Jádrové a periferní oblasti Evropy |
 |
 |
|
jádrová oblast globálního významu jádrová oblast kontinentálního významu jádrová oblast státního významu periferní oblast Porúří Porýní Horní Slezsko Donbas Midlands Benelux Lotrinsko Alsasko ekonomická integrace Evropská unie OECD CEFTA Visegrádská čtyřka
Bičík I. a kol.: Regionální zeměpis světadílů, NČGS, Praha 2002 další zdroje informací: Baar V. a kol.: Hospodářský zeměpis - Regionální aspekty světového hospodářství, NČGS, Praha 2003 Školní atlas světa, Kartografie, Praha, 1989, 1996 Školní atlas světa, Kartografie, Praha, 2007, 2008
1. V části "Zábava a zajímavosti" si vyhledejte, jak jsou dva základní pojmy - PERIFERNÍ a JÁDROVÁ OBLAST - definovány. Na základě definic rozhodněte, zda následující oblasti Evropy patří mezi jádrové či periferní oblasti evropského významu. Všechny oblasti si najděte v atlase.
- sever Finska, Midlands, státy Beneluxu, Porúří, východ Polska, Řecko, Horní Slezsko, okolí Moskvy, Švýcarsko, Skotsko, Porýní, Kalábrie, Pádská nížina, sever Francie, Madˇarsko, Donbas, jihovýchod Anglie, Portugalsko2. Na následující mapce je znázorněn tzv. banán - hlavní jádrová oblast kontinentálního významu v rámci Evropy. a) Které státy či jejich části jsou součástí této jádrové oblasti kontinentálního významu? b) Které z jádrových oblastí nižšího řádu z úkolu č.1 do této jádrové oblasti zasahují a jsou její součástí?
3. V mapce jsou označeny regiony - jádrové oblasti kontinentálního a národního významu. Území jsou označena čísly. Přiřadˇte k daným číslům jeden z uvedených pojmů ( např.1= sever Francie ). - Moskva a její okolí, Porýní a Porúří, Horní Slezsko, Dolní Slezsko, západ Švýcarska, Donbas, Midlands, sever Itálie, jih Anglie, sever Francie, Benelux
4. Zařadťe následující města do jádrových oblastí z úkolu číslo tři. Pracujte s atlasem. - Rotterdam, Essen, Katowice, Manchester, Milán, Paříž, Metz, Doněck, Amsterdam, Dusseldorf, Londýn, Haag, Turín, Kolín n.Rýnem, Duisburg, Charkov, Jaroslavl, Zabrze, Nancy, Antverpy, Basilej, Bytom, Dortmund, Sheffield, Janov, Lille, Utrecht, Gliwice, Dover, Padova, Ženeva, Sosnowiec, Liverpool, Bochum, Birmingham, Lausanne, Vladimir, Leeds, Gent, Wroclaw, Strasbourg5. Porovnejte velikost HDP v evropských státech . a) Uvedťe prvních deset států s nejvyšším HDP. Kde se tyto státy nacházejí z hlediska hlavní jádrové oblasti? b) Které státy ( 10 ) mají naopak nejnižší HDP v Evropě? Kde se nacházejí?
Poznámky: 1) Pokud není uvedeno jinak, jedná se o údaje za rok 2008. 2) Všechny údaje jsou převzaty z: en.wikipedia.org/wiki/Albania - en.wikipedia.org/wiki/United_Kingdom. 3) Údaje jsou v dolarech na osobu a rok. HDP(PPP) = parita kupní síly - údaj bere v potaz náklady na život v dané zemi 4) Seznam evropských zemí je převzat z en.wikipedia.org/wiki/List_of_European_countries. 5) V tabulce chybí údaje za Vatikán (nejsou uvedeny) a Kosovo ( je stále zahrnut v údajích za Srbsko).
6. Evropa je kontinent tvořený mnoha státními celky, je politicky roztříštěná a ekonomicky nestejnorodá. Cestou, jak tuto roztříštěnost překonat, je ekonomická integrace. Je to i cesta, jak příliš nezaostat za dalšími dvěma globálními jádrovými oblastmi, vedoucí severoamerickou a dynamicky se rozvíjející východoasijskou. Přečtěte si článek o EU a odpovězte na otázky: a) Které státy patří mezi zakládající členy EU, tehdy ještě pod názvem EEC ( česky EHS )? b) Spojením kterých organizací vzniklo Evropské společenství ( EC, česky ES )? c) Které státy rozšířily řady EC v roce 1973, 1981 a 1986? d) Co bylo výsledkem Maastrichtské smlouvy v roce 1993? e) Které státy přistoupily k EU v roce 1996? f) Kdy se poprvé staly členy EU i státy postkomunistické? Které to byly? g) Kdy naposledy došlo k rozšíření EU? h) Které státy EU nepoužívají euro? Evropská unie (EU) je politická a ekonomická unie, kterou od posledního rozšíření v roce 2007 tvoří 27 evropských států s téměř 500 miliony obyvatel (přibližně 7,5 % světové populace). EU vznikla z Evropského společenství v roce 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii, známější jako Maastrichtská smlouva, která navazovala na evropský integrační proces od padesátých let.
Mezi základní principy EU patří přenesení některých pravomocí národních států na Evropská společenství. EU má však pouze ty pravomoci, které jí byly svěřeny jednotlivými členskými státy, nelze tedy hovořit o EU jako o federaci. Její způsob rozhodování je ve světovém měřítku unikátní, proto je Evropská unie považována za státní uspořádání sui generis (= svého druhu, mající svérázný charakter).
Cílem EU je vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové unie, podpora rozvoje a růstu hospodářství, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a zlepšování životní úrovně a kvality životního prostředí. K zabezpečení těchto cílů slouží čtyři základní svobody vnitřního trhu: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, a dále společné politiky Evropské unie například v oblastech hospodářské soutěže, měnové unie, společné obchodní politiky a zemědělství.
Právní základ Evropských společenství představují především primární prameny, které mají povahu mezinárodních smluv, z nichž nejvýznamnější jsou zřizovací smlouvy, a sekundární prameny, jež se blíží právu vnitrostátnímu.[2] Mezi ně náleží přímo účinná nařízení a směrnice.
Po otřesných zkušenostech 2. světové války bylo hlavním motivem evropské integrace začátku 50. let zabezpečení míru a bezpečnosti na kontinentě – převažoval názor, že mír a bezpečnost nedokáží zajistit klasické národní státy, ale mezinárodní spolupráce. Zdůrazňovala se také potřeba „nového ducha“ v protikladu k předválečnému ekonomickému a politickému nacionalismu.
Robert Schuman, ministr zahraničí Francie, symbolicky 9. května 1950 předložil návrh sjednocené Evropy, známý jako Schumanův plán nebo deklarace[3] (komunistickými režimy pejorativně zvaný Schumanova doktrína[zdroj?]), který konkretizoval předcházející prohlášení západoevropských politiků. Tak vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO, 1952), Evropské hospodářské společenství (EHS, 1958) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom, 1958). Slučovací smlouva od roku 1967 spojila jejich řídící orgány a rozpočet v Evropská společenství.
V roce 1985 byl přijat dokument Bílá kniha o opatřeních k dokončení vnitřního trhu do roku 1992, který analyzoval situaci jako podklad pro budoucí jednání o Jednotném evropském aktu. Ten spolu s Schengenskou dohodou o volném pohybu osob položil základ pro další integrační aktivity.
Maastrichtská smlouva v roce 1992 přinesla výraznou reformu zakládajících smluv. Nově se na evropské úrovni začalo spolupracovat v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a justičních záležitostí. Smlouva přejmenovala EHS na Evropské společenství a dala základ Evropské unii, která měla pomocí tzv. tří pilířů zastřešovat všechny existující integrační aktivity. V roce 1999 (účetně), resp. 2002 (hotovostně) byla zavedena společná měna euro.
Přijetí postkomunistických států v letech 2004 a 2007 ukázalo na potřebu reformy rozhodovacích procesů při rostoucím počtu členů, která by zvýšila pružnost a akceschopnost EU. Snahu o sjednocení evropských orgánů a jasné vymezení pravomocí EU tzv. Evropskou ústavou však na jaře 2005 obyvatelé některých států v referendech odmítli. Nahradit ji má Lisabonská smlouva, jejíž ratifikace se v roce 2009 dokončuje.
Rozšiřování EU Zakládajícími členy dnešní EU byly v roce 1952 Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, SRN a Nizozemsko - takzvaná „šestka“. K prvnímu rozšíření tehdejších Evropských společenství (EHS, ESUO a Euratom) došlo až o 21 let později, v roce 1973. V tomto roce byly za členy přijaty Dánsko, Irsko a Spojené království. V roce 1981 se Evropská společenství rozšířila o Řecko, které bylo v roce 1986 následováno Portugalskem a Španělskem - rozšíření druhé a třetí, takzvané jižní. Čtvrté rozšíření - zvané severní - v roce 1995 přidalo k EU další tři země: Finsko, Rakousko a Švédsko. Společně s těmito zeměmi vyjednávalo o členství v EU také Norsko, jehož obyvatelé ale nakonec vstup odmítli v referendu. Šlo již o jeho druhé odmítnutí členství v Unii - poprvé norští voliči zamítli členství v roce 1973. Norsko ale zůstává členem Evropské sdružení volného obchodu (ESVO). Sjednocení Německa 3. října 1990 zvětšilo Unii o pět zemí bývalé NDR. Oficiálně nešlo o rozšíření EU, nové země Spolkové republiky Německo převzaly její právní řád a i mezinárodní status. Předposlední páté rozšíření EU - zvané východní - proběhlo 1. května 2004, kdy se Unie rozšířila o 10 zemí: Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Zatím poslední šesté rozšíření – Od 1. ledna 2007 jsou členy EU Rumunsko a Bulharsko. ( V článku jsou použity materiály z: cs.wikipedia.org/wiki/Evropská_unie)
státy eurozóny (modrá barva) rozšiřování EU
en.wikipedia.org/wiki/File:Eurozone_map_2009.svg en.wikipedia.org/wiki/Member_State_of_the_European_Union
7. Mezi další organizace, jejichž cílem je podporovat ekonomický a sociální rozvoj, udržování bezpečnosti a dodržování lidských práv, patří: Rada Evropy ( Council of Europe ) - cs.wikipedia.org/wiki/Rada_Evropy OECD - cs.wikipedia.org/wiki/Organizace_pro_hospodářskou_spolupráci_a_rozvoj CEFTA - cs.wikipedia.org/wiki/CEFTA Visegrádská 4 - cs.wikipedia.org/wiki/Visegrádská_čtyřka Co jednotlivé zkratky a názvy znamenají a které státy jsou jejich členy? Vyhledejte si na internetu.
JÁDROVÁ OBLAST ( citace - Bičík I. a kol.: Hospodářský zeměpis, Globální geografické aspekty světového hospodářství, NČGS, Praha 2003, strana 31-32 )
V jádrových oblastech se soustředˇuje rozhodující průmyslový, obslužný i populační potenciál (daného státu). V nich se koncentruje rozhodující hospodářský potenciál ( "tažná" průmyslová odvětví, hlavní centra dopravy, špičkové služby, výzkumné a vzdělávací instituce nejvyšší úrovně aj.), směřuje sem výrazný proud přistěhovalců (mnohdy i ze zahraničí), nalezneme zde vyšší výdělky a vyšší úroveň vzdělanosti, klíčové kapacity bankovnictví a vysokoškolských institucí i výzkumu, rychlejší přijímání nových myšlenek a nových způsobů života ze zahraničí apod. Příkladem takového centra může být Budapeštˇ. Tam se jako ve výrazně dominantním centru průmyslu jinak převážně agrárního státu koncentrovala na ploše asi 5% území od poč.20.st. asi pětina obyvatelstva.
Podobný vývoj, jaký se odehrával na konci 18. a v 19.st. na národní úrovni, se pozvolna prosazoval i v úrovni nadnárodní, nejdříve na jednotlivých kontinentech, později i celosvětově. Jednotlivá národní centra, díky rozdílnosti geografické polohy i rozdílné síle hospodářského zázemí, se rozvíjela různě rychle. Většina center, která postupně nabyla nadnárodního a později i globálního významu, leží na pobřeží oceánů, popřípadě při pobřeží okrajových moří. Na kontinentální úrovni se prosazují centra a aglomerace především svou výhodnou ekonomicko-geografickou polohou. Ta vyplývá z výskytu nerostných surovin (např. Hornoslezská konurbace s centrem v Katovicích), z polohy uprostřed státu (Madrid, Řím), z průmyslové a výzkumné základny podpořené politickou mocí (Moskva, Kijev) nebo z intenzivních vztahů k hlavním hospodářským centrům a dopravním tahům. Většinou vyplývá i z dlouhotrvající špičkové pozice jak v politickém, sídelním, tak i hospodářském postavení v jednotlivých zemích (Berlín, Varšava aj.). Jen jejich postavení ve světovém hospodářství a politice je o něco nižší. ( konec citace )
V současné době můžeme rozlišit tři hlavní ekonomická centra globálního významu: - (západo)evropské - severoamerické - výchoasijské
PERIFERNÍ OBLAST Periferní oblasti se nacházejí daleko od center, je zde zpravidla nižší hustota osídlení (není vždy pravidlem, např.Bangladéš) i nižší životní úroveň, není zde velká koncentrace průmyslové výroby, často se můžeme setkat i s tradičními formami hospodaření. To vše ovlivňuje i kvalitu životního prostředí, které je v periferních oblastech většinou čistší a zachovalejší.
Jádrové oblasti v Evropě:
Lotrinsko ( Francie ) Midlands (zeleně) Donbas (Ukrajina) cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lorraine_map.png en.wikipedia.org/wiki/Donbass
cs.wikipedia.org/wiki/soubor:Rhur_area-map.png
sever Itálie Randstadt Holland (Benelux) en.wikipedia.org/wiki/File:po_bacina_idrografica.png en.wikipedia.org/wiki/Randstad
Porýní (Německo) Horní Slezsko (Polsko) cs.wikipedia.org/wiki/Soubor.Rhineland.jpg en.wikipedia.org/wiki/Upper_Silesian_Industrial_Region
|
Porúří (Německo)
Investice do rozvoje vzdělávání.