abdomen

arthropoda

autotomie

cephalothorax

coxální žlázy

členovci

ekdyse

exoskelet

gonochorismus

hemolymfa

heteronomní segmentace

hlavohruď

hypostom

chelicerata

chelicery

chitin

chobotek

ixodin

jaterní žlázy

klepítka

kokon

krvomíza

krunýř

kutikula

larva

makadla

malphigické trubice

manželský kanibalismus

mechanoreceptorické brvy

ocelli

ostie

pedipalpy

plícní vaky

pohlavní dimorfismus

postabdomen

sklerotonin

snovací bradavky

snovací háčky

spermatofory

stigmata

stopka

telson

tracheje

trávicí fermenty

trilobit

vzdušnice

zadeček

zámotek

Jelínek J., Zícháček V.: Biologie pro střední školy gymnaziálního typu - kapitola: Klepítkatci

Smrž J., Horáček I., Švátora M.: Biologie živočichů pro gymnázia - kapitola: Klepítkatci

zoo.bf.jcu.cz/kz/invertebrates/chelicerata.ppt - Prezentace Klepítkatci (Chelicerata)

zoo.bf.jcu.cz/kz/chelicerata_2008.ppt - Prezentace Klepítkatci (Chelicerata)

www.orko.cz/Biologie%202008/Systematick%E1%20zoologie/Arthropoda%20I.05.ppt - Prezenatace Členovci (Arthropoda)

www.pavouci-cz.eu/Pavouci.php - Pavouci

www.naturfoto.cz/pavouci.html - Fotografie pavouků

www.biolib.cz/cz/gallery/dir28/ - Fotogalerie klepítkatců

www.guh.cz/edu/bi/biologie_bezobratli/list08_01.html - Atlas

cs.wikipedia.org/wiki/Chelicerata - Celicerata

Buchar, Jan, et al. Klíč k určování bezobratlých. Praha : Scientia, spol. s.r.o., 1995. 285 s. ISBN 80-85827-81-6.

1. Když se na pavučině zachytí větší moucha, pavouk se na ni vrhne, ale menším mouchám nevěnuje pozornost. Podle čeho pavouk ve svém úkrytu pozná, jak velká je jeho kořist? Zamyslete se a fyzikálně zdůvodněte svou odpověď.

(Zdroj: www.wikipedia.cz)

2. Na obrázcích jsou zásupci klepítkatců, pojmenujte je a zařaďte je do systému.

(Zdroj: www.wikipedia.cz - kliknutím na obrázek zjistíte odpověď na otázku a stručné informace k jednotlivým druhům)

3. Nohatky patří mezi mořské zástupce klepítkatců, kteří jsou plně přizpůsobeni životu pod vodou. Zamyslete se nad jejich schopností dýchat.

4. Sekáči jsou často chybně považováni za pavouky. Srovnejte tyto dva řády morfologicky, funkčně i ekologicky.

5. Charakterizujte "babí léto" a objasněte jeho pojmenování.

6. Z dostupných informačních zdrojů zjistěte, jaké vlastnosti má nejpevnější pavoučí vlákno pavouka rodu Nephila a porovnejte jeho vlastnosti s ostatními materiály. Doplňte tabulku.

7. Někteří zástupci roztočů jsou fytofágové. Vysvětlete tento pojem a uveďte konkrétní zástupce.

Test - klepítkatci

Vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica)

(Zdroj: www.wikipedia.cz)

Charakteristika:

Vodouch stříbřitý je poměrně běžný druh vystytující se téměř v celé Evropě, mimo Řecko, Portugalsko, Island a středomořské ostrovy. I přesto se jedná o unikátní druh. Vodouch je totiž jediným zástucem pavouků na světě, který žije, ale nejenom žije, i loví a rozmnožuje se pod vodou bez toho, že by měl nějaké zvláštní přizpůsobení k životu v tomto prostředí. Vodoucha stříbřitého tedy můžeme nalézt ve stojatých a mírně tekoucích vodách s bujnou vegetací.

Svou anatomickou stavbou se vodouch téměř neliší od ostatních suchozemských pavouků. Jako každý ze zástupců řádu pavouci dýchá vzdušný kyslík, a proto nemůže pod vodou žít neustále. Jednou za čas se musí vynořit, aby nabral vzduch.

Popis:

Jako u jednoho z mála pavoučích druhů je samice menší než samec. Délka těla samic je okolo 10 mm, u samců až 15 mm. Oči jsou umístěny na hlavohrudi ve dvou řadách po čtyřech. Hlavohruď je rezavá až hnědá. Chelicery jsou poměrně velké, dokáží prokousnout i lidskou kůži. Na druhém článku chelicer je 5 zubů. Sternum má stejnou barvu jako hlavohruď, avšak zadeček je šedohnědý, pokrytý hustými chloupky. Samičky mají celý zadeček ochlupený, naproti tomu samečkové mají ochlupenou jen jeho břišní stranu. Nohy jsou tmavě hnědé, opatřené taktéž hustým ochlupením.

Způsob života pod vodou:

Samička vodoucha vytváří pod vodou plachetkovitou pavučinu, "potápěčský zvon", kterou zakotví k vodním rostlinám pod hladinou. Z hladiny si poté přinese vzdušný kyslík ve formě vzduchové bubliny, která je zachycena v hustých chloupcích zadečku. Vzduchová bublina na zadečku dodává vodouchovi stříbřitý nádech - odtud český druhový název. Vzduchovou bublinu uvolní třením zadních noh v oblasti plachtekovité pavučiny, která vzduch zachytí a získá tak tvar zvonu. Samička přináší vzduch, dokud není vytvořena jeho dostatečná zásobárna. Vzduch ve zvonu se poté doplňuje samovolně, a to difuzí kyslíku z vody, avšak jednou za čas jeho zásobárnu samička vyměmí. Od této chvíle může zvon sloužit nejenom jako zásobárna vzduchu, ale také jako úkryt, místo ke kopulaci, svlékání, hibernaci, konzumaci potravy i kladení vajíček.

Potrava:

Okolo zvonu jsou utkána signální vlákna, která informují číhajícího vodoucha o pohybu kořisti v okolí. Kořistí se stávají zejména larvy vodního hmyzu, korýši a ostatní bezobratlí. S chycenou kořistí se vodouch přesouvá do zvonu, protože ve vodě by se mu naředily trávicí šťávy. Vodouch stříbřitý má jdeden z nejsilnějších jedů mezi našimi pavouky a dokáže citelně kousnout, následky pro člověka nejsou ovšem horší než bodnutí včelou nebo vosou.

Pohyb:

Ve vodě se pohybuje vodouch chůzí po vodním rostlinstvu, nikoli plaváním.

Vývoj:

V červnu a červenci samci vyhledávají samičky, přičemž ke kopulaci dochází ve zvonu. Koncem července a v srpnu samice budují ve zvonu kokon, do kterého kladou vajíčka, ze kterých se zanedlouho líhnou mladí pavoučci, kteří nějaký čas zůstávají ve zvonu. Už mladí jedinci jsou schopni stavět si

své vlastní miniaturní zvony. Vývoj vodoucha je dvouletý.

Zdroje:

[1] BRIGHT, Michael, et al. 1000 divů přírody. Vlastimil Lapáček; přeložili Jan Čermák, Jiří Hrubý, Ľubica a Štěpán Jindrovi, Jana Petrásková a Kateřina Ševčíková . Praha : Reader´s Digest Výběr, spol. s r. o., 2002. 448 s. ISBN 80-86196-39-9.

[2] MACHAČ, Ondřej. Argyroneta aquatica [online]. 2009 [cit. 2009-03-28]. Dostupný z WWW: http://www.naturabohemica.cz/argyroneta-aquatica.

[3] Vodouch stříbřitý [online]. 2009 , 25.03.2009 [cit. 2009-03-28]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodouch_st%C5%99%C3%ADb%C5%99it%C3%BD.