Jelínek J., Zicháček V.: Biologie pro střední školy gymnazijního typu, kapitola Žahavci

prezentace o žahavcích

prezentace o sasankách

text s obrázky žahavců

video na youtube o čtyřhrance

1. Pozorně si přečtěte úryvek článku o sasankách a odpovídejte na otázky. Do políček vpisujte ano, jestliže jsou uvedené informace o medúzce sladkovodní správné, ne, jestliže jsou nesprávné.

Většinu roku bychom medúzky hledali v našich vodách marně. Průsvitné UFO, které vidíte na fotografiích, je totiž jen jedním ze stadií tohoto zvláštního živočicha. Z oplozeného vajíčka se nejprve vylíhne drobná plovoucí larvička, která přisedá k pevnému podkladu na dně. Tam z ní vyroste jen několik milimetrů velký průsvitný polyp. Vypadá jako nezmar se zakrnělými chapadélky. V tomto stadiu může přežívat i několik let. Živí se zooplanktonem, a pokud se mu daří dobře, rozmnožuje se pučením. Pupenů může mít hned několik druhů - některé k němu zůstanou přichyceny a mění se v další polypy, jiné se oddělí, změní se v plazivé larvičky a založí kolonii někde jinde. Všechna tato stadia jsou drobná, skrytá někde na dně a jen málokomu se podaří je najít. Pouze pokud teplota vody vzroste na delší dobu nad 20°C, objeví se na polypech třetí typ pupenů, které se postupně změní v dospělou medúzku. Ta může dorůst velikosti až 3 cm, volně plave ve vodě a svými žahavýmí chapadélky loví plankton. Právě s ní se při troše štěstí můžete setkat při koupání. Medúzová stadia jsou skutečnými dospělci - jsou to buď samečci nebo samičky a mohou se pohlavně rozmnožovat. Z oplozeného vajíčka vzniká znovu larvička a celý kruh se uzavírá.

Pravou domovinou medúzek je Čína, u nás byly medúzky poprvé zjištěny na Vltavě roku 1930. V současné době se občas vyskytnou v některých pískovnách v Polabí, ale i v zatopených lomech nebo přehradních nádržích.

Upraveno a zkráceno podle Petrusek, Adam. UFO v našich vodách (17. 9. 2002)

Tištěné ABC, Abc 18/2002, dostupné z http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=4120

Autor fotografie: Popelár, Martin pro Aktuálně.cz

2. Korálové útesy a ostrovy

a) Koráli potřebují k životu teplo a dostatek minerálních látek, zejména vápenatých solí pro stavbu svých schránek. To vše nalézají v hojné míře v teplých mořích v oblasti rovníku. Teplá voda však má poměrně nízký obsah kyslíku.

Jak se s tímto problémem koráli vyrovnávají?

b) Sasanky jsou živočichové připomínající krásné květy. Tato podoba je zrádná, protože chapadla sasanek produkují jed, který je pro mnohé ryby smrtelně nebezpečný. Přesto má většina sasanek rybí podnájemníky (např. klauni, sapíni, komorníci).

Jak to, že těmto překrásně zbarveným rybám sasanka neublíží?

Jak funguje vzájemná symbióza?

c) Živočichové, žijící v korálovém útesu, vypadají často velmi bizarně. Mají pestré barvy, četné výrůstky, ostny, vějíře, ...

Vysvětlete proč?

d) Proč patří korálové útesy k nejohroženějším ekosystémům na Zemi?

Odpovědi na otázky najdete např. na www.iabc.cz/scripts/detail.php

1. Když medúzy léčí

Vybráno z článku Andrle, Michal: Když se medúzy zblázní [online]. 19. 12. 2008. Celý článek dostupný z http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2008121913

Obrovský populační boom medúz přinutil vědce, aby se více věnovali studiu ustrojení medúz. Jejich přemnožení by pak nemuselo mít pouze negativní stránky. Z některých medúz je možno získávat kolagen, který lze využívat mimo jiné k léčbě revmatické artritidy. Nedávná studie japonských vědců pod vedením Kiminori Ushidy z Institutu pro fyzikální a chemický výzkum v japonské Hirosawě ukázala, že z těl medúz je možno získávat protein mucin, který je možno využívat ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Z těla medúzy Aequorea victoria lze izolovat látku, která je známá jako „zelený fluorescenční protein“. Ten vyniká vlastností, které se odborně říká bioluminiscence. Laicky řečeno takové medúzy „svítí“. Za pomoci bioluminiscenčních látek je možno studovat nejrůznější procesy v živých tkáních. Za objev těchto vlastností byla v roce 2008 dokonce udělena Nobelova cena za chemii třem vědců: Japonci Osamu Shinomurovi a Američanům Martinovi Chalfiemu a Rogeru Tsienovi.

2. Nebezpečí i pro lidi

Vybráno z článku Ovládnou svět medúzy dostupného z http://www.stoplus.cz/archiv/meduzy.html

Pohromou pro turisty na jihu Evropy jsou invaze žahavých medúz do pobřežních vod nejznámějších letovisek, kde znepříjemňují lidem koupání. Zatímco v Evropě a severní Africe jde většinou jen o druhy, které člověku způsobí bolestivé, ale život neohrožující popálení, v Austrálii se vyskytují prudce jedovaté druhy medúz. Kontakt s nimi může vést k srdečnímu selhání nebo i cévní mozkové příhodě v důsledku náhlého zvýšení tlaku. Smutně proslulé jsou australské čtyřhranky. Jedna z nich, známá jako Fleckerova mořská vosa (Chironex fleckeri), měří jen několik centimetrů, chapadla však dorůstají několikametrové velikosti. Jejich jed vyvolává prudkou bolest, křeče, dýchací potíže a srdeční selhání. Smrt může nastat po několika minutách, ale i po několika hodinách.
Velmi nebezpečná je čtyřhranka smrtelná žijící na severním pobřeží Austrálie a kolem indonéských a malajsijských břehů. Je velká asi jako fotbalový míč, má čtyřiadvacet očí a šedesát třímetrových chapadel. Ta skrývají dvě stě milionů žahavých buněk s velmi prudkým jedem.p>

Téměř stejně jedovatá je čtyřhranka útočná, která se vyskytuje v Tichém oceánu kolem Malediv a u pobřeží Malajsie, Indočíny, Filipín a Austrálie. Čtyřhranka smrtelná ani čtyřhranka útočná nejsou v podstatě agresivní. Ohroženi ale bývají rybáři, kterým se jedovaté medúzy připletou do sítí nebo koupající se děti a turisté, kteří je vyruší.
Při zasažení jedem těchto dvou druhů je malá šance na přežití. Tělo se začne svíjet v prudkých křečích, objeví se zástava dechu a nepravidelný pulz. Bezvědomí a smrt nastávají většinou během několika minut. Jed jediné takové čtyřhranky stačí k usmrcení dvou set padesáti lidí. K nehodám dochází i přes varovné tabule na ohrožených úsecích pobřeží. Pro obyvatele Dálného východu čtyřhranka útočná nepředstavuje jen obávanou hrozbu. Bez chapadel a řádně naporcovaná patří k vyhledávaným kulinářským specialitám asijské kuchyně. Jí se syrová, marinovaná s octem nebo dušená.

zroj obrázku: wikipedia.org