pokožka - vrstva rohová, vrstva zárodečná

škára

podkožní vazivo

melanin

papily

volná nervová zakončení

hmatová (Meissnerova tělíska)

Krauseova tělíska

Ruffiniho tělíska

Vater - Paciniho tělíska

kožní deriváty - vlasy, chlupy, vlasový váček, vlasová pochva, vlasová cibulka, vlasová papila, vzpřimovač chlupu, nehty

žlázy - mazové, potní, apokrinní, mléčné

akné

melanom

dermatitida

cyanóza

výměna tepla - sálání, odpařování, proudění, vedení

fyziologická teplota

bazální metabolismus

svalový třes

vazokonstrikce

podchlazení

přehřátí

úžeh

úpal

omrzliny

popáleniny

Jelínek J., Zicháček V.: Biologie pro střední školy gymnazijního typu, kapitoly - Soustava kožní a Tělesná teplota a její udržování

Výuková prezentace - Kůže a hmat

Prezentace kůže

Další zdroje informací:

Elaine N. Marieb, R.N., Ph.D., Mallat Jon, Ph.D.: Anatomie lidského těla. Brno: CP Books, a.s., 2005. 863s. ISBN 80-251-00669

Parker S.: Lidské tělo. Praha: Knižní klub, 2007. 256 s. ISBN 978-80-242-2211-0

1. Popáleniny:

a) Na následujícím schématu jsou znázorněny stupně popálení. S pomocí schématu vysvětlete, jak se projevuje 1., 2. a 3. stupeň popálení.

Zdroj: www.wikipedia.org

b) Zamyslete se nad tím, jaké funkce plní kůže, a uveďte, které funkce jsou narušeny při popálení.

c) K rychlému odhadu rozsahu popálenin slouží pravidlo devíti (viz. obrázek). Kolik procent je přibližně postiženo popálením, jestliže si někdo popálí záda a hýždě, zadní stranu horní končetiny a zadní stranu levé dolní končetiny?

Obr. Pravidlo devíti:

d) Kolik procent těla má přibližně popáleno děvče na obrázku?

Zdroj: www.wikipedia.org

e) Následující fotografie zachycují popáleniny různých stupňů. Určete u jednotlivých obrázků stupeň popálení a své tvrzení zdůvodněte:

a)	b)	c)
d)	e)	f)

f) Jaké dva nejzávažnější problémy vznikají u pacientů s těžkými popáleninami?

g) Jakým způsobem poskytnete první pomoc při popálení?

2. Stavba kůže:

a) Zopakujte si stavbu kůže a pojmenujte očíslované části na obrázku:

Zdroj: www.wikipedia.org

b) Doplňte do textu vhodné pojmy:

Kůže je naším největším orgánem, váží několik kilogramů a zaujímá plochu ........................ metry čtvereční. Kůže má dvě hlavní strukturální vrstvy. Vnější se nazývá ............................ a má především ...................................... funkci. Nejsvrchnější buňky této vrstvy stále rohovatí, odumírají a ...................................... .Spodní vrstva neboli ...................................... obsahuje mnoho čidel, které umožňují .......................................... Potní žlázy a roztažitelné cévy ve škáře pomáhají regulovat tělesnou ................................................ . Pod touto vrstvou je ještě jedna vrstva, která je někdy také považována za součást kůže. Nazývá se ................................................ Působí jako nárazník a zajišťuje tepelnou izolaci. Barva kůže záleží na typu a kvalitě pigmentů v pokožce. Kožní barvivo se nazývá ............................... a chrání kůži před škodlivým ................................ zářením. Přídatné kožní orgány neboli ....................................................... jsou vlasy, chlupy, nehty a kožní .......................... .

3. Tělesná teplota:

Prohlédněte si obrázek a odpovězte na otázky:

a) Na obrázku jsou zaznačeny procesy výměny tepla mezi organismem a prostředím. Určete, které šipky znázorňují PROUDĚNÍ (konvekci), SÁLÁNÍ (radiaci), VÝPAR (evaporaci) a VEDENÍ (kondukci).

b) Rozhodněte, zda platí uvedená tvrzení. V případě, že tvrzení neplatí, zdůvodněte, proč?

c) Pomocí grafu doplňte text:

Teplota lidského těla se pohybuje v rozmezí .......................................... (fyziologická teplota) s charakteristickým kolísáním během dne. Ranní minimum nastává mezi............................................... hodinou, odpolední maximum je mezi .................................................. .

d) Odpovězte na otázky:

- Teplo vzniká jako vedlejší produkt metabolismu. Který orgán je největším producentem tepla?

- Jak reaguje lidské tělo na chlad?

4. Kožní deriváty:

a) Pojmenujte očíslované části na obrázku:

Zdroj obrázku: www.wikipedia.org

b) Vysvětlete, jak dochází k šedivění a bělání vlasů.

c) Vysvětlete, čím je způsobena tzv. "husí kůže"?

d) Výjmenujte 4 typy kožních žláz a uveďe, jakou mají funkci.

Co o tetování možná nevíte

Podstatou tetování je vnášení pigmentu pomocí jehly do dermis (škáry):

Zdroj obrázku:www.wikipedia.org

Historie tetování

V pátrání po nejranějších kořenech a známkách trvalého zdobení kůže lze zajít až do doby 5000 př.n.l., kdy žil ledový muž Ötzi, jehož mumifikované tělo bylo nalezeno v ledovci. Ten měl velké množství teček a čárek okolo kloubů na rukou a nohou. Má se za to, že jeho tetování měla sloužit proti artróze a jiným kloubním onemocněním. S čistě estetickou záležitostí, jakou je tetování dnes, tak mělo pramálo společného.

Pravdou však je, že nejprve bylo používáno při náboženských rituálech a bylo projevem jisté tradice každého kmenu. Na Borneu si lidé nechávali trvale ozdobit prsty na rukou a zápěstí, což je mělo chránit před nemocemi.

Jedna z prvních tetování vyspělých starověkých kultur byla objevena u Egypťanů, odkud se později rozšířila na Krétu, do Řecka, Persie a Arábie. Na každém z těchto míst se později specifickým způsobem vyvíjela, a to jak co do účelu, tak co se týče vzorů. Řekové je používali jako komunikaci mezi špióny, již se tak mohli navzájem identifikovat a zjistit své postavení v žebříčku. Římané naopak trvale značili zločince a otroky. Lidé z rodu Ainu pocházející ze západní Asie tetováním prokazovali své společenské postavení. Tetované dívky tak dávaly na vědomí, že jsou vdané. Odtud se tetování dostalo až do Japonska, kde se vyvinulo v náboženský a obřadní rituál. Z Polynésie se zas rozšířilo až na Nový Zéland. Nejznámější a dodnes používané tetování tváře je zvané Moko. Dokonce velmi izolovaně žijící kmeny na Aljašce znaly a používaly tetování, z jehož stylu je znatelné, že pochází právě od výše zmíněných Ainu.

V západním světě, konkrétně v Evropě, se Britové nechávali tetovat při ceremoniích. Dánové a Saxoni si do kůže nechávali zvěčnit erby svých rodů. V roce 787 AD papež Hadrián tetování zakázal. Na ostrovech však nadále toto umění vzkvétalo, a to až do roku 1066, kdy proběhla normanská invaze vedená Vilémem Dobyvatelem. Normané tetováním pohrdali a to postupně začalo mizet, což nakonec trvalo téměř pět století.

Tetování Maorů na Novém Zélandu (zdroj obrázku:www.wikipedia.org)

Zatímco na západě prožívalo tetování úpadek, svého vrcholu dosahovalo v Japonsku. Nejprve i tady bylo označením trestanců. Později bylo znakem určité vzpoury-v 18 století mohla jen šlechta nosit šaty zdobené ornamenty. Střední třída zvolila jako formu protestu velmi komplikovaná a propracovaná tetování, která pokrývala celé tělo. Bohužel později bylo tetování spojeno s "Yakuzou", japonskou zločineckou organizací a k lidem, kteří měli rozsáhlejší tetování, bylo přistupováno s nedůvěrou.

Ke znovuobjevení tetování na západě došlo v 17. století, kdy námořník a objevitel William Dampher ze svých cest do Londýna přivezl Polynésana znamého jako "Pomalovaný princ", toho poté vystavoval veřejnosti a představil jako "atrakci". V Londýně vyvolal nadšení a již brzy si horní třída nechávala dělat malá tetování na diskrétních místech. Stalo se tak módním výstřelkem. Procedura byla velmi bolestivá, inkoust byl pod kůži vpravován jednotlivými vpichy jehlou. V r. 1891 byl Samuelem O ´Reillym patentován první elektrický tetovací strojek. Pracoval na stejné bázi jako Edisonovo elektrické pero. Tetování tak mohlo být uděláno rychleji a s menší bolestivostí. V dnešní době tetování prožívá jakési znovuzrození, je na něj pohlíženo jako na druh umění a pryč jsou doby, kdy bylo spojováno s cirkusem či vězením.

(Zdroj: Historie tetování [online]. [cit. 2009-08-27]. Dostupné z: http://www.woodootattoo.cz/historie-tetovani.php, upraveno)

Zdroj obrázku:www.wikipedia.org

Uvažujete o tetování?

Uvažujete-li o tetování, měli byste si to pořádně promyslet. Co když se stane tetování nemoderní nebo se začne pigment drolit? Nyní jsou dermatologové schopni s použitím laseru bez potíží odstranit černý nebo modrý pigment, který se při tetování dříve užíval. Novější, mnohobarevné kresby představují větší problém. Větší množství pigmentu se odstraňuje během sedmi až devíti sezení, s odstupem jednoho měsíce. Odstranění stojí nemalou částku a bolest při odstranění je přibližně stejná, jako při vnášení pigmentu. Tetování navíc přináší určitá rizika. Pokud nejsou dodržovány zásady sterility, může dojít při tetování k přenosu infekcí např. hepatitidy. Alergické reakce na tetovací inkoust a tetovací pigmenty jsou řídké. Když už nastanou, jsou problematické, protože pigmenty mohou být odstraněny jen velmi obtížně. I když člověk, kterému se projevila alergická reakce na tetování, podstoupí laserovou operaci, může reakce přetrvávat i několik měsíců. Důvodem pro takto dlouhé trvání alergické reakce je imunitní systém, který vylučuje zbytek pigmentu z těla po laserové operaci a tento proces trvá další měsíce. Keloidní útvary jsou jizvy, které se rozšíří nad rámec jizvy klasické. Jestli je náchylnost ke koloidním jizvám, je riziko jejich rozvoje i při tetování. Koloidní útvar se může objevit kdykoliv, když dojde k poranění kůže. Granulomy jsou uzliny, které se formují kolem materiálu, který tělo vyhodnotí jako cizorodý.

Keloidní jizva (zdroj obrázku: www.wikipedia.org)

(Zdroj: Rizika tetování [online]. [cit. 2009-08-27]. Dostupné z: http://www.motivy-tetovani.com/rizika-tetovani, upraveno)

/laboratorni_cviceni_kuze.doc

/laboratorni_cviceni_otisky_prstu.doc