žalud - prosoma

límec - mezosoma

trup - metasoma

jícen s žaberními štěrbinami

notochord = stomochord

hřbetní nervový pruh

gonochoristé

mikrofágové

Zástupci:

žaludovci - žaludovec malý

křídložábří - dvojžábřík atlantský

graptoliti

Jelínek J., Zicháček V.: Biologie pro střední školy gymnazijního typu, kapitola Polostrunatci

Prezentace Hemichordata, Chordata dostupná na adrese - http://www.orko.cz/index.php?link=/srv/www/html/orko/Biologie%202008/Systematick%E1%20zoologie

Další zdroje informací:

http://www.geology.cz/app/museum/m.pl?item=6STRU

http://barrandien.wz.cz/fosilie_graptolit.htm

http://www.bethel.edu/~johgre/bio114d/LowerVerts.html - anglicky

Polostrunatci na wikipedii

1. Graptoliti

Přečtěte si text a odpovězte na následující otázky

Nejstarší zmínky o graptolitech pocházejí již z první poloviny sedmnáctého století, ale celých 200 let učenci nevěděli, kam je zařadit. Dlouho nebylo jasné, jsou-li to pozůstatky živočišných hub, korálů, mechovek anebo dokonce rostlin. Až po nálezu dokonale zachovaných zbytků graptolitů v polských Svatokřížských horách r. 1931 byla rozpoznána stavba a organizace jejich těla a byli zařazeni mezi polostrunatce, což je skupina, z níž podle některých odborníků mohli vzniknout předkové obratlovců.

Graptoliti byli rozšířeni po celém světě a žili jen po geologicky krátkou dobu - od ordoviku, v němž se masově rozšířili, přes silur, ve kterém dosáhli vrcholu, po spodní devon, kdy už jich ubývalo; úplně vyhynuli ve středním karbonu. Z toho důvodu jsou jednotlivé druhy jedny z nejcennějších vůdčích zkamenělin.

Graptoliti měli náznak trubicovitého uspořádání nervové trubice, žaberní skuliny a zvláštní opornou strukturu - hemichordu. Žili v koloniích každý ve své komůrce, která byla zvláštním stvolem spojena s komůrkami sousedními, takže vytvářeli celé trsy. Stabilitu a ochranu trsů zajišťovala podpůrná kostra z velmi odolného chitinového materiálu (proto se dobře zachovala). Některé druhy žily přisedle a jejich kolonie se připevňovaly k mořskému dnu, trsy jiných se volně vznášely ve vodě zachycené na stoncích plovoucích řas, další žily volně.

V siluru a spodním devonu žili zejména nevětvení dvouřadí a jednořadí graptoliti. Nacházíme je většinou na vrstevních plochách šedých až černých břidlic, v nichž se jen vzácně nacházejí jiné zkameněliny. Tyto břidlice sedimentovaly patrně v nedostatečně prokysličených částech moří. Rozkládaly se tu naplavené organické látky a vznikaly jedovaté zplodiny, takže mořskými proudy unášení graptoliti v tomto prostředí hromadně hynuli a jejich těla klesala ke dnu a hromadila se tu. Postupně byla zanesena bahnem a prouhelněla nebo pyritizovala.
(Zdroj: www.prazskestezky.cz/barrande/fos.html )

a) Vyberte, zda uvedené výroky platí:

b) Vysvětle, co způsobilo hromadné hynutí graptolitů v období siluru a devonu.

c) Zkameněliny graptolitů se vyskytují i na území České republiky. Graptoliti ale patří k mořským živočichům. Jak je tedy možné, že zde byli nalezeni, když Česká republika nemá přístup k moři?

d) Podle textu se pokuste nakreslit, jak by mohl vypadat graptolit, a popište stavbu jeho těla.

2. Pojmenujte vyobrazené druhy polostrunatců a uveďte, jak se od sebe liší způsob jejich života:

a)	b)

3. Polostrunatci jsou z vývojového hlediska důležitou skupinou živočichů, protože spojují stunatce s nižšími skupinami, hlavně s kroužkovci a ostnokožci.

a) Které tělní znaky polostrunatců připomínají strunatce?

b) S kterými živočichy je spojuje podkožní svalový vak?

c) Kteří živočichové mají podobnou larvu?

4. Polostrunatci jsou mikrofágové. Co to znamená?

5. Kdybychom chtěli doma v akváriu chovat žaludovce, jaké podmínky bychom mu museli vytvořit?

Test - polostrunatci

Věděli jste že:

Částečky potravy se zachycují na slizem pokrytém žaludu a jsou transportovány směrem k ústům. Do úst proniká rovněž mořská voda, písek a bahno. Voda uniká ven žaberními štěrbinami, zde tělu zřejmě také odevzdává kyslík. Pomocné dýchání se uskutečňuje rovněž povrchem těla.
Písek a potrava pronikají dál do střeva, organický materiál je stráven, písek odchází řitním otvorem ven. Na některých místech moře takto prochází trávicím systémem žaludovců až 10 000 kg písku/1km2/den.

Barrandien

Barrandien je oblast mezi Prahou a Plzní, na jejímž území se nachází velké množství geologicky a paleontologicky významných lokalit období starších prvohor. Mimo jiné je zde možné nalézt i mnoho graptolitů - fosilních druhů polostrunatců.
Nejvýznamnější součástí Barrandienu je Český kras, ovšem i ostatní lokality jsou velmi významné (např. naleziště trilobitů u Skryjí na Rakovnicku).
Oblast proslavil francouzský paleontolog Joachim Barrande, který se dlouhou dobu věnoval jejímu paleontologickému výzkumu a po němž byla později pojmenována.

Joachim Barrande (zdroj www.wikipedia.org)	Barrandien (zdroj www.google.cz)