice v dubnu 1895 byla vedena Fridtjofem Nansenem. Expedice dosáhla 86° 14´ severní šířky.První prokazatelné dosažení severního pólu se podařilo 12. května1926 posádce vzducholodi Norge. Předchozí výpravy (Frederick Cook1908, Robert Edwin Peary1909 a Richard Byrd1926 - letěl k pólu letadlem jen několik dnů před Norge) nemají dosažení pólu dostatečně prokázáno. Především Peary byl dlouho pokládán za prvního pokořitele severního pólu, ke kterému mělo dojít 6. dubna1909, výzkumy v 80. a 90. letech minulého století ovšem jeho úspěch zpochybnily. Prvním Čechem na severním pólu byl v roce 1928František Běhounek, který nad pólem přeletěl ve vzducholodi Italia.Kromě severního pólu geografického ještě existuje severní pól magnetický.
Historie v datech Severní pól - je pokryt plovoucím ledem v Severním ledovém oceánu. Tlouštˇka ledu se může pohybovat od 3-4 metrů až po 20 metrů. Led, který se utvoří za 1 rok, má tlouštˇku kolem 1 metru. Území pokryté ledem se pohybuje mezi 9 a 12 miliony km čtverečními. Navíc led, který pokrývá Grónsko na ploše asi 1,7 milionů km čtverečních, obsahuje okolo 2,6 milionů krychlových ledu.Vědci se nemohou shodnout, kdy led kolem severního pólu zmizí vlivem globálního oteplování. Existují teorie, že led zmizí do roku 2100. Jiné teorie hovoří o tom, že do roku 2020 zmizí led na celém území během letního období. Jižní pól - Kontinent je pokryt vrstvou pevninského ledovce, která pokrývá téměř 14 milionů km čtverečních a obsahuje 25-30 milionů km krychlových ledu. Tento ledovec se podílí asi 70% na zásobách veškeré pitné vody na Zemi. (en.wikipedia.org/wiki/Polar_ice_cap)
Antarktida
rozloha - 13 176 730 km nejvyšší vrchol - Vinson Massif, Ellsworthovo pohoří, 4 897 m nejvyšší činná sopka - Mount Erebus, Rossův ostrov, 3 794 m největší ostrov - ostrov Alexandra I., 43 200 km největší poloostrov - Antarktický pol., 300 000 km nejvyšší naměřená teplota - argent.pol.stanice Esperanza - +14 stupňů Celsia nejnižší naměřená teplota - ruská pol.stanice Vostok - - 89,4 stupně Celsia Většinu povrchu tvoří věčný led s tlouštˇkou okolo 3000 metrů. Kdyby byl led odstraněn, kontinent se změní v souostroví. ( cs.wikipedia.org./wiki/Geografie_Antarktidy)
Pól chladu (někdy také zimy) je místo (nebo oblast) na dané polokouli Země (nebo celé Země), kde jsou nejnižší teploty vzduchu na povrchu.Na severní polokouli jsou tyto póly dva:
Na jižní polokouli je pól zimy jeden:
V Arktidě se nachází 19 geologických pánví. V některých z nich již byly objevena ložiska ropy a zemního plynu, zatím nejvýznamnější je tzv.Alaska North Slope, kde se ropa těží od roku 1968. v Prudhoe Bay. Jen část z těchto pánví je prozkoumána - např. ty v Beaufortově moři anebo v západní části Barentsova moře. Američtí geologové podle výsledků geologického průzkumu z roku 2008 odhadují, že na sever od severního polárního kruhu se nachází 90 miliard barelů ropy a 44 miliard barelů plynu.Více než polovina z toho by měla být ve třech oblastech - na Aljašce, v Americko-asijské pánvi a na východ od Grónska. ( en.wikipedia.org/wiki/Petroleum_exploration_in_the_Arctic)
Rusko zahájilo nová závod o ropu v Arktidě, když prezident Medvěděv požádal šéfy bezpečnostních organizací, aby v regionu vytvořili oficiální hranice. Medvěděv prohlásil, že si Rusko činí nárok na obrovskou část Arktidy. V ruské Radě národní bezpečnosti řekl, že toto území je pro Rusko strategicky důležité. Podle odhadů jsou v regionu miliardy tun rezerv ropy a zemního plynu, které nyní budou přístupné,jak v důsledku globálního oteplování taje arktický led. Rusko zdůraznili, že bude hájit své zájmy v Arktidě proti soupeřícím zájmům ze strany USA, Kanady, Norska a Dánska. ( www.blisty.cz/art/42807.html/ ) - 17.9.2008
|
Investice do rozvoje vzdělávání.