Jelínek J., Zicháček V.: Biologie pro střední školy gymnazijního typu, kapitola Ploštěnci

biologie.amoskadan.cz/files/bi/Plostenci.pps - prezentace

www.gvp.cz/~smid/zoologie/ploštěnci/Ploštěnci.ppt - prezentace

www.planina.cz/priro/prehledy/prehled_z02_plostenci_hlisti.pdf - stručný přehled učiva

1. Vyjmenujte tři třídy ploštěnců: 1................. 2.....................3.....................

Z následujících vět vyberte ty znaky, které jsou charakteristické pro všechny tři třídy:

a) ploštěnci mají bilaterální tělní souměrnost

b) mají jednoduchou trávicí soustavu se společným ústním i vyvrhovacím otvorem

c) jejich tělo je tvořeno třemi zárodečnými listy

d) mají článkované tělo

e) živí se paraziticky

2. Na obrázcích jsou tři druhy ploštěnců. Vytvořte správné trojice: obrázek - název - životní prostředí

3. Doplňte chybějící slova a odpovězte na otázku:

Vylučovacím ústrojím ploštěnců jsou ................................ , které jsou tvořeny ................................... buňkami. Jakou funkci tyto buňky plní a na jakém principu fungují? Vysvětli podle obrázku:

4. Podle obrázku popište životní cyklus tasemnice bezbranné:

5. Způsoby života různých tříd polštěnců se výrazně liší. Popište, jaké změny v anatomii a morfologii souvisí s parazitickým způsobem života motolic a tasemnic.

6. Vyplňte křížovku:

Test - ploštěnci

Smrtelná hrozba léta: liščí tasemnice z lesních plodů

Kratochvíl, Bedřich, Lidové noviny. Smrtelná hrozba léta: liščí tasemnice z lesních plodů [online]. Praha, 24. 6. 2009. Zkráceno, upraveno. Dostupný z

http://www.lidovky.cz/smrtelna-hrozba-leta-lisci-tasemnice-z-lesnich-plodu-pce-/ln_domov.asp?c=A090624_072639_ln_domov_ter

Oblíbená letní aktivita Čechů – sběr borůvek a jiných lesních plodů – může být smrtelně nebezpečná. Listy lesního porostu totiž mohou být infikované trusem lišek obsahujícím vajíčka smrtelně nebezpečného parazita – tasemnice liščí. Ta se v Česku objevila teprve nedávno.

Výskyt tohoto druhu tasemnice byl poprvé potvrzen asi před čtyřiceti lety, ještě donedávna byl ale v Česku málo rozšířený. V sousedním Německu je přitom liščí tasemnicí nakaženo až osmdesát procent lišek. V současnosti hlásí Česko první tři nakažené lidi.

Jméno nové choroby? Echinokokóza. „Jsou to čerstvé případy. Když se toto onemocnění neléčí, je skoro vždy smrtelné,“ řekl LN Oleg Ditrich z Parazitologického ústavu AV ČR v Českých Budějovicích. Veterináři proto varují, aby lidé, kteří lesní ovoce sbírají, omývali plody před požitím vodou. Ještě lépe je však konzumovat plody tepelně ošetřené. Minimálně na šedesát stupňů Celsia.

Tasemnice číhá na plodech, škodí pak hlavně v játrech

Do organismu člověka se vajíčka tasemnice dostanou snědením neomytých infikovaných lesních plodů. Borůvky, lesní jahody či brusinky totiž rostou ve výšce liščí řiti či níže. Trusem, který může obsahovat velmi odolná infekční vajíčka tasemnic, lišky značí svůj areál.

V případě, že člověk nakaženou borůvku nebo brusinku sní, vajíčko tasemnice se dostane do okolí jater. Tam se z vajíčka vylíhne malá larva, která se začne okamžitě množit. „V játrech pak vytváří tvar, který může být docela velký, i velikosti dětské hlavy,“ popisuje Ditrich. Rychlým a agresivním růstem ničí okolní tkáň podobně jako zhoubná rakovina. Tento útvar, který je vyplněn tekutinou a obrovským množstvím zárodků tasemnice liščí, je nutné chirurgicky odstranit. Podle Ditricha ale může být vyříznutí boubele nebezpečné. „Pokud se nachází blízko cévy, tak se může stát, že larvičky se krví zanesou do dalších orgánů, například i mozku. Tím se v podstatě smrt urychlí,“ tvrdí Ditrich. Další komplikací může být protržení boubele a vylití tekutiny z obalu. To způsobí okamžitou smrt takzvaným anafylaktickým šokem. Pokud se lékařům chirurgické odstranění boubele nepodaří, jsou pacienti odsouzeni k celoživotnímu užívání speciálních léků.

V Česku je výskyt tasemnice liščí potvrzen na území vojenských újezdů. Nejvíce nakažených lišek bylo zjištěno v roce 2005 ve Vojenském újezdu Boletice u Českého Krumlova. V současné době podle veterinářů ale lišek neustále přibývá, a to zejména v okolí velkých měst. Právě zde je proto největší riziko nákazy. Nebezpečného parazita ale nemusí přenášet jen lišky. „Hostiteli mohou být i další šelmy, jako jsou psi, kočky, a nově se udává i psík mývalovitý, který se do Česka rozšířil z východu,“ potvrzuje Ditrich. Podle odborníků jsou nejvíce ohroženi lidé, kteří se pohybují v lese, jako myslivci, sběrači lesních plodů nebo dřevorubci.

Není však třeba panikařit. Podle odborníků je možnost nákazy opravdu minimální. Pravděpodobnost je, přirovnávají, asi tak velká, jako že člověka při houbaření zastřelí myslivec. Ze statistik navíc vyplývá, že od roku 2000 se v České republice objevilo pouze devět případů tohoto onemocnění. Všichni pacienti jsou proléčeni, nikdo z nich nezemřel.

Gen pro polaritu regenerujících ploštěnek

Zdroj: SM. Gen pro polaritu regenerujících ploštěnek [online]. 6.12. 2007. Dostupný z http://www.osel.cz/index.php?zprava=484

Jak se lze snadno přesvědčit, když se ploštěnka rozporcuje na malé kousky, vyrostou z nich zase normální ploštěnky. Úžasná schopnost regenerace ploštěnek dráždí vědce už přes 100 let, stále jí však příliš nerozumíme.

Oblíbeným modelem studia regenerace je ploštěnka Schmidtea mediterranea. Už se ví o více než 200 genech, které u ní pracují na regeneraci, a je docela zajímavé, že spoustu z nich máme i ve svém genomu. Vědci zjistili, že o tom, kde na regenerující ploštěnce bude předek a kde zadek, rozhoduje gen Smed-beta-catenin-1. Jeho vypnutí způsobí, že si regenerující ploštěnka v místě poranění vytvoří místo zadní části těla druhou hlavu.

Beta kateniny jsou známé signalizační molekuly, které mají prakticky všichni živočichové. Stejný gen zároveň funguje při neustálé obměně buněk v těle normálně žijící nepoškozené ploštěnky. Pokud se vypne, tak se zadní část ploštěnky začne měnit na hlavu.

zdroj obrázku Schmidtea mediterranea:http://web.mit.edu/biology/www/facultyareas/images/facultyimages/reddien05_scism.jpg

prac-list

soubory/Biologie/3-rocnik/zoologie/plostenci/test_plostenci.pdf