Oceány a moře |
Rozdělení moří Vlastnosti mořské vody Mořské proudy Ostrovy, poloostrovy Průlivy, průplavy Přístavy Hospodářské využití
Bičík I.,Janský B. a kol : Příroda a lidé Země - učebnice zeměpisu pro střední školy,nakladatelství České geografické společnosti
Atlas světa
Mgr. Karas P., RNDr. Hanák L. Maturitní otázky ze zeměpisu, Nakladatelství Tutor, 2006
· Nejslanější moře: ............... · Nejteplejší moře: ................ · Nejhlubší místo v moři: ..................... · Největší moře: ....................... · Největší tektonická činnost: ....................
2. Přiřaďte daná moře ke geografickým pojmům: Beringovo, Baltské, Japonské, Rudé, Celebeské, Středozemní, Černé.
3. Stáhněte si a vytiskněte mapu světa a zaznačte do ní tyto mořské proudy; zároveň rozlište barvou teplé a studené: Mapa: http://www.uwplatt.edu/geography/maps/world_phys.pdf
Rovníkový protiproud, Kuro-šio, Severní tichomořský proud, Kalifornský, Oja-šio, Monzunový, Golfský, Západní příhon, Benguelský, Proud Střelkového mysu, Kanárský proud, Rovníkový protiproud, Jižní rovníkový, Somálský, Západoaustralský proud, Guinejský, Brazilský, Peruánský (Humboltův), Karibský, Severoatlantský, Labradorský, Antarktický cirkumpolární proud.
4. Napište, která moře, popřípadě které oceány spojují tyto průlivy a průplavy a mezi kterými geografickými celky leží:
5. K jednotlivým oceánům přiřaďte tyto pojmy:
- rybolov (1/2 světové produkce) - první přílivová elektrárna na světě 1956 - Datová hranice - Středoatlantický hřbet - nejteplejší oceán - nejméně slaný - vznikl v důsledku úředního rozhodnutí v roce 2000 - přes 10 000 ostrovů - bagrování aragonitových písků na Bahamách - rybolov (velryby) - nejmenší hloubkyp> - pouze jeden příkop
6. Zařaďte přístavy k jednotlivým oceánům, kontinentům a státům:
7. Práce s textem: Na internetové stránce si přečtěte článek: Globální problémy - Ohrožení oceánů http://www.global.webz.cz/listy/VL-ohrozeni_oceanu.pdf a odpovězte na následující otázky: a) Jakým způsobem a kde nejvíc škodí únik ropy? b) Které další látky škodí životnímu prostředí a jak? c) Proč odumírá plankton d) Co chrání mangrovníkové porosty?
Mapa světového oceánu odhaluje jeho žalostný stavOceány pokrývají více než 70 procent povrchu naší planety, ale čisté moře už prakticky neexistuje. Ukazuje to vědecká studie zveřejněná včera v časopise Science týmem oceánologů vedeným dr. Benjaminem Halpernem z National Centre for Ecological Analysis and Synthesis v Santa Barbaře. Podle této studie člověk svou činností, nadměrným rybolovem, námořní dopravou, odpady, měněním klimatu atd., vážně poškodil již 41 procent světových moří. Pouze čtyři procenta světového oceánu zůstávají relativně nedotčena a nacházejí se téměř výhradně u pólů. Ani zde však voda není dokonale čistá. Nejhůře postiženými oblastmi jsou evropské Severní moře, Jihočínské a Východočínské moře, Karibské moře, Atlantik u východního pobřeží Severní Ameriky, Středozemní moře, Rudé moře, Perský záliv, Beringovo moře a velké části západního Pacifiku. Zasaženy jsou všechny ekosystémy. Poškozena je polovina korálových útesů, kontinentální šelfy i mangrovy. V nejlepším stavu jsou zatím ekosystémy měkkého mořského dna a otevřený oceán, i ty jsou však narušeny. Mezinárodní Halpernův tým rozdělil světový oceán do čtverců o jednom kilometru čtverečním a pak vyhodnotil všechna dostupná data o tom, jak lidská činnost ovlivňuje stav každé této sekce. Používal k tomu údaje shromážděné americkými satelity a statistiky OSN. Výsledkem byla mapa světového oceánu, na níž modrá ukazuje oblasti téměř nedotčené lidskou činností, znečištěné a silně znečištěné oblasti jsou žluté a oranžové. Rudé zóny ukazují mrtvé moře a nacházejí se většinou u přelidněného pobřeží.
http://www.denik.cz/ze_sveta/mapa_ocean20080215.html
http://gnosis9.net/img2/mapa-oceanu.jpg Kyselost světových oceánů· Vědci se domnívají, že světové oceány absorbovaly polovinu veškerého CO2, které lidstvo vypustilo do atmosféry během průmyslové éry. · To snížilo pH mořské vody o 0,1. · Odhady hovoří o dalším poklesu mezi 0,14 až 0,35 během 21. století. · Mořská voda je přirozeně mírně zásaditá s pH zhruba 8,2. · Drtivá většina tekutin má pH mezi 0 (velmi kyselá) až 14 (velmi zásaditá), přičemž 7 je neutrální.
Tichý oceánzabírá asi polovinu rozlohy světového oceánu. Evropané ho objevili až v 16. století. Poprvé ho překonal Fernando de Magalhaese v letech 1520 - 1521. Protože během jeho plavby bylo neobvykle klidné počasí a nestihla jej žádná bouře, pojmenoval ho Tichý oceán.
Severní ledový oceánDo roku 1958 byl považován za kontinent. Důkazem, že tomu tak není, bylo podplutí severního pólu ponorkou Nautilus.
Atlantský oceánSargasové moře – je izolováno uprostřed oceánu výrazně vyšší slaností a oceánskými proudy, které ho „omývají“, je to oblast tření úhořů.
Jižní oceánMezinárodní hydrografická organizace (International Hydrographic Organisation), která byla založena v roce 1921 a sdružuje více než 70 přímořských států, oficiálně vymezila Jižní oceán z jižních částí Atlantiku, Pacifiku a Indického oceánu v roce 2000. Je ohraničen takzvanou antarktickou konvergencí, která je též známá jako Polární fronta. Tato linie je souběžná s maximálními západními větry a prochází středem Antarktického cirkumpolárního proudu, který vytváří kruh kolem Antarktidy. S celkovou délkou 21 000 kilometrů je nejdelším mořským proudem na světě. Poháněn západními větry, tento proud neustále směrem na východ transportuje 130 milionů kubických metrů vody za vteřinu, což je více než stonásobek toku všech řek na Zemi. Antarktická konvergence sahá k 60. rovnoběžce poblíž Nového Zélandu a 48. jižní rovnoběžce v sektoru jižního Atlantiku.
|